Zažíváme bezprecedentní odtržení akciových trhů od reálné ekonomiky, míní Martin Slaný

Celý rozhovor, zveřejněný na webu ecofin.cz si můžete přečíst ZDE.

Pro S&P 500 bylo druhé čtvrtletí nejsilnějším kvartálem od roku 1998, pro Dow Jones dokonce od roku 1987 a akciové trhy se pohybují blízko svých před-pandemických úrovní. Americká centrální banka přitom tvrdí, že pokles ekonomické aktivity v USA je nejstrmější od konce druhé světové války, přičemž země čelí rostoucí nezaměstnanosti. O tom, co toto odtržení akciových trhů od reálné ekonomiky znamená, jsme se bavili s Martinem Slaným, hlavním ekonomem DRFG a přednášejícím na VŠE.

„Obecně se akciové trhy dívají spíše do budoucnosti, než že by hodnotili aktuální situaci v reálné ekonomice,“ vysvětluje Slaný. „Druhá věc, která je třeba zmínit, je že se bavíme o akciových indexech. Ty jsou ovlivněny těmi největšími firmami, které mají největší váhu. Neznamená to, že akcie všech firem se vyvíjí stejným směrem. Jako jakákoli krize, bezesporu i tato bude mít různý dopad na různá odvětví a různé segmenty.“

Hlavním důvodem je ale podle Slaného jednoznačně bezprecedentní měnová a fiskální politika. „Řekl bych, že dnešní vývoj akciových trhů je nepřímý důsledek politiky kvantitativního uvolňování. Tady za deset došlo k masivnímu nalití peněz do ekonomiky a někde se to muselo projevit. Neprojevilo se to v indexu spotřebitelských cen, ale projevilo se to v cenách na jiných trzích, v cenách aktiv, v cenách nemovitostí to můžeme vidět i v České ekonomice, nebo to můžeme vidět právě v cenách akciových titulů,“ přibližuje Martin Slaný.

„Měnová politika amerického Fedu nebo Evropské centrální banky ztratila jakékoli mantinely,“ shrnuje.

Celý rozhovor můžete zhlédnout také na videu:

Sdílejte