8. TÝDEN

Speciál

Saudská Arábie se dohodla s Ruskem na ukotvení objemu produkce ropy

V Dauhá v Kataru proběhlo v úterý 16. února jednání mezi ministry Saudské Arábie a Ruska, což jsou dva největší producenti ropy na světě. U jednání byli přítomni také zástupci Kataru a Venezuely. Trhy očekávaly, že výsledkem jednání bude dohoda o snížení produkce a ropa začala posilovat nad úroveň 35 dolarů za barel. Výsledkem jednání však je, že se objem produkce sice nesníží, ale ani nezvýší. Denní objem produkce tak bude zakotven na lednových hodnotách.
Cena severomořské ropy BRENT v návaznosti na výsledky jednání začala padat, smazala kladný výnos od začátku dne, dostala se do záporu a v průběhu odpoledne atakovala hranici 33 dolarů za barel.
Saudskoarabský ministr ropného průmysl Alí Nuajmí uvedl, že ukotvení objemu produkce na lednové úrovni by mělo být dostačující. Od listopadu 2014, kdy se Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) rozhodla nesnížit objem produkce, se celkový objem zvýšil o více než milion barelů denně. Ukotvení objemu nemusí mít téměř žádný vliv, řada zemí totiž v lednu těžila téměř na hranici svých produkčních možností, například Saudská Arábie těžila 10,2 milionů barelů denně. Její produkční vrchol je přibližně na 10,5 miliónech barelů denně, kterého dosáhla v červnu minulého roku. Rusko v té době překonalo svůj postsovětský rekord a produkovalo téměř 10,9 milionů barelů denně.

8-1

V krátké budoucnosti však nelze očekávat snížení produkce, Alí Nuajmí také dodal, že tuto hranici budou držet po několik měsíců, aby poté mohli vyhodnotit, jestli je ukotvení produkce dostačující. K dodržení je však podmínkou, aby se připojily i další země těžící ropu. Vzhledem k situaci ve většině těchto zemí se dá předpokládat kladné přijetí návrhu. Záleží také, jak na tuto situaci bude reagovat Irán, který aktuálně vyváží 1,3 milionů barelů denně a v návaznosti na zrušení ekonomických sankcí plánuje během několika měsíců zvýšit objem o 500 tisíc barelů denně, na dlouhodobém horizontu dokonce až o 1 milionů barelů denně.
Primárně to byla hlavně Saudská Arábie, která byla proti snížení produkce a naopak objem těžby zvyšovala. Účel těchto kroků byl především oslabení ostatních zemí a posílení svého vlastního tržního podílu a vlivu. V neposlední řadě se nesmí opomenout také snaha vyřadit ze hry Spojené státy americké a jejich finančně nákladnější břidlicovou těžbu, která se při stávajících cenách nevyplatí.
Řada zemí se díky nízkým cenám dostala do obtížné ekonomické situace. V Nigérii měly ještě v roce 2014 příjmy z ropy podíl na HDP okolo 70 %, nyní je to pouze 30 % a kabinet prezidenta Muhammada Buhariho požádal Světovou banku a Africkou rozvojovou banku o 3,5 miliardy dolarů. Týden před Nigérii požádal o 4 miliardy dolarů Světovou banku a Mezinárodní měnový fond Ázerbájdžán.
Do recese se dostala Venezuela i Rusko, které dokonce v návrhu státního rozpočtu počítalo s cenou za barel okolo 50 dolarů. Dle ruské centrální banky by znamenala cena ve výši 40 dolarů za barel propad HDP o 2 %.
Omezit se musely i všechny země Arabského poloostrova, byť například Saudská Arábie tvrdí, že se jí nízké ceny nijak nedotkly. Od roku 2015 však čerpají z rozpočtových rezerv, chystají se zavést spotřební daň či začít prodávat pozemky ve vlastnictví. Samostatnou kapitolou je potom možnost primárního úpisu akcií Saudi Aramco na burze. [1]

8-2

Hlavní zprávy

OECD zhoršuje výhled světové ekonomiky

Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj (OECD) ve čtvrtek zhoršila svůj odhad letošního růstu světové ekonomiky na tři procenta. Jedná se o tempo na úrovni loňského roku. Ten byl přitom nejpomalejší za posledních pět let. V samotné Eurozóně dokonce svůj odhad snížila z 1,8 procenta na 1,4 procenta, jedná se o zpomalení z loňských 1,5 procenta. OECD také uvedla, že dopad nižších cen ropy je méně příznivý na ekonomickou aktivitu než se původně předpokládalo. Své odhady snížila i pro Spojené státy Americké na dvě procenta, Čína by pak měla zvolnit svůj růst z loňských 6,9 procent na 6,5 procent. [2] [3]

Obama schválil sankce vůči KLDR

Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek schválil zákon rozšiřující americké sankce vůči Severní Koreji. Spojené státy americké se k tomuto kroku rozhodly po severokorejském jaderném testu z ledna tohoto roku. Jedná se především o tvrdší postup vůči osobám, které podporují fungování severokorejského jaderného programu a další agresivní vojenské aktivity, ale také vůči osobám porušující lidská práva a podporující aktivity směřující k ohrožení kybernetické bezpečnosti USA. Na základě sankcí je možné jim zmrazit majetek či odepřít víza. Návrh kongres schválil velmi rychle a podpis prezidenta byl tak posledním krokem.
Nové sankce vůči Severní Koreji oznámilo o týden dříve i Japonsko. Jedná se například o úplný zákaz severokorejských lodí v japonských přístavech. Také Jižní Korea se rozhodla ukončit fungování průmyslové zóny v Kesongu, kterou provozovala s KLDR od roku 2004. [19]

Ukrajinská vládní koalice se rozpadla

Ve čtvrtek se fakticky rozpadla vládní koalice na Ukrajině, když strana Svépomoc oznámila odchod a strana Vlast už dříve vypověděla koaliční smlouvu. Ve vládní koalici tak zůstal pouze premiér Arsenij Jaceňuk se svou Lidovou frontou a Blok Petra Porošenka (BPP). Celkově má koalice potenciálně už jen 217 hlasů ve sněmovně se 450 členy. Ztratila tak většinovou podporu a navíc i mnozí poslanci BPP nehodlají ve prospěch vlády hlasovat. Někteří dokonce opustili poslanecký klub. Premiér Jaceňuk už podle médií hledá nové spojence. Nesestaví-li poslanci do jednoho měsíce většinovou koalici, může president Porošenko nařídit nové volby. [20]

Venezuela chystá zvýšení cen benzínu

Venezuelská vláda chystá po 20 letech zvýšení cen výrazně dotovaného benzínu, oznámil to podle agentury Reuters venezuelský prezident Nicolás Maduro. Jedná se o součást ekonomických opatření, kterými chce země zamezit recesi. Podle Madura cena 91oktanového benzinu vzroste o 1329 procent z 0,07 bolívaru na jeden bolívar (necelé čtyři koruny), 95oktanový benzin pak o 6086 procent z 0,097 bolívaru na šest bolívarů (23 korun). Toto rozhodnutí se setkalo s odporem ale i pochopením ze strany opozice, zvýšení cen se však bezesporu projeví na hospodaření milionů Venezuelanů, kteří mají problém se svými příjmy vyjít. V minulosti došlo již dvakrát ke zvyšování cen benzínu, přičemž v roce 1989 došlo k nepokojům, při kterých zemřely stovky lidí. V roce 1997 se nárůst cen obešel bez protestů. [21] [22]

Francii příští rok čekají prezidentské volby

V roce 2017 na jaře čekají Francii prezidentské volby. Stávající favorité však mají vážné problémy. Současný prezident Françoise Holland se potýká s ekonomickými problémy v podobě vysoké nezaměstnanosti, která dosáhla na osmnáctileté maximum 10,6 procent. V některých oblastech dosahuje i závratných 40 procent. Sám Holland považuje situaci za ekonomický a sociální stav nouze. Pokud se mu nepodaří s nezaměstnaností něco udělat, nejspíš už od Francouzů druhou šanci nedostane.
Poměrně nečekaně vysokou podporu získala v nedávných regionálních volbách Marie Le Penová, europoslankyně a předsedkyně krajně pravicové Národní fronty. Do sídla této strany však ve středu vtrhla policie a údajně hledala důkazy, které by vysvětlily podezřelé příjmy asistentů europoslanců.
Francouzský exprezident Nikolas Sarkozy, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012, svou kandidaturu ještě oficiálně neoznámil, ale většina expertů ji považuje za jistou. I ten se však potýká s problémy, které můžou mít velmi negativní dopady na jeho popularitu. Čeká ho vyšetřování v podezření nelegálního překročení povolených výdajů na předešlou kampaň, kterou měl údajně financovat prostřednictvím falešných faktur. Případ by mohl v krajním případě vyústit v soudní proces. [23] [24]

Rusko žaluje Ukrajinu kvůli nesplácení dluhu

Ve středu podalo Rusko u britského soudu žalobu na Ukrajinu kvůli nesplácení dluhu tří miliard dolarů (přibližně 73 miliard korun). Oznámil to ruský ministr financí Anton Siluanov s tím, že splatnost ruských dluhopisů vypršela 20. prosince a doba možného odkladu byla stanovena na deset dní. Ukrajina se loni dohodla s většinou zahraničních věřitelů na restrukturalizaci dluhu s dvacetiprocentním odpisem a odkladem splátek. Chtěla do dohody zahrnout i Rusko, které však odmítlo s tím, že šlo o státní pomoc, ne o komerční dluh. To potvrdil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle Siluanova byla žaloba podána po opakovaných pokusech v minulosti přesvědčit Ukrajinu, aby se zapojila do jednání o jiném způsobu restrukturalizace. Ta však odmítla a Rusko tak doufá, že u britského soudu budou jednání otevřená a transparentní. Ukrajině totiž hrozí, pokud by s Ruskem odmítla jednat, že přijde o přístup k finanční pomoci od MMF. [25] [26]

Politika a veřejná správa

Olma vyhrála státní zakázku za 31 milionů korun

Společnost Olma, která patří do koncernu Agrofert, jenž vlastní ministr financí Andrej Babiš, zvítězila ve výběrovém řízení na dodání a tříleté ochraňování 500 tun sušeného mléka v celkové výši 31 milionů korun. Poněkud zarážející je skutečnost, že Olma se do soutěže přihlásila jako jediná. Tato zakázka je součástí tendru na celkem 3500 tun sušeného mléka. Dalších šest částí, do kterých se nikdo nepřihlásil tak Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypíše do konce března znovu. Pro ostatní mlékárenské společnosti (například Madeta) je prý současné nastavení tendru nevýhodné. Podle generálního ředitele Madety Milana Teplého by podnik přišel o přibližně sedm milionů korun.
SSHR již také uzavřela další tendr na nákup mraženého masa, za který zaplatí 55,7 milionů korun. Podle předsedy SSHR Pavla Švagra jsou tyto tendry součástí plánu na navýšení potravinových zásob. Letos se prý chystají nákupy potravin za přibližně 220 milionů korun. Mimo jiné se chystají tendry na obměnu dvou tisíc tun cukru, dále luštěnin, rýže nebo soli. SSHR schraňuje potraviny a zásoby surovin pro krizové stavy (záplavy, válečné stavy apod.) [4] [5]

Česko může vyskladnit naftu z Krailingu

Insolvenční správce zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe potvrdil, že si Česko může vyskladnit veškerou naftu uloženou v německém Krailingu. Podle předsedy Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra tím však nepotvrdil vlastnické právo. S insolvenčním správcem Viktoriagruppe Mirko Möllenem se Česko pře o vlastnictví nafty od vyhlášení insolvence společnosti v prosinci roku 2014. Češi nárokují celkem 1,8 miliardy korun (1,2 miliardy hodnota uložené nafty, dalších 600 milionů různé pohledávky). Problém je, že insolvenční správce stanovil termín odvozu do 30. dubna, což je podle Švagra z technických důvodů nereálné. I ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek označil termín jako nesmyslný a umělý. Insolvenční správce přitom při minulých jednání uvedl, že odvoz zabere šest až osm měsíců. [6] [7]

Ekonomika, finance a byznys

Baumax znovu otevírá prodejny

Podle současného provozovatele hobbymarketu Baumax v Česku, společnosti BM Česko, se většina prodejen otevře nejpozději na začátku března. Přesné datum otevření zatím nemají pouze dvě prodejny v Praze a Plzni. Polská společnost Merkury Market loni převzala celkem 18 prodejen Baumax. Ta oznámila, že bude prozatím obchody provozovat pod značkou rakouského prodejce, neupřesnila však jak dlouho. Pro zákazníky má nový majitel znamenat rozšíření nabídky zboží, nižší ceny, lepší služby apod. Avizoval také spuštění e-shopu. V minulosti měl Baumax celkem 24 prodejen a v posledních letech vykazoval ztrátu. [8] [9]

Společnosti, které stavěly Blanku, žalují Prahu o miliardu korun

Dvě stavební společnosti ČKD Praha DIZ a Inženýring dopravních staveb (IDS) podaly k rozhodčímu soudu žaloby ohledně tunelu Blanka. Žalují město kvůli údajně nepropláceným fakturám o zhruba miliardu korun. Potvrdil to náměstek primátorky Petr Dolínek. Zároveň však dodal, že město nároky společností neuznává. Kontroverzní tunel Blanka, který se po dlouhé řadě odkladů nakonec otevřel loni v září, vyšel na 43 miliard korun. Přibližně o deset miliard více než se původně plánovalo. V minulosti se již odehrály dvě arbitráže a to se stavební společností Metrostav o miliardové částky a se společností IDS o řádově stovky milionů. Soud v obou případech společnostem vyhověl. [10] [11]

Ceny pohonných hmot jsou v Česku nejníže za posledních sedm let

Ceny pohonných hmot se minulý týden opět propadly o desítky haléřů a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle informací společnosti CCS, která ceny pravidelně sleduje, nejprodávanější natural 95 zlevnil o 34 haléřů na 26,88 korun za litr, nafta pak o 23 haléřů na 25,07 korun za litr. Podle analytiků je však možné další zlevňování a pokles cen by tak mohl dále pokračovat. Na situace ani zatím nemá výraznější vliv úterní dohoda Ruska se Saudskou Arábií o omezení těžby. Ceny dlouhodobé tlačí dolů převis nabídky, kdy těžba kartelu OECD i Ruska byla na počátku roku rekordně vysoká. Z jednotlivých krajů jsou v současnosti nejdražší pohonné hmoty na Vysočině, naopak nejlevněji je možné natankovat v Libereckém kraji. [12] [13]

Zisk skupiny ČSOB stoupl loni o tři procenta

Čistý zisk skupiny okolo Československé obchodní banky v roce 2015 vzrostl o tři procenta na 14 miliard korun. Podle finančního ředitele ČSOB Jiřího Vejvody dosáhla skupina silného růstu v půjčkách, investicích, transakcích i pojištění. Celkově se na hospodaření ČSOB pozitivně projevil ekonomický růst v Česku a klesající nezaměstnanost. Přetrvávající nízké úrokové sazby mají naopak negativní vliv. ČSOB posílila svou úvěrovou pozici na českém trhu, když jejich objem vzrostl o šest procent na 582 miliard korun, navzdory meziročnímu poklesu klientů na 2 831 tisíc. Do skupiny ČSOB patří Československá obchodní banka, Hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing, ČSOB Faktoring a je vlastněna belgickou společností KBC. Té loni vzrostl zisk na 2,64 miliard Eur. [14]

Z šedesáti tramvají Porsche jsou provozuschopné pouze čtyři

Hlavní město Praha od roku 2006 převzala postupně šedesát tramvají typu 14T s atraktivním designem Porsche. Deset let jejich provozu však dopadlo poměrně katastrofálně. Provozuschopné jsou pouze čtyři z nich tedy přibližně 7 procent. Zbytek vozů čeká v depech na výměnu poškozených rámů podvozku. Podle mluvčího pražského dopravního podniku Jiřího Štábla je vzhledem k rozsahu prací plánovaná oprava zhruba dva vozy měsíčně. Opravy se tak protáhnou na více než dva roky a celkově vyjdou na více než sto milionů korun. Všechny tyto vozy plzeňský výrobce Škoda Transportation odstavil v roce 2014. Problémem jsou údajně konstrukční nedostatky, kvůli kterým se vozy hodí spíše na rovnější trasy. Kvůli zatáčkám v Pražských ulicích je jejich kostra namáhána a vozy poškozují samy sebe i koleje. Praha zvažovala jejich prodej do východní Evropy, jejich vady však odrazovaly i kupce ze zemí bývalého Sovětského svazu. [15]

Energetika

Evropská komise plánuje novou strategii na využití LNG

Zkapalněný zemní plyn (LNG) sice díky poklesu cenám ropy výrazně zlevnil, avšak je dražší než plyn z plynovodů a do Evropy se ho dováží stále méně. V roce 2015 byly evropské dovozní terminály využity jen na 13 % a Evropská komise chce, aby LNG hrálo v dodavatelském systému důležitější roli a snížit energetickou závislost na Rusku. Jako příklad udává Litvu, která si postavila plovoucí terminál pro příjem LNG. Země dosud absolutně závislá na podmínkách, které si nadiktoval ruský Gazprom, tím získala částečnou nezávislost, v návaznosti na to si vyjednala o pětinu levnější dodávky plynu. Terminál zůstane nevyužitý, ale úspora dosažená změnou kontraktu s Rusy náklady na jeho vybudování pokryje. Podobně uvažuje i Polsko, které svůj nový terminál ve Svinoústí začalo uvádět do provozu letos.
Evropská komise má v plánu dobudovat terminál v Chorvatsku a dále lépe propojit země disponující terminály se zbytkem Evropy. Dalším krokem je zkvalitnění fungování vnitřního trhu, aby se více vyplatilo využití LNG, s tím souvisí také zapojení Evropské unie do světového trhu produkční infrastruktury. Nyní jsou plány na vybudování plynovodů mezi Litvou a Polskem, Chorvatskem a Maďarskem, dále se plánuje spojit Řecko, Bulharsko a Rumunsko a v neposlední řadě také z Portugalska přes Španělsko do Francie. Co se České republiky týče, by mohl LNG pokrýt až pětinu spotřeby. [16]

RWE vykázala ztrátu 200 miliónů EUR

Německá energetická skupina RWE vykázala za rok 2015 ztrátu vy výši 200 miliónů EUR. Společnost také uvedla, že za rok 2015 nevyplatí dividendu z kmenových akcií, což je poprvé za 23 let. Z prioritních akcií však vyplatí dividendu 0,13 EUR za akcií. V návaznosti na to spadla hodnota akcií o 12 %. RWE vyplácí dividendy každý rok a za ztrátou je především snížení hodnoty majetku v Německu a Velké Británií o 2,1 miliardy EUR a odpis ve výši 900 milionů EUR spojený s odloženými daněmi. [17]

Zajímavosti

Budoucnost bitcoinu

Virtuální měna bitcoin, do které lidé po celém světě investovali miliardy dolarů, na sebe strhla opět velkou pozornost. Tentokrát se o rozruch postaral jeden z významných vývojářů systému tohoto kryptoplatidla Mike Hearn. Vydal článek, kde označil bitcoin za mrtvou měnu. „Už se na vývoji bitcoinu nebudu podílet, všechny své bitcoiny jsem prodal,“ napsal v textu. Hearn patří mezi špičky ve svém oboru.
V roce 2014 odešel ze společnosti Google, aby se mohl věnovat výhradně bitcoinu. Vytvořil software, který používají miliony uživatelů a stovky vývojářů. Díky němu bylo možné ovládat bitcoiny přes chytré telefony. Jako experta citují Hearna přední světové časopisy či televize jako Economist nebo BBC News. Smrt bitcoinu už vyhlašoval kdekdo, nikdy však nešlo o tak významného odborníka úzce spjatého s architekturou systému, na kterém bitcoin funguje. Hearnovo prohlášení tudíž vzbudilo velký rozruch.
Ve svém rozsáhlém textu s názvem The resolution of the Bitcoin experiment Hearn velmi podrobně argumentuje, proč se domnívá, že systém, na kterém stojí bitcoin, selhal. „Systém kontroluje jen hrstka lidí a síť je na pokraji kolapsu,“ uvedl. „Mechanismus, který tomu měl zabránit, selhal a už se nelze domnívat, že bitcoin může být lepší než existující finanční systém,“ nebere si servítky bývalý zaměstnanec Googlu. [18]

Burzovní data

8-3

8-4

Zdroje

[1] Patria, Bloomberg, ihned.cz, e15.cz, Eurostat, opec.org [online]. [cit. 2016-02-16].
[2] OECD zhoršila výhled světové ekonomiky. Eurozóna zpomalí a zvolní i Čína. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65169220-svetova-ekonomika-letos-poroste-o-3-3-procenta-odhaduje-oecd-eurozona-zpomali-zvolni-i-cina
[3] OECD zhoršila výhled pro globální ekonomiku. Patria.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3131086/oecd-zhorsila-vyhled-pro-globalni-ekonomiku.html
[4] Babišova Olma vyhrála státní zakázku na ochraňování sušeného mléka pro stát za 31 milionů. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65169420-babisova-olma-vyhrala-statni-zakazku-na-ochranovani-suseneho-mleka-pro-stat-za-31-milionu
[5] Babišova mlékárna Olma vyhrála státní zakázku za 31 milionů. Soutěžila sama. Svobodné fórum [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://svobodneforum.cz/babisova-mlekarna-olma-vyhrala-statni-zakazku-za-31-milionu-soutezila-sama/
[6] Česko si může z Německa odvést naftu, ke které se nemohlo dostat. Finanční noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cesko-si-muze-z-nemecka-odvest-naftu-ke-ktere-se-nemohlo-dostat/1316418
[7] Česko si může odvést naftu z Německa, ke které se nemohlo dostat. Parlamentní listy [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Cesko-si-muze-odvest-naftu-z-Nemecka-ke-ktere-se-nemohlo-dostat-422428
[8] Baumax se vrací. Nový polský majitel znovu otevírá prodejny a připravuje e-shop. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-65169210-baumax-se-vraci-novy-polsky-majitel-znovu-otevira-prodejny-a-pripravuje-e-shop
[9] Baumax se vrací. Nový polský majitel láká na slavnostní otevření většiny prodejen. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/baumax-se-vraci-novy-polsky-majitel-laka-na-slavnostni-otevr/r~44ab0b26d62111e584160025900fea04/
[10] Firmy, které stavěly Blanku, žalují Prahu o miliardu korun. Tvrdí, že město neproplatilo faktury. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65169000-firmy-ktere-stavely-blanku-zaluji-prahu-o-miliardu-korun-tvrdi-ze-mesto-neproplatilo-faktury
[11] Dolínek: Firmy ČKD Praha DIZ a IDS podaly žalobu o miliardu kvůli tunelu Blanka. Deník.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.denik.cz/praha/dolinek-firmy-ckd-praha-diz-a-ids-podaly-zalobu-o-miliardu-kvuli-tunelu-blanka-20160218-05fi.html
[12] Pohonné hmoty v Česku se propadly na nejnižší ceny za sedm let. Finanční noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/pohonne-hmoty-v-cesku-se-propadly-na-nejnizsi-ceny-za-sedm-let/1316342
[13] Ceny pohonných hmot v Česku se opět propadly, jsou nejnižší za sedm let. Euro zprávy [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/145890-ceny-pohonnych-hmot-v-cesku-se-opet-propadly-jsou-nejnizsi-za-sedm-let/
[14] Čistý zisk skupiny ČSOB stoupl loni o tři procenta na 14 mld. Kč. Finanční noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cisty-zisk-skupiny-csob-stoupl-loni-o-tri-procenta-na-14-mld-kc/1316339
[15] Z šedesáti tramvají Porsche jsou schopné provozu jen čtyři. Jejich konstrukce se nehodí do pražských ulic. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65167670-z-sedesati-tramvaji-porsche-jsou-schopne-provozu-pouze-ctyri
[16] LNG by mohlo pokrýt až pětinu české spotřeby plynu, pomohou nové trubky. E15.cz: průmysl a energetika [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/lng-by-mohlo-pokryt-az-petinu-ceske-spotreby-plynu-pomohou-nove-trubky-1272297
[17] Nízké ceny energií srazily RWE do ztráty, analytici čekali zisk. E15.cz: průmysl a energetika [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nizke-ceny-energii-srazily-rwe-do-ztraty-analytici-cekali-zisk-1271932
[18] Bitcoin skončil v pasti: Dva “těžaři” ovládli polovinu kapacity. E15.cz: E-svět [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://e-svet.e15.cz/internet/bitcoin-skoncil-v-pasti-dva-tezari-ovladli-polovinu-kapacity-1266950
[19] Obama prosadil přísnější sankce vůči KLDR. Zahrnují zmrazení majetku či odepření víza. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-65170960-obama-prosadil-prisnejsi-sankce-vuci-kldr-zahrnuji-zmrazeni-majetku-ci-odepreni-viza
[20] Ukrajinská vládní koalice se rozpadla, strana Svépomoc ohlásila odchod. Premiér Jaceňuk hledá nové spojence. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-65169380-ukrajinska-vlada-se-rozpadla-strana-svepomoc-ohlasila-odchod-z-koalice-premier-jacenuk-zacal-hledat-nove-spojence-slava-ukrajine
[21] Venezuela po 20 letech zvýší ceny benzinu. Země tak bojuje s recesí. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-65168880-venezuela-po-20-letech-zvysi-ceny-benzinu-zeme-tak-bojuje-s-recesi
[22] Venezuela raises fuel price, devalues bolivar amid crisis. Reuters [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKCN0VQ32P
[23] French ex-president Sarkozy questioned by judges on funding. Reuters [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-france-sarkozy-idUSKCN0VP0US
[24] Francie bude hledat prezidenta. Favorité Sarkozy, Hollande i Le Penová mají ale od začátku velké potíže. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-65167620-francie-bude-hledat-prezidenta-favorite-sarkozy-hollande-i-le-penova-maji-ale-od-zacatku-velke-potize
[25] Rusko žaluje Ukrajinu u britského soudu kvůli nesplacení třímiliardového dluhu. Kyjev může přijít o peníze od MMF. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-65167780-rusko-zaluje-ukrajinu-u-britskeho-soudu-kvuli-nesplaceni-trimiliardoveho-dluhu-kyjev-muze-prijit-o-penize-od-mmf
[26] UPDATE 1-Russia files lawsuit against Ukraine over $3 bln debt. Reuters [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/ukraine-crisis-russia-lawsuit-idUSL8N15W3Y5

Sdílejte