
JAN KRULIŠ
„Pro tým dělám vždy maximum!”


Jak to všechno začalo?
Hokej se stal jeho povoláním v osmnácti letech. „Bylo to ještě za minulého režimu, takže oficiálně jsem byl zaměstnancem Poldovky a výplatu nám nosila účetní v pytlíku, stejně jako dělníkům,” vzpomíná Kruliš na dobu, kdy statut profesionálního sportovce neexistoval, a proto se ani jejich platy zdaleka neblížily těm dnešním. Honza Kruliš si mnohokrát zahrál také za reprezentaci, a kromě kladenské Poldi prošel i několika dalšími mančafty, včetně těch zahraničních. „Po olympiádě v Naganu v roce 1998 jsem hrál rok v Japonsku, kde to bylo úžasné a fyzicky velmi náročné, přestože hokej tam nedosahoval takové úrovně jako tady.” V sezóně 2004/05 hrál také ve Velké Británii. „To byla zrovna výluka v NHL, proto tam s námi hrála řada hráčů ze severní Ameriky.” Po návratu do Česka už ale cítil, že se jeho kariéra zvolna chýlí ke konci. „V roce 2007 jsem hrál v maďarské Budapešti, byl jsem tam sám bez rodiny. Jednou po zápase jsem ležel v posteli a říkal si, že už možná nastal čas posunout se dál,” popisuje Kruliš okamžik, kdy se rozhodl pověsit brusle a hokejku na hřebík. [caption id="attachment_5459" align="aligncenter" width="413"]
Od hokeje k financím
Po ukončení sportovní kariéry netrvalo dlouho, než se objevila nová šance, která Honzovi pomohla nastartovat zcela odlišnou kariéru. „Nastoupil jsem do makléřské společnosti, která se zabývala pojištěním. Měl jsem na starosti například pojištění vozidel nebo odpovědnosti majetku u společností jako byly Asko nábytek, Mountfield nebo Deloitte,” vzpomíná na své začátky ve světě financí, který ho prý vždy zajímal. Po třech letech ale společnost opustil a s kamarádem si založil vlastní firmu. „Začínali jsme s operativními leasingy, ale předběhli jsme dobu, protože tehdy ta služba nebyla zdaleka tak běžná, jako je tomu dnes.” Pak nastoupil do makléřské společnosti Cyrrus. „Tam jsem opět začínal úplně od nuly. Navolával jsem kontakty a zval klienty na schůzky. Pak jsem ale složil makléřské zkoušky a vedl burzovní tým. Odešel jsem až poté, co jsem ztratil přesvědčení, že tohle je práce, kterou chci opravdu dělat,” vzpomíná. Potom ale přišla nabídka od DRFG. „Byl jsem na pohovoru s Břéťou Hrabětem a okamžitě jsme si lidsky sedli. Chtěl, abych v Praze postavil tým investičních konzultantů. Plácli jsme si a já si přivedl kluky, kterým jsem věřil. Plány, které jsme si tehdy nastavili, jsme od té doby mnohokrát přeplnili,” pochvaluje si úspěšnou spolupráci s naší investiční skupinou. Díky DRFG se navíc opět vrátil ke sportu. Už ne jako hráč, ale jako investiční konzultant profesionálních sportovců - ať už těch aktivních nebo i těch, kteří svou kariéru ukončili.