50. TÝDEN

Hlavní zprávy

Zpomalení růstu globální ekonomiky

Organizace spojených národů (OSN) minulý týden snížila odhad růstu celosvětové ekonomiky za letošní rok. Dříve organizace předpokládala růst 2,8 %. Poslední odhad se však snížil až na 2,4 %. Hospodářský růst v loňském roce přitom činil 2,6 %. Spolu s novým odhadem vyzvala OSN také k podpoře ekonomické expanze. Kromě toho také upozornila na zpomalování hospodářského růstu v Číně. Slabý výkon mají podle organizace také rozvíjející se země v čele s Ruskem a Brazílií.

Do budoucna by se však měla světová ekonomika opět zvednout. OSN očekává růst v příštím roce ve výši 2,9 %. I tato prognóza byla upravena směrem dolů, když se letos v květnu toto číslo odhadovalo na 3,1 %. “K zajištění robustního a udržitelného hospodářského růstu je zapotřebí silnější a koordinovanější úsilí,” uvedl náměstek generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální záležitosti Lenni Montiel. Zároveň k tomu dodává, že slabý světový růst pokračuje v poškozování trhu práce.

Na rozdíl od globální ekonomiky, výhled pro ekonomiku Evropské unie a eurozóny zůstává nezměněn. V letošním roce by tak EU měla růst tempem 1,9 % a eurozóna 1,6 %. Spojené státy americké se dočkaly zhoršeného výhledu 2,4 % z dřívějších předpokládaných 2,8 %. [1] [2]

Klimatická konference OSN

V Paříži se koná klimatická konference Organizace spojených národů (OSN). Ve čtvrtek předložil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius účastníkům tohoto summitu novou verzi celosvětové dohody o ochraně klimatu. Stále se však nejedná o finální verzi. Státy se zatím nebyly schopny dohodnout například na závazcích, jakým způsobem a o kolik omezit emise skleníkových plynů. Shoda zatím neexistuje ani v otázce dlouhodobého cíle, tedy jestli skleníkové plyny omezit úplně či je pouze snížit.

Problematické je také staré dělení na rozvojové a rozvinuté země. Chudší země se totiž obávají, že by musely podle nových kritérií začít přispívat do klimatických fondů také. Podle dosavadního dělení ovšem spadá do kategorie chudých zemí s nárokem na pomoc například Singapur či Jižní Korea, jejichž HDP je ovšem srovnatelné například s Evropskou unií.

Klimatická konference OSN se v Paříži koná od roku 2009. Letos začala 30. listopadu a skončit měla v pátek 11. prosince. To ovšem finální dohody nebylo dosaženo a konference se tak protáhla. “V současnosti text dohody kromě výše popsaných návrhů předkládá dvě varianty, jak by měly být emise skleníkových plynů omezeny. Jedna z nich počítá s kvantitativním cílem, druhá pouze se slovním vyjádřením. Pokles emisí vyjádřený číselně je navíc rozdělený na další možnosti: snížení o 40 až 70 procent nebo o 70 až 90 procent do roku 2050 ve srovnání s úrovní v roce 2010,” uvádí k problematice think-tank Glopolis. [3] [4]

Čínské dluhopisy se stále nižšími úroky

Čínská vláda si půjčuje na finančních trzích prostředky nejlevněji od podzimu roku 2008. Desetiletá půjčka Pekingu nese nyní výnos pouze tři procenta. To je o přibližně pětinu méně, než na počátku roku. Klesající výnosy způsobují především očekávání ohledně nové vlny ekonomických stimulů, které by mohly znamenat rychlý zisk. „Podstatným důvodem posledních pohybů je zpomalování čínské ekonomiky, a tudíž očekávání dalšího uvolňování měnové politiky v Číně,“ uvádí k problematice analytik Consequ Martin Lobotka. Podpora čínské vlády by se projevila růstem ceny dluhopisů. Ty rostou již od počátku letošního roku o cca 15 % (podle růstu indexu čínských bondů agentury Bloomberg). V pomyslném žebříčku nejlepších letošních investic se tak čínské obligace řadí na přední příčky.

Výnosy čínských dluhopisů jsou i přes svůj pokles v celosvětovém srovnání relativně atraktivní. „Evropský trh, na kterém jsou výnosy na státních dluhopisech velmi nízké nebo záporné, a stejně tak uvolňování politiky ze strany Evropské centrální banky vytvářejí živnou půdu pro nákupy čínských bondů,“ dodává Lobotka. Za poslední rok čínská centrální banka snížila šestkrát svoji základní úrokovou sazbu, čímž reaguje na zpomalování výkonu její ekonomiky. Ten má být letos nejpomalejší za poslední skoro čtvrtstoletí. [5] [6]

Politika a veřejná správa

Fond pro řešení krize

Senátem minulý týden prošel návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Tato norma reaguje především na požadavky evropské směrnice a má za cíl nastavit komplexní rámec pro předcházení a řešení finančních krizí. Podle něj budou banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry muset platit dvě až tři miliardy korun ročně do nového Fondu pro řešení finanční krize, který by tak měl za deset let dosáhnout požadovaného objemu přibližně 25 miliard korun. Na druhou stranu se jim ale sníží příspěvky do současného Fondu pojištění vkladů, ze 4 miliard na 900 milionů korun. Oba fondy bude zaštiťovat Garanční systém finančního trhu. Ten vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Za jeho porušení se počítá s pokutami ve výši desítek milionů korun.

Zákon nyní musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman. Pojištění bankovních vkladů zůstane na stávajících 100 000 EUR a jeho ekvivalentu v CZK, což je nyní cca 2,7 milionu korun. V určitých případech by ovšem poškození klienti mohli dostat až dvojnásobek. Nová pravidla zákon definuje také pro obce, jejichž příjmy se pohybují nad 500 000 EUR (cca 13,5 milionu korun). Zároveň by mělo dojít k větší transparentnosti informací o pojištění vkladů vůči klientům. Banky tak budou muset klienty informovat o systému pojištění v kladů i o tom, jak přesně tento systém funguje. Tyto informace budou muset být klientovi dány ještě před uzavřením smlouvy. Klient obdržení takových informací bude přímo potvrzovat písemně. [7]

Inflace opět poklesla na meziročních 0,1 %

V listopadu poklesly spotřebitelské ceny meziročně pouze o 0,1 %. Inflace tak opět poklesla z meziročních hodnot 0,2 % v říjnu. Očekávalo se přitom zrychlení inflace na 0,4 %. Od letošního února se jedná o zatím nejpomalejší růst cen. Na celkovém koši se do poklesu promítají nejvíce levnější ceny pohonných hmot a potravin. Například pohonné hmoty poklesly o 17,6 %. Data zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,4 %. To je největší meziměsíční pokles od září roku 2013. “Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 Kč/l) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 Kč/l) od února 2010,” uvedli statistici. [8] [9]

Ekonomika, finance a byznys

Ropa na sedmiletých minimech

Ceny ropy v minulém týdnu poklesly na svá dlouhodobá minima. Dělo se tak v reakci na zasedání organizace OPEC, která přistoupila k uvolnění své dosavadní politiky ohledně svého postoje k produkci ropy. Írán tuto změnu označil jako „každý si teď děla, co chce“. Globální trh s ropou by tak v příštím roce mohly zaplavit další miliony barelů denně především z Íránu, Saudské Arábie nebo Libye. OPEC tak opouští oficiální cíl produkce ropy a země tak mají volné ruce ke zvýšení exportu černého zlata.

Jakmile skončí příští rok západní sankce uvalené na Teherán, mohl by Írán zaplavit trh navíc přibližně 1 milionem barelů denně. Není ovšem jediný. Libye nyní produkuje zhruba jednu čtvrtinu toho, co byla schopna čerpat v předválečném období, což bylo 1,6 milionu barelů denně. Obrovské rezervy má také Saudská Arábie, nejvlivnější člen OPEC. Koncem týdne byl pokles cen ropy dále podpořen prohlášením Mezinárodní agentury pro energii (EIA), že převis nabídky nad poptávkou očekává nejméně do konce příštího roku. [10] [11] Graf: Vývoj cen ropy WTI za posledních deset let (USD/barel)

50-1

Pokles akciových trhů

V reakci na silný pokles cen ropy padaly i akciové trhy ve Spojených státech amerických. Ty zaznamenaly silný propad především v pátek. V záporu pak ukončily i celý týden. V případě širokého indexu S&P 500 se jedná o nejhorší výsledek od srpnových propadů spojených s velkými výprodeji na čínských akciích. K aktuálním propadům přispěly především energetické společnosti reagující na další snižování cen ropy. Zároveň se Wall Street připravuje na první zvyšování úrokových sazeb v USA po necelých deseti letech.

Dow Jones Industrial Average, zaměřený na sledování výkonnosti 30 předních amerických průmyslových podniků, poklesl v pátek o 1,77 % na 17 264,01 bodu. Široký index S&P 500 zaznamenal propad o 1,95 % na 2 012,31 bodu. Technologický Nasdaq pak propadl o 2,21 % na 4 933,47 bodu.

Co se týče celotýdenní výkonnosti, DJIA klesl o 3,3 %, Nasdaq o 4,1 %, S&P 500 o 3,8 % a jedná se tak o největší týdenní výplach od 21. srpna. Výprodeje umocnila také nervozita ohledně zvyšování sazeb v USA příští středu. Situaci nevylepšil ani propad čínského jüanu, který kvůli obavám ze zpomalující čínské ekonomiky klesl na minima za poslední 4 a půl roku. [12] [13] Graf: Vývoj indexu S&P 500 v letošním roce

50-2

Další obří americká fúze, tentokrát v chemickém průmyslu

Americký výrobce chemikálií společnost Dow Chemical se dohodl na obří fúzi s americkým konkurentem společností DuPont. Mělo by se jednat o největší podobnou transakci v historii celého chemického průmyslu. Skupina vzniklá ze spojení těchto dvou podniků by měla mít hodnotu kolem 130 miliard amerických dolarů a bude se tak jednat o největší chemický koncern na světě. Postupem času by se měl ale tento kolos rozdělit na tři specializované podniky podle svého zaměření na zemědělské chemikálie, specializované chemikálie a plastické hmoty. [14] [15]

České Hamé kupuje norská společnost Orkla

Norská společnost Orkla minulý týden podepsala smlouvu na koupi českého výrobce potravin společnost Hamé. Transakce by měla dosáhnout 175 milionů eur (4,7 miliardy korun). Tuto koupi budou muset ovšem ještě posoudit antimonopolní úřady. Orkla už například vlastní i společnost Vitana. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus S.a.r.l. se sídlem v Lucembursku. “Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích,” řekl k transakci viceprezident společnosti Orkla Atle Vidar Nagel-Johansen. Převzetím Hamé by Orkla ve střední Evropě svůj obrat zdvojnásobila. Loni Hamé vykázalo tržby v hodnotě 4,9 miliardy korun a čistý zisk ve výši 234 milionů CZK. 70 % tržeb je pak z České republiky a ze Slovenska. O Hamé měl již v minulosti zájem například fond Hartenberg nebo chorvatská společnost Podravka. [16] [17]

Energetika

Bruegel analyzoval možný vývoj okolo nových nalezišť zemního plynu u Egypta

Ekonomický think-tank Bruegel tvrdí, že nová naleziště zemního plynu u egyptských břehů by mohla zčásti změnit energetickou situaci na Blízkém východě. Nové naleziště Zohr se nachází poblíž nalezišť Leviathan a Tamar v izraelských vodách a Aphrodite, které patří do kyperských vod. Dohromady by v nich mělo být kolem bilionu kubických metrů plynu. To je zhruba třetina největšího evropského naleziště Groningen u nizozemského pobřeží. Naleziště Zohr by při rozvoji těžby sloužilo primárně domácí spotřebě, protože místní produkce v poslední době rapidně klesá. V tomto roce musel Egypt začít dovážet zemní plyn ve zkapalněné podobě.
Země má v současnosti dva nevyužité terminály pro vývoz zkapalněného zemního plynu, které by s novým nalezištěm mohl začít opět v příštím desetiletí využívat. Pro Egypt, Izrael a Kypr by proto byla výhodná spolupráce při jejich rozvoji. Kypr i Izrael by mohl využít egyptské terminály na zkapalňování zemního plynu. Egypt by tak mohl vytvořit nové regionální energetické centrum, pokud by se spoluprací souhlasil. Pro arabskou republiku by přinesla výnosy z poplatků za využívání infrastruktury, Izrael a Kypr by zase nemusely řešit nákladnou a nejistou výstavbu vlastních terminálů. Z nových exportů by profitovaly i státy Evropské unie, které se chtějí postupně zbavovat silné energetické závislosti na Rusku. Otázkou ovšem zůstává, jak by na takovou kooperaci pohlížela veřejnost v Egyptě a Izraeli. [18]

ČEZ opět odkládá spuštění reaktorů v Dukovanech

Ještě nedávno to vypadalo, že se dva dostavené reaktory v jaderné elektrárně Dukovany spustí na konci prosince a v půlce ledna. Nyní je to však jinak a oba reaktory se spustí nejdříve na začátku února. Jedná se o další prodlevu. Ještě v listopadu přitom šéf ČEZ Daniel Beneš tvrdil, že by všechny čtyři bloky měly být spuštěné do konce letošního roku, ideálně ještě před svátky. Stále přitom funguje jen 4. blok. Kromě toho, že se 1. a 2. blok spustí až v únoru, se navíc posouvá spuštění třetího – z 22. na 30. prosince. Aktuálně v Dukovanech funguje pouze jeden blok a pro ČEZ to bude znamenat také prohloubení ztráty z odstávky až na 4 miliardy korun. Tři ze čtyř bloků Dukovan stojí od září. Důvodem jsou značné nedostatky v dokumentaci svárů u některých potrubí mimo jadernou část elektrárny. ČEZ tyto kontrolní práce nechával zpracovávat externí firmu. Podobný problém nyní ČEZ prověřuje i v Temelíně. [19]

Zajímavosti

Experimentální fúzní reaktor poprvé vyrobil plazmu

Nedávno zprovozněný experimentální fúzní reaktor Wendelstein 7-X umístěný v Institutu Maxe Plancka pro plazmovou fyziku v německém Grefswaldu poprvé vyprodukoval plazmu a zvládl ji udržet 50 milisekund. Tento fúzní reaktor využívá technologii stellarátoru, který podobně jako tokamak udržuje horké plazma v magnetickém poli. S tokamaky, které někteří odborníci považují za nadějnější vývojovou větev, experimentuje například Česká republika. Fúze, kterou produkuje energii například Slunce a ostatní hvězdy, je opačný proces jaderného štěpení. Fúzí nyní na Zemi vzniká energie pouze v pokusných reaktorech. Při testu bylo v magnetickém poli vakuové komory zahřáto 10 miligramů helia na jeden milión stupňů Celsia, což změnilo skupenství helia na plazmu. Na počátku nadcházejícího roku plánují vědci v zařízení poprvé vyrobit vodíkovou plazmu. Odborníkům se zatím podařilo udržet plazmu 50 milisekund. Dalším krokem tak bude tuto dobu prodloužit a zároveň zjistit, jak nejlépe vyprodukovat a zahřívat plazmu pomocí mikrovln. Zařízení je navrženo tak, aby mohlo pracovat s až 30minutovým výbojem plazmatu. K dosažení jaderné fúze je pak nutné dosáhnout teploty okolo 100 miliónů stupňů Celsia. [20]

Burzovní data

50-3

50-4

Seznam zdrojů

[1] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: OSN letos čeká zpomalení růstu světové ekonomiky [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/osn-letos-ceka-zpomaleni-rustu-svetove-ekonomiky/1291703
[2] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-13] [3] Hospodářské noviny: Konference o klimatu se protáhne, chybí dohoda s Čínou či Indií [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-64964120-konference-o-klimatu-se-protahne-chybi-dohoda-s-cinou-ci-indii
[4] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-13] [5] E15.cz: Čína si půjčuje nejlevněji od finanční krize [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/cina-si-pujcuje-nejlevneji-od-financni-krize-1254363
[6] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-13] [7] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Banky budou muset platit miliardy korun do Fondu pro řešení krize [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/banky-budou-muset-platit-miliardy-korun-do-fondu-pro-reseni-krize/1291397
[8] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Inflace zpomalila na 0,1 procenta, ceny rostly nejméně od února [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/inflace-zpomalila-na-0-1-procenta-ceny-rostly-nejmene-od-unora/1290852
[9] Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-12-13] [10] Patria: OPEC dal trhu volnost, napodobí ropa propad k 10 USD z konce předchozího milénia? [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3074643/opec-dal-trhu-volnost-napodobi-ropa-propad-k-10-usd-z-konce-predchoziho-milenia.html
[11] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-13] [12] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Akcie v USA s poklesem ropy prudce klesly, spadly i za celý týden [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/akcie-v-usa-s-poklesem-ropy-prudce-klesly-spadly-i-za-cely-tyden/1292087
[13] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-13] [14] Patria: Výrobci chemikálií Dow Chemical a DuPont se dohodli na obří fúzi [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3077623/vyrobci-chemikalii-dow-chemical-a-dupont-se-dohodli-na-obri-fuzi.html
[15] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Výrobci chemikálií Dow Chemical a DuPont se dohodli na obří fúzi [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/vyrobci-chemikalii-dow-chemical-a-dupont-se-dohodli-na-obri-fuzi/1291938
[16] Patria: Společnost Hamé kupuje norská Orkla za 4,7 miliardy Kč [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3077574/spolecnost-hame-kupuje-norska-orkla-za-47-miliardy-kc.html
[17] E15.cz: Hamé kupují Norové za 4,7 miliardy korun [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/hame-kupuji-norove-za-4-7-miliardy-korun-1254404 [18] Bruegel: Nové naleziště plynu v egyptských vodách může změnit Blízký východ. E15.cz: Průmysl a energetika [online]. 13.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/bruegel-nove-naleziste-plynu-v-egyptskych-vodach-muze-zmenit-blizky-vychod-1254772 [19] ČEZ opět odkládá spuštění reaktorů v Dukovanech. Všechny bloky budou v provozu nejdříve v únoru. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 11. 12. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64966590-cez-opet-odklada-spusteni-jadernych-reaktoru-v-dukovanech-bloky-budou-v-provozu-nejdrive-v-lednu [20] Německý reaktor poprvé vyrobil plazmu, vydržela 50 milisekund. Novinky.cz: Věda a školy [online]. 10. prosince 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/veda-skoly/388944-nemecky-reaktor-poprve-vyrobil-plazmu-vydrzela-50-milisekund.html

Sdílejte