Ekonomika se musí přizpůsobit, říká Martin Slaný

Vláda nevytváří podmínky, jež by firmám v době krize, kterou způsobila pandemie koronaviru, umožnily přizpůsobit se novému ekonomickému prostředí. “Vláda se rozhodla jít cestou různých dotací, které zvyšují zátěž pro vládu i firmy,” říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. Ta ve finančních službách působí prostřednictvím společnosti Chytrý Honza, která nabízí mimo jiné zprostředkování hypoték či investic. Celá skupina i její dceřiná společnost jsou partnery projektu Nejlepší banka a Nejlepší pojišťovna roku 2020.

HN: Letos ekonomika dostala zásah kvůli pandemii. Jak vidíte dopady? I vzhledem k druhé vlně?

Pro své prezentace jsem termín druhá vlna používal jako termín pro druhou fázi krize. Na jaře přišel nabídkový šok, s tím jak vláda zavřela část ekonomiky. Zpřetrhaly se dodavatelské vztahy, omezila se mobilita zboží, práce. Druhou vlnou je pro mě poptávková fáze krize, která posléze do ekonomiky musela přijít. To, co je nyní označováno za druhou vlnu, primárně souvisí s vládními opatřeními. A jestli jsme na jaře mohli být k vládě shovívaví, tak nyní je evidentní, že vláda v předchozích měsících selhala. A od toho se odvíjí přijímaná opatření, která opět negativně dopadají na ekonomiku. Rozsahu selhání bude přímo úměrná velikost poklesu ekonomiky. Nyní alespoň nedochází k omezování zahraničního obchodu, ale problém bude hlavně poptávkový. 

HN: Jak vidíte do budoucna dopady na trh práce? Zatím se nezaměstnanost i přes krizi držela nízko. I díky různým podpůrným opatřením. Vydrží to?

Pokud budeme udržovat současné status quo ať to stojí, co to stojí, tak si dokážu představit, že to vydrží dlouho. Ale otázka je, za jakou cenu. A není to jen za cenu ohromných nákladů, které stát musí vynaložit, ale je to i za cenu toho, že nenecháme ekonomiku, aby se přizpůsobila. Pokud nenecháme ekonomiku, aby se přizpůsobila, tak to bude z delšího hlediska kontraproduktivní a zásadně tím omezíme růst v dalších letech. Druha vlna vládních opatření znamená konec vidiny rychlého ekonomického oživení. Současná situace bude mít významný dopad i do příštího roku.

HN: Schodky státního rozpočtu se kvůli krizi výrazně prohlubují. Může to mít do budoucna dopad i na zájem investorů o české státní dluhopisy?

To je jeden z aspektů. Nyní to vypadá, že si velmi snadno půjčujeme. Ale na trh si nejdeme pro peníze jen my, ale i další země a půjdou i v dalších letech.  Investoři se tak dříve či později začnou pozorně dívat na to, jak vypadá dynamika veřejných financí. A ta je nyní špatná. Neuchlácholí je relativně dobrý předešlý stav. Osobně nevidím problém v tom, zda bude schodek 350 či 400 miliard korun, ale jak k tomu schodku došlo, že k němu nedochází tím, že bychom odložili či snížili daně a nechali tak firmám prostor proto, aby se novým podmínkám přizpůsobily. Místo toho se peníze vynakládají na nejrůznější podpory, dotace a jiné výdaje, která mají svou setrvačnost. V návrhu na příští rok činí podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích 76 procent a na příjmech 92 procent. To je obrovské číslo. To může být v budoucnu pro vždy citlivější zahraniční investory varovný signál. A pro stát to může být problém, protože podíl zahraničních držitelů vládních dluhopisů bude růst. 

HN: Může nakonec dojít na to, že bude muset svými nákupy zasáhnout ČNB?

To, že něco takového zákon ČNB umožňuje, považuji za fatální překročení hranice toho, co by mělo být centrální bance umožněno. Doufám, že k tomu ČNB nikdy nepřikročí. Protože jakmile k tomu jednou přistoupí, tak už bude těžké zabránit tomu, aby se to dříve, nebo později opakovalo.

HN: Co by měla vláda udělat, aby podpořila oživení ekonomiky?

V ekonomice panuje velké riziko a nejistota, a to trojího charakteru. Jednak vyplývá ze samotného šíření nákazy, druhé riziko je obecně tržní, které vyplývá z pohybu cen či kurzu a s ním nemá během krize smysl bojovat. Pak je tu riziko, které souvisí s kroky vlády. Chybí jí strategie, jasná linie uvažování. Její rozhodování je nepředvídatelné, rozhodnutí se neustále mění. To způsobuje v ekonomice „institucionální“ riziko. A to je špatně. Co by měla udělat? Měla by umožnit firmám, aby se přizpůsobily nové situaci. Ekonomika se od března zásadně změnila. Svět je jiný. A místo toho, aby stát vytvořil firmám prostředí, které jim umožní se rychle přizpůsobit, například snížením daní či masivním snížením regulací, které v posledních letech narostly, byť třeba na omezenou dobu, tak dělá naprostý opak. Vláda šla cestou různých dotací, které zvyšují zátěž pro vládu i firmy. 

HN: Nakolik se krize projevuje v odvětví poskytování finančních služeb?

Rozdělil bych to na tři oblasti. Například oblasti pojištění se současná situace zásadněji nedotkne. O hypotéky je dál velký zájem. Tam se covid nijak neprojevil, protože problémy trhu s bydlením jsou dlouhodobé a strukturální a roli hraje i měnová politika – nízké sazby. Co se týče investic, tam bych řekl, že dochází ke změně. Protože pokud jsme měli v předchozích letech období nízkých výnosů, tak teď už jsme v období supernízkých výnosů. To změní významně chování lidí v jejich přístupu k investicím. Lidé, kteří mají averzi k riziku, budou více směřovat do tradičních investic jako nemovitosti, ať už přímo, nebo skrze fondy. Ten kdo bude chtít dosáhnout zhodnocení jako v minulosti, bude muset podstatně více riskovat. 

Co se týče přímo podnikání ve finančních službách, tak to je složitá situace. Na jaře bylo pro prodejce finančních produktů a finanční poradce znemožněno  scházet se s lidmi. A ne všechno se dá přenést do online prostředí. Přímý kontakt je nenahraditelný. A zejména ve financích, kde pracujete s důvěrou lidí. Ale myslím, že nyní už si prodejci a klienti zvykli na nový stav. 

HN: Může pandemie urychlit digitalizaci ve finančních službách? Například v oblasti back office zázemí?

Již před příchodem covidu zde probíhal trend digitalizace v oblasti finančních služeb. Částečně vyplývá i z regulatorních požadavků. Větší digitalizace umožňuje zrychlit práci, ať již samotným poradcům či firmám, pro které pracují. Proto jsme loni v Chytrém Honzovi, který je součástí skupiny DRFG, do digitalizace investovali desítky milionů korun.  Na druhou stranu český zákazník je hodně konzervativní v oblasti financí. Takže nehrozí, že by se vše přeneslo do online prostředí. Řada klientů stále dává přednost osobnímu kontaktu.  Bude to dlouho ještě mix.

HN: V posledních letech se hodně rozmohl trh s firemními dluhopisy. Jsou často nabízeny drobným (retailovým) investorům. Objevily se případy firem, které dluhopisy nesplatily. Jak se díváte na nabízení tohoto produktu retailovým klientům? A myslíte, že je to o větší regulaci či osvětě?

Myslím, že obojí. Kdybychom se někoho na ulici zeptali, co si představí pod pojmem dluhopis, tak podle mě mnoho lidí nerozlišuje mezi firemními a státními obligacemi. Edukace je tedy na místě. Trh je stále relativně mladý. Ostatně, my jsme stáli u zrodu celého trhu. Samozřejmě s tím, jak se zhoršil vývoj ekonomiky, tak přibývá firem, které mají potíže se splácením dluhů. A nejspíš jich dál bude přibývat. Ale samozřejmě to může vyvolat větší volání po regulaci. A my bychom to i uvítali. Myslím, že zpřísnění by nebylo na škodu.

HN: Nemůžou potíže, jako třeba nesplácení směnek ze strany skupiny Arca, poškodit trh?

Jakákoliv taková věc vrhne stín na trh jako celek. Ale na druhou stranu je třeba se dívat blíže. Myslím, že běžný retailový klient potíže Arcy nijak nepocítí. Krátkodobé směnky, tj. v poslední době ne dluhopisy, byly prodávány bonitní klientele. To je velký rozdíl oproti nám, my se při prodeji dluhopisů orientujeme zejména na retail. Ukazuje se na Arce, že je třeba se více zajímat o to, co emitent dluhopisů (směnek) s těmi penězi dělá, kam je investuje. Tahle skupina byla příkladem oportunistického byznys modelu, kdy investovali do širokého spektra odvětví a aktiv. Na první pohled to mohlo vytvářet pocit diverzifikace, ale pokud je většina investic výrazně náchylná k různým rizikům, tak je to jen zdání diverzifikace.

HN: Jak se vyvíjel zájem investorů v případě podílových fondů pod značkou CZECH FUND?

Zájem zůstal stabilní. Mimo jiné proto, že jedním z produktů je nemovitostní fond, tedy něco, co je opřené o reálná aktiva. Ta i v krizi ukázala svou odolnost. V tomto období se projevilo, že nemovitostní fond je dobře diverzifikovaný ať už výnosově, z hlediska nájemců, regionálně. Orientujeme  se hodně na diskontní řetězce s potravinami a další základní zboží. Výsledkem bylo, že jsme v žádném měsíci nezaznamenali pokles výnosů. Naopak objem investic i hodnota aktiv rostly, i když pomaleji než před příchodem pandemie. A obecně si myslím, že investice do nemovitostí bude trendem budoucích let. Nízké úrokové sazby totiž vytvářejí tlak na investory, aby vyhledávali jiné nástroje pro zhodnocení svých volných prostředků. A vzhledem ke konzervativní povaze českých investorů jsou pro řadu lidí reality a nemovitostní fondy první možností. V tomto ohledu je příležitostí i to, že se neprovedla  a ani dle mého neprovede žádná důchodová reforma.

HN: Jaké byly dopady krize na skupinu DRFG a její podnikání?

Na DRFG samozřejmě covid dopad měl. Jsme poměrně mladá, rostoucí skupina. Od vzniku v roce 2011 jsme vyrůstali v relativně dobrém ekonomického prostředí. Firma rychle rostla, což logicky vždy zcela nevytvářelo největší tlak na efektivitu. Ale už loni jsme podnikli ozdravný proces, změnili jsme organizační strukturu, což souviselo i se změnou akcionářské struktury, a řízení firmy. Firma zeštíhlila, zbavili jsme se některých aktivit, které nesouvisely s hlavními oblastmi podnikání, tedy investicemi do nemovitostí, telekomunikací a finančních služeb. Mysleli jsme, že tento proces je u konce, ale covid ukázal, že některé změny jsou ještě potřeba. Skupina je teď maximálně efektivní, funguje s nezbytným množstvím nákladů. Určitě jsme si tím vytvořili výhodu i do dalších let. 

V předchozích letech jsme vytvořili portfolio aktivit odolné na různé typy šoků, což se nyní ukázalo. Nemovitosti máme dobře diverzifikované, ať už regionálně nebo z hlediska nájemců. Často jde o diskontní prodejce potravin, jichž se omezení nedotkla, protože zůstaly jejich prodejny otevřené a se zpomalením ekonomky vzrostla i poptávka po levnějších potravinách. Rovněž jsme vstoupili na polský trh s realitami, což pomohlo diverzifikaci. Co se týče telekomunikací, ty jsou odolné vůči hospodářským cyklům. Navíc se nacházíme v době, kdy rostou investice do 5G i další digitální infrastruktury sítí, což hraje v náš prospěch. Současná situace tak jen urychlila a zvýraznila jejich zásadní důležitost. Přenos dat narostl opravdu dramaticky, a tak již od jara evidujeme u našich zákazníků, kterými jsou nejvýznamnější telekomunikační operátoři v Evropě, zvýšenou poptávku po našich službách.

Rozhovor ve zkrácené verzi vyšel dne 27.10. v Hospodářských novinách.

Sdílejte