25. TÝDEN

Byznys

Nárůst spotřebitelských cen v USA jako ukazatel větší stability

Ve Spojených státech zaznamenaly spotřebitelské ceny ke květnu největší růst za poslední rok, což ukazuje, že Americké společnosti získávají zpět pevnou půdu pod nohama následkem posilování ekonomiky a stabilizace trhu s nemovitostmi. Růst inflace snižuje výhledově riziko, že nízké spotřebitelské ceny budou dále omezovat ekonomický růst.

Měnový výbor Fedu pak ve čtvrtek podle očekávání rozhodl, že program nákupu dluhopisů sníží o dalších deset miliard na 35 miliard dolarů, zhruba 708 miliard korun, měsíčně. Fed kupuje dluhopisy ve snaze srazit dlouhodobé úrokové sazby, aby podpořil investice a tvorbu pracovních míst.

Tyto informace mají pro centrální banku spojených států pozitivní charakter, nicméně úrokové sazby podle Fedu zůstanou na současných úrovních do roku 2015.

Evropský záchranný fond zvažuje emisi dluhopisů ve více měnách

Evropský stabilizační mechanismus (ESM), což je záchranný fond pro pomoc zemím platící eurem může už příští rok vydat dluhopisy denominované v jiné měně než je euro. Toto vyjádření učinil ve čtvrtek generální ředitel pro ESM Klas Regling.

Fond obsahující více než 500 miliard eur, který byl založen během dluhové krize v eurozóně jako „záchranná brzda“ pro vlády odříznuté od trhů, se tímto krokem snaží přilákat investory a získat tak větší financování například od amerických nebo japonských hedge fondů, které investují jen ve své měně.

Eurozóna na správné cestě ke snížení dluhu

Mezinárodní měnový fond vydal ve čtvrtek vyjádření, že eurozóna je na správné cestě při snižování dluhu a podpoře poptávky. Ve svém vyjádření však také varoval, že nezaměstnanost v EU je pořád velmi vysoká.

Trhy
Americké i evropské trhy zaznamenaly růst po korekci z minulého týdne. Patrné bylo na amerických indexech čtvrteční zasedání Měnového výboru Fedu, které přineslo pozitivní sentiment.

Obr. 1 Vývoj US indexů za uplynulý týden

Důležité zprávy

Dění na Ukrajině

Na východě Ukrajiny – poblíž města Krasnyj Lyman – se rozhořely ostré boje mezi armádou a separatisty. Stalo se tak navzdory oznámenému mírovému plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který počítá se zastavením palby, aby mohli proruští povstalci složit zbraně a odejít do Ruska.

Nová hlava státu zároveň přistoupila k obměně několika klíčových postů ve vedení země. Parlament na jeho návrh posvětil odvolání ministra zahraničí, který o víkendu urazil šéfa Kremlu, zároveň souhlasil se jmenováním nového generálního prokurátora.

K hranicím s Ukrajinou se přesunulo dalších několik tisíc ruských vojáků. Oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj Moskva nechává otevřenou možnost další intervence.

Prezident Petro Porošenko představil svůj plán pro východ Ukrajiny. Má čtrnáct bodů a jeho cílem je ukončit měsíce trvající krveprolití, jež je výsledkem bojů mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty. Porošenko mimo jiné žádá odzbrojení povstalců a slibuje jim svobodný odchod ze země.

Prezident své záměry odtajnil jen pár hodin po zřejmě nejkrvavějším incidentu od začátku konfliktu. Zemřelo při něm kolem 300 lidí.

Iráčané prchají z Bagdádu, k protiofenzívě je připraveno 50 tisíc vojáků

V Iráku dál pokračují rozsáhlé boje mezi vládními vojsky a sunnitskými povstalci. Na bagdádském letišti jsou dlouhé fronty lidí snažících se utéct z města, které je v očekávání úderu radikálů prakticky v obležení. Zhruba sto kilometrů od metropole se padesát tisíc členů irácké armády šikuje k “rozhodující” protiofenzívě.

Amazon Brno definitivně odmítl. Stále není konec, tvrdí Onderka

Nebudeme usilovat o stavbu logistického skladu v Brně, zaznělo od Amazonu. Evropský šéf firmy Tim Collins to potvrdil ve vyjádření pro Českou televizi. Amazon se tak definitivně rozhodl na jednání v americké centrále, kam dorazila i delegace z evropské divize firmy. Stavbu po několikaměsíčních dohadech v dubnu schválili brněnští zastupitelé, později kvůli ní změnili územní plán. Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) a developera CTP Invest ale ani toto ne nemusí být definitivní.

Brno tímto rozhodnutím přichází o investici za 100 milionů eur, tedy zhruba 2,7 miliardy korun. Dalo se očekávat, že část těchto peněz přiteče i do českých firem, které by se na stavbě haly podílely. Z daní by šly přímo do městské kasy řádově miliony korun ročně za daň z nemovitosti. Další desítky milionů korun za zaměstnance pak mohly přitéct skrze státní rozpočet. Příjmy z daně ze zisku by naopak podle odborníků byly minimální.

Finance

Rating českých bank

Výhled pro český bankovní systém zůstává negativní. Sice se podmínky v české ekonomice zlepšují, avšak nízké úrokové sazby budou mít i nadále negativní dopad na ziskovost bank.

Ačkoliv odhady pro české banky, stejně jako pro evropské banky, zůstávají nyní beze změny, existuje zde rostoucí pravděpodobnost, že dojde k revizi směrem dolů.

I když banky mají miliardové zisky, jejich budoucnost je nejistá. Dokud se nerozhýbe evropská a potažmo česká ekonomika, nečeká české banky růžová budoucnost.

Zdroj: Moody´s

Energetika – Fúze

Německá společnost Siemens a její japonský partner Mitsubishi Heavy Industries (MHI) zvýšily svoji nabídku na energetickou divizi francouzské firmy Alstom. Chtějí tak překonat konkurenční americký General Electric.

Francouzská vláda musela před deseti lety společnost Alstom zachraňovat. Nyní potřebuje Alstom další pomoc, protože se potýká s vysokými dluhy, silnou konkurencí a slabou poptávkou.

Finanční trhy – kvantitativní uvolňování

Začíná se, čím dal hlasitěji objevovat názor, že Evropská centrální banka by v případě, že inflace v měnové unii přetrvá na nízkých hodnotách, měla uvažovat o kvantitativním uvolňování. Inflace je stále nízká, a to navzdory doposud přijatým krokům na růstové oživení cen.

Ovšem kvantitativní uvolňování (dříve takřka zapovězený nástroj) může pomoci jedině tehdy, pokud se peníze reálně dostanou do ekonomiky a nikoli tehdy, když za ně banky nakoupí státní dluhopisy.

Zdroj: CNBC

Komodity – Co dokáže psychika

Pokračování násilností v Iráku vede ke zvyšování ceny ropy a obavám o stabilitu dodávek této strategické suroviny. Nicméně když přihlédneme k celkovému objemu těžby v Iráku a zejména k tomu, jaké oblasti se současné boje týkají, tak ke zvýšení ceny není příliš důvod.

Nucené zastavení těžby by znamenalo výpadek 170 tisíc barelů ropy denně. Irák má pro potřeby vlastní ekonomiky zásoby ropy na zhruba měsíc, poté bude muset surovinu doplnit, pravděpodobně nákupem z Íránu. Navíc zbývající dvě irácké rafinerie, které se nacházejí na jihu země, jsou v provozu a pod kontrolou irácké armády.

Ke zvýšení ceny ropy není výše popsané relevantním důvodem.

Finanční trhy – Sektor zdravotní péče

Zdravotní péče je považována za typický defenzivní sektor – na cyklus obvykle moc nereaguje. Poptávka zde prochází relativně malými fluktuacemi, naše zdraví a péče o něj funkcí cyklu až na výjimky není. O tomto sektoru můžeme vlastně uvažovat jako o extrémnější verzi sektoru zboží krátkodobé spotřeby.

Finanční trhy – IPO

Na českém trhu abychom IPO hledali lupou. A nic na tom nemění ani poslední IPO pivovaru Lobkowicz. Na amerických burzách je situace diametrálně odlišná. Aby taky ne, vzhledem k jejich velikosti a důležitosti pro finanční trhy.

Jednou ze zajímavých posledních emisí byla emise dodavatele finančních informací Markit. Ten získal primární emisí akcií (IPO) 1,28 miliardy dolarů (25,8 miliardy Kč). Firma, která konkuruje globálním informačním agenturám Bloomberg a Thomson Reuters.

Asi nejznámějším produktem společnosti Markit je tzv. Index nákupních manažerů (PMI – Purchasing Managers Index), který společnost pravidelně zveřejňuje, a který je považován za předstihový indikátor signalizující budoucí ekonomickou kondici v daném odvětví. Index je sestavován na základě dotazování manažerů velkých společností a mapuje jejich nákupní apetit (hodnoty PMI na 50 bodů značí expanzi, pod 50 bodů kontrakci oproti předcházejícímu období – typicky měsíci).

Zdroj: Markit, ČTK, IPO Alpha Search

Politika – penze

Tak penzistům budou do příštího roku penze růst více, než není. Novelu zákona již schválila sněmovna. Vzhledem k tomu, že má levice v senátu většinu, lze očekávat hladký průchod zákona i druhou parlamentní komorou.

Příští rok má být valorizace ještě vyšší, penzisté by si měli polepšit v průměru o 200 korun měsíčně. Vládní předloha od příštího roku opět zavádí automatický růst penzí o třetinu růstu reálných mezd a celou inflaci. Nyní jsou zvyšovány o třetinu růstu spotřebitelských cen.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci loňského roku v Česku kolem 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň bylo 1,73 milionu. Od České správy sociálního zabezpečení dostávali v průměru 10.970 korun měsíčně. Letos od ledna valorizace činila průměrně 45 korun.

Což o to, vyšší valorizace důchodů je určitě dobrý nápad. Ale minimálně stejně dobrý nápad by bylo zjistit, kde na to vzít peníze.

ČR – bankovnictví

Tuzemský bankovní sektor jako celek je nadále odolný i v případě velmi nepříznivého vývoje ekonomiky. Kapitálová přiměřenost sektoru by zůstala výrazně nad požadovaným osmiprocentním minimem i ve scénáři, který pro následující tři roky předpokládá silnou recesi spojenou s deflací. Vyplývá to z výsledků zátěžových testů ČNB, které jsou součástí zveřejněné zprávy o finanční stabilitě. U dvou malých bank ale ČNB označila jejich obchodní model za neudržitelný.

Dostatečnou odolnost proti nepříznivému vývoji ukázaly i pojišťovny, naopak segment družstevních záložen zůstává v porovnání s bankami rizikovější.

Segment družstevních záložen podle ČNB zůstává v porovnání s bankami více rizikový. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech meziročně prudce vzrostl na téměř 23 procent a nepříznivé ukazatele vykazují záložny podle centrální banky i u dalších ukazatelů. Základní scénář zátěžových testů představuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Ten počítá s postupným oživováním ekonomiky.

Ekonomika – Protekcionismus opět bují

Země G20 v uplynulých šesti měsících zavedly více opatření omezujících mezinárodní obchod než takových, které by ho podporovaly. A to v době slabého růstu světové ekonomiky a podobně utlumeného mezinárodního obchodu.

Obvyklá restriktivní opatření zahrnují protidumpingová vyšetřování, zavádění licenčních požadavků, které diskriminují zahraniční firmy, či podporu domácího průmyslu. Omezení nejčastěji dopadají na elektrotechnický a farmaceutický průmysl.

Svět se během finanční krize po roce 2008 dokázal vyhnout většině protekcionistických opatření, která zažil během Velké deprese ve 30. letech minulého století. Nicméně v současnosti se pomalu těmto opatřením přibližuje.

Realitní trh ČR

Na realitním trhu se schyluje k neobvyklé události. Realitní podnikatel Radim Passer si chce v pražském kancelářském komplexu BB Centrum, který sám postavil, koupit zpět minimálně část již stojících budov. Případů, kdy si developer kupuje zpátky stavby, jež postavil a prodal, moc není. Kvůli chystaným akvizicím vydává skupina své vůbec první dluhopisy. Hodnota emise splatné v roce 2017 je 550 milionů korun. Firma slibuje investorům roční úročení 5,25 %.

Skupina Passerinvest, v níž má Passer většinový podíl, slibuje, že za peníze z dluhopisů nakoupí jen budovy vytvářející pravidelný příjem z nájemného. Užití prostředků na úhradu závazků prý nepřichází do úvahy. Ovšem při stavu skupiny Passerinvest by to nebylo nic moc divného.

Politika a veřejná správa

Poslanci kývli na vyšší ceny při výkupu pozemků kvůli dálnicím

Poslanci schválili novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Stát bude moci za zemědělskou půdu důležitou pro stavbu silnic vyplatit vlastníkům až šestnáctinásobek odhadní ceny. To by mělo významně zrychlit stavbu dálnic.

Poslanci schválili novelu proto, že dosavadní praxe ukázala, že bonus ve výši sta procent je příliš nízký a vlastníky pozemků dostatečně nemotivuje k prodeji jejich půdy. „Nemůžeme po vlastnících chtít, aby prodávali pozemky pro výstavbu tak důležitých staveb jako jsou dálnice za peníze, které jsou jen směšným zlomkem toho, co za srovnatelné pozemky bylo placeno v minulosti,“ řekl ministr dopravy Antonín Prachař.

Volby by vyhrálo ANO, podpora mu ale klesla

Volby do sněmovny by v červnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty. Poprvé od března ale jeho podpora mezi voliči nerostla, ale naopak o čtyři procenta klesla. Vyplývá to z volebního modelu, který  zveřejnilo CVVM. Na druhém místě by skončila ČSSD s 24 procenty, což je o půl bodu víc než před měsícem. Ze sněmovny by ale vypadlo hnutí Úsvit, které by nedosáhlo nutné pětiprocentní hranice. Průzkum proběhl od 2. do 9. června a zúčatnilo se ho 1 049 respondentů.

 

 Ekonomika

Nové porovnání cen: Česko je o čtvrtinu pod průměrem EU

Ceny zboží a služeb v Česku dosahují 71 procent průměru Evropské unie. Nejvíce platí za nákupy Dánové, nejméně Bulhaři. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu obsahujících data za loňský rok.

Unijnímu průměru se v Česku nejvíce blíží ceny spotřební elektroniky, které se pohybují na 92 procentech průměrů. Relativně vysoké jsou také ceny oděvů (91 procent průměru EU).

Naopak ceny hotelů a restaurací jsou v tuzemsku výrazně nižší než v dalších státech – loni dosahovaly pouze 58 procent průměru osmadvacítky. Méně to už bylo jen v Bulharsku, Rumunsku a v Maďarsku.

Porovnání vychází především z nominálních cen, tentokrát úplně nezohledňuje kupní sílu obyvatel.

EU posvětila vstup Litvy do eurozóny, společnou měnu země přijme v lednu

Litva pokročila na své cestě do eurozóny. Souhlas s jejím přijetím do klubu zemí platících eurem dali nejdříve ve čtvrtek ministři financí eurozóny a v pátek celá Evropská unie. Litva by měla začít platit eurem 1. ledna 2015. Bude tak následovat Lotyšsko, které společnou měnu přijalo letos v lednu.

Litva bude v pořadí 19. členem spolku zemí platících eurem. Vlastní měnu litas odloží přesně rok po vstupu Lotyšska do eurozóny. V Lotyšsku přitom většina obyvatel euro odmítla

V Řecku chystají obří privatizaci. Největší kořistí bude athénský přístav

Atény – Řecko se připravuje na velkou námořní privatizaci. Do prodeje půjde celkem dvanáct přístavů, včetně strategického athénského terminálu Pireus. Dvě třetiny jeho akcií ocení vláda podle odhadů na 350 milionů eur (necelých 10 miliard korun). Prodej přístavů je součástí záchranného plánu pro řeckou ekonomiku, na kterém se Atény dohodly s mezinárodními věřiteli. Privatizace státního majetku by měla do rozpočtu přinést celkem 11 miliard eur (300 miliard korun).

Řecká vláda si podle odhadů za dvě třetiny akcií Pireu řekne o 350 milionů eur, tedy necelých deset miliard korun. Kupec se navíc bude muset zavázat, že minimálně stejnou částku vloží do jeho dalšího rozvoje. “Investice zvýší provoz a tím pádem příjmy. A hlavně to nejdůležitější – zaměstnanost. A taky to posílí to pozici Řecka na dopravní mapě Evropy,” doufá řecký premiér Antonis Samaras.

Energetika

Ukrajina usiluje o spoluúčast Západních firem v energetice

Ukrajinská vláda tento týden navrhla, aby se společnosti z evropské osmadvacítky a Spojených států amerických podílely na provozu tranzitních plynovodů vedoucích ruský zemní plyn do Evropské unie.

Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy

Po vypršení pondělního ultimáta na zaplacení dluhu za dodaný zemní plyn omezila ruská státní společnost Gazprom dodávky plynu pro ukrajinský Naftogaz. Další dodávky budou obnoveny až po uhrazení dlužné částky a uhrazení zálohových plateb.

PPF opouští pozice v energetice

Společnost PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera prodává svůj 40% podíl v energetickém holdingu EPH. Předpokládá se, že za svůj podíl dostane více než 30 mld.korun. Jeho investice přitom činila pouhých 5 mld. Jedinými vlastníky EPH se tedy stávají Daniel Křetinský (37,5%), Patrik Tkáč (37,5) a skupina J&T.

Kypr jako potenciální dodavatel plynu pro jižní Evropu

Po schůzce se svým kyperským protějškem prohlásil buharský ministr zahraničí Kristian Vigenin, že by se ostrovní člen EU mohl stát klíčovým článkem zabezpečení evropské soběstačnosti v dodávkách zemního plynu. Jedná se o další z řady reakcí na rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem.

Zajímavosti

Schumacher se po půlroce probudil a míří na rehabilitaci

Téměř půl roku to trvalo, ale ten den konečně nastal. Michael Schumacher, někdejší šampion formule 1, je při vědomí. „Michael už není v kómatu. Teď začíná dlouhá fáze jeho rehabilitace,“ píše se v prohlášení, které v pondělí dopoledne zveřejnila Schumacherova rodina prostřednictvím manažerky Sabine Kehmové.

Hvězda motoristického sportu, která po lyžařském úrazu na konci prosince loňského roku upadla do bezvědomí, ve kterém poté byla dlouhé měsíce udržována lékaři, podle německých médií už reaguje na podněty ze svého okolí.

„Schumi“ navíc již nemusí setrvávat na jednotce intenzivní péče a přesunul se na rehabilitační oddělení, jehož lokalitu ovšem Schumacherova rodina tají. „Do budoucna žádáme o pochopení, že jeho další rehabilitace bude probíhat stranou veřejnosti,“ uvedla Kehmová. 

Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.

Sdílejte