21. TÝDEN

Byznys

Indexy, jako investování pro masy

Charles Schwab zakladatel Charles Schwab Corp. se minulý týden připojil k názoru, který před dvěma týdny vyslovil Warren Buffet, že investování do akciových fondů je nejjednodušší cestou pro investory jak zhodnotit své prostředky. Schwab se přesněji vyjádřil, že tato forma investic je nejvýhodnější pro 98% Američanů.

Uvedl také, že indexy jsou více dynamické, než si většina investorů myslí vzhledem k jejich vnitřní struktuře, kdy do indexů každý rok dochází ke vstupu a výstupu firem.

Kuroda za více agresivní fiskální politiku

Guvernér centrální banky Japonska Haruhiko Kuroda se vyjádřil, že dlouhodobý účinek monetární politiky může být silně negován nedostatečnou fiskální politikou vedenou premiérem Shinzo Abeem. Kuroda, který svádí boj s dlouhodobou deflací ve třetí největší světové ekonomice, uvedl, že by vláda měla být více aktivní v pobídce podniků k investicím a měla by co jak nejdříve následovat v tomto monetární politiku.

Kuroda následně otevřel další kanál pro ovlivnění hodnoty jenu s cílem udržet jeho depreciační trend, kdy investorům vysloveně sdělil, že nemyslí, že by bylo rozumné očekávat výraznější nárůst hodnoty jenu vůči americkému dolaru i přes fakt, že se jen pohybuje v nejvyšších hodnotách za několik posledních let.

S&P 500, DJT na historických maximech, VIX na historických minimech

V pátek prolomil americký index S&P 500 další historický milník, kdy zavřel na hodnotě 1900. Podobně pak DJT v pátek hlásilo rekordní teritorium, kdy málem došlo k prolomení hranice 8000.

Toto v kontrastu s dalším pohybem ukazatele ^VIX k historickým minimům, který je také označován jako indikátor strachu na Wall-Street, signalizuje, že investoři v následujících typicky klidnějších letních měsících neočekávají změnu nastoleného trendu. Část analytiků se vyslovila, že tento rok tituly celkově nezaznamenaly zásadní pohyby, a proto trend může setrvat, zatímco jiní analytici stáli za názorem, že pokud se má trend setrvat bude potřebná korekce vzhledem k současnému velmi plynulému pohybu a tvorbě historických maxim.

Apple, Adobe, Google a Intel a 325 miliónů dolarů

Čtyři velké společnosti ze Silicon Valley se shodly na formálním vyrovnání soudního sporu zaplacením 325 miliónů dolarů ve prospěch zaměstnanců. Soudní spor byl iniciován v roce 2011 přibližně 64 tisíci pracovníky, kteří obvinili tyto společnosti z chování omezující postavení na trhu práce a tím i následného omezování jejich příjmů.

Částka, o kterou bylo v soudním sporu usilováno, činila 3 miliardy dolarů a mohla být navýšena až na 9 miliard, pokud by u společností bylo dokázáno kartelové jednání.

Dohoda je tudíž malým zlomkem toho, co žalující požadovali. Navíc vzhledem k faktu, že náklady na soudní spor jsou předpokládány přibližně 80 miliónů dolarů, bude průměrné vyrovnání na zaměstnance od 2 do 8 tisíc dolarů.

Důležité zprávy

Ukrajinská krize

Zástupci samozvaných “lidových republik” z východu Ukrajiny na utajeném místě v Doněcku podepsali dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru “Nové Rusko”. Oznámila to ukrajinská agentura URA-Inform Donbas.

Dokument byl prý podepsán na okraj konference zástupců proruských organizací z jihu a východu Ukrajiny. Vytvoření nového “státu” den před prvním kolem ukrajinských prezidentských voleb potvrdila ruská státní televize Rossija 24. Smlouvu o vytvoření Nového Ruska podepsali premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj a šéf parlamentu Luhanské republiky Alexej Karjakin.

Označení Nové Rusko pro východ a jih Ukrajiny zavedl do politického slovníku v jednom z nedávných projevů ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl, že “Novorossija” v carských dobách nebyla součástí Ukrajiny, předána byla Kyjevu až sovětskou vládou ve 20. století. Do Nového Ruska Kreml počítá Charkovskou, Luhanskou, Doněckou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast.

Právě zástupci těchto oblastí se do Doněcka sjeli a podle agentury Unian se k nim připojili i proruští aktivisté z Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.

Podle ukrajinských médií smlouva o vzniku Nového Ruska není projevem sjednocení, ale spíš rozkolu mezi proruskými vzbouřenci. Souběžně se vznikem Nového Ruska byla totiž v Doněcku založena organizace Lidová fronta, která sdružuje zástupce konkurenční Koordinační rady ukrajinského jihovýchodu.

Za Doněckou lidovou republiku zakládající listinu Lidové fronty podepsal šéf tamního parlamentu Denis Pušilin, za Luhanskou “lidový gubernátor” Valerij Bolotov. Podpisy prý připojili i delegáti z Dněpropetrovska, Záporoží, Charkova, Mykolajiva, Chersonu a Oděsy.

Ukrajinu zřejmě povede Porošenko

Podle neoficiálního průzkumu provedeného u volebních místností získal Porošenko v hlasování 55,9 procenta hlasů, expremiérka Julija Tymošenková se umístila druhá s 12,9 procenta hlasů. Kandidáti z krajní levice ani pravice ve volbách neuspěli, pro pravicového radikála Dmytra Jaroše hlasovalo asi jedno procent lidí, stejně jako pro komunistu Petra Symonenka. Neuspěl ani vůdce nacionalistické Svobody Oleh Ťahnybok a hlavní kandidát dříve vládnoucí Strany regionů, proruský politik Michail Dobkin.

Podle ukrajinské ústřední volební komise dosáhla celková účast v hlasování hranice 51,9 procenta. Při posledních prezidentských volbách v roce 2010 přišlo k volbám přes 69 procent voličů. Velký zájem o volby byl na západě země i v centrálních oblastech Ukrajiny. Na jihu, kde většina volebních okrsků navzdory tlaku separatistů fungovala, byla ale volební účast slabá.

Akce separatistů na východě Ukrajiny zablokovaly hlasování ve většině volebních okrsků. V některých městech se hlasování nekonalo vůbec, členové mnoha volebních komisí se svých funkcí vzdali a ostatní jen obtížně překonávali organizační problémy. V centrálních a západních regionech Ukrajiny probíhali volby bez incidentů, mimořádný zájem byl prý o hlasování v Kyjevě.

Volby do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo hnutí ANO. Hlas mu dalo 16,13 procent voličů. Druhá TOP 09 získala 15,95 a ČSSD 14,17 procent. Do europarlamentu prošli i komunisté, ODS, lidovci a Svobodní. Účast 18,12 % byla historicky nejnižší v eurovolbách v ČR. Nižší účast letos byla jen na Slovensku.

Hlasování v Brně

Finance

Energetika – Rusko

Události na Ukrajině přinesly větší pozornost médií a běžných lidí k energetice. Rázem je takřka každý odborník na plynárenství a petrochemii. Jednou z hlavních událostí se stala zpráva, že Rusko a Čína se dohodly na dodávkách plynu. Co na tom, že se tak stalo po deseti letech jednání. Co na tom, že Rusko do Číny v dalších třiceti letech plyn v objemu 38 miliard kubických metrů. Celková peněžní hodnota dodávek by se měla vyšplhat na více než 400 miliard dolarů. Co na tom, že doposud neexistují plynovody, kterými se tento plyn do Číny přepraví. Je to jedna z možných pák na „rebelující“ Ukrajinu. Dohoda dále umožní státnímu Gazpromu rozvíjet těžbu plynu na východě Sibiře, která skýtá dosud nevyužité zásoby.

Telefonica O2

PPF sdělila, že nabízí minoritním akcionářům za odkup jejich akcií 295,15 korun (což je méně než jejich současná tržní cena). Česká národní banka (ČNB) pak dnes ráno udělila souhlas pro nabídkovou cenu při povinné nabídce převzetí určené akcionářům společnosti Telefónica CR.

Je to logický krok. PPF chce být jediným vlastníkem Telefónica ČR. Z burzy tak zmizí další titul. Což není pro pražskou burzu příliš dobrá zpráva.

Dluhopisy problémových zemí EMU

Evropské volby jsou v tuzemsku na okraji pozornosti. Nicméně mají velký vliv na evropské, zejména dluhopisové, trhy. Zejména pak na dluhopisy s nižším ratingem. Jejich výnosy totiž rostou v důsledku nervozity investorů z výsledků voleb. Cynik by mohl říci, aby si investoři dali prášek na uklidnění. Avšak obavy nemusí být neopodstatněné.

Největší obavou investorů jsou euroskeptické strany a strany zaměřené proti šetření, které by si mohly vést až příliš dobře. To podporuje obavy investorů z dluhů a deficitů veřejných rozpočtů.

Mnoho investorů se obává silnějšího vlivu řecké strany Syriza, levicové strany zaměřené proti finanční pomoci Řecku, která pak může oslabit vedoucí koalici a vydláždit si tak cestu na slibný výsledek v národních volbách.

Španělské 10Y výnosy se nyní drží na 3,03%, zatímco italské rostou k 3,21 % a portugalské až k 3,94%. To jsou o deset procentních bodů nižší výnosy, než před rokem či dvěma.

Konsolidace dluhů v eurozóně vázne

Španělsko a Itálie nyní svými desetiletými dluhopisy nabízejí investorům výnos, který nedosahuje ani 3 %. To je nejméně v historii. Irsko a Portugalsko také platí mnohem méně než před krizí. S ohledem na neustále se vršící dluhy se ovšem nabízí otázka, zda je takový stav namístě. Například u Irska se poměr dluhu k HDP zvýšil od roku 2007 téměř o sto procentních bodů. U Řecka jde o nárůst o 68 procentních bodů, a to i přes předchozí vynucené snížení dluhu. Podobná je situace u dalších zemí

Programy stability předpokládají, že přijde silnější růst, který zmenší deficity, a tudíž zpomalí navyšování dluhů. Navíc bude jmenovatel u poměru dluhu k HDP růst rychleji.

Dosavadní reformy, např. ve Francii, lze jen těžko považovat za nějaký průlom a nové plány by se i v případě úspěšné implementace projevily až se zpožděním.

Ekonomika – Změna oblíbené destinace

O přílivu přistěhovalců do Evropy již toho bylo napsáno mnoho. Nicméně v blízké budoucnosti by jeho dopady mohli citelně pocítit i občané ČR. A to proto, že se Německo stále více stává populárnější destinací migrujícího obyvatelstva. Dokazují to data zveřejněná OECD. Z nich plyne, že v roce 2012 došlo k nárůstu přistěhovalců mířících do Německa o 40 %, což zemi vyhouplo hned za USA na druhé místo žebříčku nejoblíbenějších destinací pro přeshraniční stěhování.

V letech 2007 – 2012 došlo v Německu k ročním přírůstkům přistěhovalců až o 72 % na předloňských 400 000, zatímco Španělsko či Irsko bylo svědkem úbytku téměř 60 %, respektive 73 % imigrantů, když se projevilo snížení pracovních příležitostí v periferních ekonomikách.

Zájem o život v Německu mají nejen kvalifikovaní imigranti poptávající práci, ale také méně “zruční” pracovníci, kteří následně využívají benefitů štědrého sociálního systému země. Zejména příliv těch „méně“ zručných může v dlouhodobém horizontu pro německou ekonomiku představovat pohromu. A to větším tlakem na sociální dávky a rovněž tlakem na snížení mezd. V podstatě by se mohla opakovat situace známá ze Španělska či Itálie, kde některé profese vykonávají jen a pouze přistěhovalci a „domorodci“ o ně nejeví žádný zájem, a to i přesto, že nezaměstnanost v takových zemích roste.

Vzhledem k tomu, že je Německo hlavním odběratelem průmyslové produkce ČR bude mít tato populační změna vliv i na ČR.

Politika a veřejná správa

Eurovolby: Slováci i Češi hlásí rekordní nezájem

Češi (ani Slováci) o volby neměli zájem. V Česku přišla podle ČTK volit jen zhruba pětina oprávněných voličů. Europarlament volí od čtvrtka do neděle občané všech 28 členských zemí EU. Často rozhodují nejen o Evropě, ale i o vlastních, domácích problémech.

Za nízkou volební účast u voleb do Evropského parlamentu můžou i euroskeptici v čele s exprezidentem Václavem Klausem. Myslí si to lídr kandidátky TOP 09 Luděk Niedermayer. Podle jedničky ODS Jana Zahradila si za malý zájem voličů může sama Evropská unie. Účast se podle odhadů pohybovala pod 20 procenty.

Češi volili v pátek a v sobotu. Výsledky byli zveřejněné ve všech státech evropské osmadvacítky až v neděli po 23. hodině. V ČR vyhrálo ANO 2011.

NKÚ: Ministerstvo pro místní rozvoj má chyby v účetnictví za 25 miliard

Nejvyšší kontrolní úřad našel v účetnictví Ministerstva pro místní rozvoj za rok 2012 chyby za 25,5 miliardy korun. Ministerstvo například nevykázalo zálohy na transfery za 14,7 miliardy. Sami kontroloři ovšem poukazují na to, že účetní předpisy jsou nejednoznačné, takže je lze vykládat různými způsoby.

Účetnictví ministerstva nebylo podle NKÚ v roce 2012 správné. Ministerstvo nesprávně účtovalo například o dlouhodobém majetku nebo o transferech, tedy platbách, jako jsou například výplaty dávek a důchodů a předfinancování evropských dotací.

Kontroloři od května do října roku 2013 také zjistili, že ministerstvo porušilo rozpočtovou kázeň, když pod záštitou ministra poskytlo celkem 3,2 milionu korun občanským sdružením, obcím, obchodním společnostem a jedné obecně prospěšné společnosti. “Ministerstvo přitom podle platných právních předpisů takto peníze poskytnout vůbec nemůže,” vysvětlila mluvčí NKÚ. Úřad toto porušení rozpočtové kázně nahlásil příslušnému finančnímu úřadu.

Šťastný se vrací. Usedne v představenstvu Pojišťovny VZP

Do představenstva dceřiné společnosti VZP nastupuje po “šnajdrovci” Janu Halamovi také bývalý poslanec za ODS Boris Šťastný.

Ekonomika

Živnostníci zaplatí státu víc

Mezi živnostníky zavládla úleva – vláda jim nezvýší daně tak, jak Andrej Babiš původně navrhoval. Podnikatelům se přesto režim zpřísní, oblíbené výdajové paušály budou moci uplatňovat jen ti, jejichž roční obrat nepřesáhne dva miliony korun. Ještě před pár týdny přitom ministerstvo financí slibovalo, že se opatření nedotkne řemeslníků či zemědělců.

To ale přebil návrh resortu financí z minulého týdne. Živnostníkům se podle něj měly vrátit slevy na manželku a na dítě, současně by ale přišli o pětadvacetitisícovou roční slevu na poplatníka. Jinými slovy – zavedlo by se něco, co využijí maximálně desítky tisíc drobných podnikatelů, a zrušilo to, čím si daňový základ snižuje všech 530 tisíc lidí, kteří využívají výdajové paušály. Tento plán Babiš naznačil už v březnu v komentáři pro HN. Nyní od něj ale ustoupil jak po tlaku koaličních a opozičních politiků, tak po kritice z byznysu.

Česko má pátou nejnižší mzdu v EU

Minimální mzda v ČR je pátá nejnižší v Evropské unii. Vyšší minimální mzdu berou Slováci, Poláci nebo Maďaři. Minimální mzda naopak vůbec není stanovena v Německu a Itálii. Vyplývá to ze statistik EUROSTAT.

Minimální mzda v ČR je 8 500 korun. Nižší mají stanovenou pouze v Rumunsku, Bulharsku. Lotyšsku a Litvě. Naopak nejvyšší minimální mzda v celé EU je uzákoněna v Lucembursku – 1874eur (cca 51 500 korun), následuje pak Nizozemsko a Francie.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhuje, aby se příští rok zvýšila alespoň o pět set korun na 9 000 korun.

Energetika

Kypr má potenciál stát se klíčovým importérem plynu

Nově objevená ložiska zemního plynu u pobřeží Kypru naznačují možnost, aby se z Kypru stal nový klíčový importér o zemí Evropské Unie. Při státní návštěvě Kypru o tom hovořil americký viceprezident Joe Biden.

Podepsána dlouho očekávaná dohoda Čína- Rusko

Moskva a Peking podepsaly dlouho očekávanou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Ten by měl do Číny začít proudit v roce 2018. Zatímco Čína se tímto krokem snaží zajistit dostatečný objem surovin pro rozvoj průmyslu, cílem Moskvy je diverzifikace svého exportního portfolia.

Břidlicový plyn by zajistil EU samostatnost

Až na 28 let celkové spotřeby evropské osmadvacítky podle posledních průzkumů sahají ekonomicky vytěžitelné zásoby břidlicového plynu na území společenství. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Rosněft hodlá konkurovat Gazpromu

Ruská státní ropná společnost Rosněft oznámila, že má zájem podílet se na exportu ruského zemního plynu do Ázie. Nabourala by tak dosavadní monopol plynařského gigantu Gazprom a překreslila ruskou energetickou mapu

Zajímavosti

Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický vůdce Polska

V Polsku zemřel poslední komunistický prezident země Wojciech Jaruzelski. Bývalému generálovi, který na počátku 80. let vyhlásil v zemi výjimečný stav, bylo 90 let.

Nejcennější značkou světa je Google, předstihl Apple

Nejcennější značkou světa BrandZ TOP 100 se letos stal Google. Jeho hodnota dosáhla částky téměř 159 miliard dolarů (asi 3,2 biliónu korun) a proti loňsku se zvýšila asi o 40 procent. Google tak po třech letech předstihl v žebříčku značku Apple. Píše o tom web Forbes.cz.

Značka Apple naopak oproti loňsku přišla o 20 procent hodnoty a byla oceněna na 148 miliard dolarů.

Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.

Sdílejte