20. TÝDEN

Důležité zprávy

Česká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí o 3,9 %

Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu rostl hrubý domácí produkt České republiky v prvním čtvrtletí roku 2015 meziročně o 3,9 %. Takové číslo zaskočilo většinu ekonomů a analytiků, kteří očekávali ve většině případů růst kolem dvou procent. Data ČSÚ ukazují, že nejvíce se na růstu podílí již tradičně automobilový průmysl. Dále je to pak výroba strojů a zařízení, stavebnictví a služby. Stavebnictví zažívá v poslední době opět boom, když v prvním kvartále roste meziročně o necelých sedm procent. I když čísla ohledně HDP nejsou ještě definitivní, již nyní mluví analytici o tom, že budou muset podle aktuálně zveřejněných dat přehodnotit i svůj dosavadní výhled růstu české ekonomiky na rok 2015. Ten se aktuálně pohyboval kolem 2,4 %. Nové odhady by se díky překvapujícím výsledkům mohly vyšplhat až ke třem procentům. [1] [2]

Rusko v prvním kvartále klesá o 2 %

Na rozdíl od rostoucích ekonomik evropských zemí a Spojených států amerických, ruská ekonomika se propadá stále hlouběji do červených čísel. V prvním čtvrtletí roku 2015 zaznamenala ruská ekonomika meziroční pokles o 1,9 procenta. Základními faktory ruského neúspěchu jsou nízké ceny ropy na světových finančních trzích a západní sankce uvalené na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí. Na situaci v Rusku letos začátkem dubna upozornila i Světová banka, která varovala Moskvu před možností vleklé hospodářské krize. Analytici letos Rusku předpovídají propad až o 4 %. Letošní zotavování cen ropy by ale Rusku mohlo pomoci k lepším číslům. [3] [4]

Francie bude muset zaplatit Rusku za zrušenou dodávku lodí Mistral

V červnu roku 2011 se Francie dohodla s Ruskem na dodávce dvou výsadkových vrtulníkových lodí Mistral. Vzhledem k nedávnému vývoji situace na Ukrajině a uvalení sankcí proti Rusku ale Paříž kontrakt v loňském roce pozastavila. Francie nyní nabízí Rusku odškodnění 785 milionů eur (kolem 21 miliard korun), ovšem pouze za podmínky, že se Rusko lodí zřekne a udělí souhlas s jejich prodejem jinému zákazníkovi. Rusko se k danému návrhu zatím nevyjádřilo, ale Vladimír Putin dříve dal již najevo, že bude po Francii požadovat náhradu veškerých nákladů vynaložených na kontrakt. Francouzský deník Le Point minulý týden uvedl, že místo očekávaného zisku 1,2 miliardy eur francouzské společnosti DCNS a jejích subdodavatelů, by zrušení prodeje lodí mohlo stát Francii celkem dvě až pět miliard eur (aktuálně 54,8 až 137 miliard korun). [5] [6] [7]

Politika a veřejná správa

Možný prodej státních firem na burze

Ministr financí Andrej Babiš plánuje prodej podílů ve státem vlastněných firmách. Podle něj je to způsob, jak do státního rozpočtu přinést až desítky miliard korun a navíc pomoci českému kapitálovému trhu. Lídr hnutí ANO by chtěl investorům na české burze nabídnout akcie několika ryze státních firem. Konkrétně by se mělo jednat například o Lesy ČR, které v současnosti obhospodařují kolem 90 % veškerých státních lesů. Další společností by mohl být vlastník a provozovatel ropovodů Mero nebo společnost Čepro, která v Česku skladuje a prodává ropu. V této souvislosti se mluví také o Letišti Praha, které patří Českému Aeroholdingu. Podle Babiše jsou tyto společnosti ideální k primárnímu úpisu akcií na burze. V současné vládní koalici ovšem ANO naráží především na ČSSD, která takové plány razantně odmítá. Privatizace státních firem přes kapitálový trh by tedy mohla být ambicí hnutí ANO, pokud by vyhrálo další sněmovní volby v roce 2017. Dnes se na burze obchoduje pouze jediná společnost, v níž má stát většinový podíl. Energetický gigant ČEZ je vlastněn soukromými subjekty cca z 30 procent. [8] [9]

Česko a Slovensko proti povinným kvótám pro uprchlíky

Česko i Slovensko odmítají návrh Evropské unie na zavedení povinných kvót pro uprchlíky. Po společné schůzce se tak vyjádřili premiéři Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Vladimír Fico (Smer). Systém rozmisťování žadatelů o azyl do členských zemí EU podle kvótového klíče navrhla minulý týden Evropská komise. Oba výše zmínění premiéři zastávají názor, že postoj osmadvacítky v této souvislosti by měl být založen na dobrovolnosti a měl by být ponechán na rozhodnutí jednotlivých zemí. Evropská unie se v současné době potýká se stále se zvyšujícím počtem imigrantů. Podle nově zveřejněného plánu má Evropa přijmout v příštích dvou letech kolem 20 000 uprchlíků. To bude stát
kolem 50 milionů eur. Největší nápor zaznamenává již tradičně Itálie nebo Řecko. Podle navrhovaných kvót by mělo nejvíce imigrantů přijmout Německo (18,4 % – 3 680), následované Francií (14 % – 2 800), Itálií (11,8 % – 2 360) a Španělskem (9 % – 1 800). [10] [11]

Energetika

Čína předstihla USA v dovozu ropy

Čína potvrdila svůj nový titul největšího spotřebitele energií na světě, jelikož se z Číny nově stal největší dovozce ropy. Za duben podle předběžných odhadů dovezla 7,4 milionů barelů denně a dosud největší dovozce Spojené státy dovezly v porovnání 7,2 milionů barelů denně. Dá se však předpokládat, že dovoz v následujících měsících v případě Číny klesne z důvodu zpomalení růstu ekonomiky. Tuto situaci však může vyrovnat nízká cena ropy a na poptávku po ropě nemusí mít zpomalený růst ekonomiky vliv. Dlouhodobý trend hovoří tedy jasně ve prospěch Číny. První místo v dovozu ropy znamená, že Čína už je největším světovým spotřebitelem prakticky všech komodit, včetně uhlí, železné rudy a většiny kovů. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro trhy, které se dál přesouvají ze Západu směrem na Východ. Dovoz ropy do USA klesl z více než deseti milionů barelů denně před deseti lety na současných zhruba sedm milionů barelů denně, přičemž dovoz do Číny se mezitím zvýšil na sedminásobek. Propad světových cen ropy během loňského
druhého pololetí v důsledku nadměrné nabídky suroviny na trhu pak Čínu přiměl k tomu, aby zvýšila zásoby ropy. [12] [13]

Kanada chce do roku 2030 snížit skleníkové plyny o ambiciózních 30 %

Kanada se zavázala snížit emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2030. Podle analytiků je tento plán však nerealistický bez výrazných reforem a polických změn. Ministryně pro životní prostředí Leona Aglukkaq tento nový cíl oznámila v pátek 15. Května ve Winnipegu. Dá se předpokládat, že byl tento plán oznámen z důvodu blížícího se prosincového summitu OSN, který se bude zabývat klimatickými změnami. Během příštích 5 let se však dle realistických odhadů předpokládá, že se emise nebudou snižovat požadovaným tempem, ale naopak dokonce porostou. Kanadská vláda plánuje upravit legislativu a zavést nové předpisy ke snížení emisí metanu z odvětví ropy a zemního plynu. Kanadská ministryně pro životní prostředí chce sjednotit tyto předpisy se Spojenými státy. [14]

Gazpromu opět klesá zisk

Ruskému energetickému gigantu Gazpromu klesl čistý zisk za první kvartál tohoto roku oproti stejnému období minulého roku o 11 %. Export do Evropy klesl o 20 % a je nejnižší za posledních 6 let. Čistý zisk klesl na 144,56 miliardy rublů a dodávky do Evropy (včetně Turecka), která je pro Gazprom nejvýnosnějším trhem, klesly fakticky ve všech zemích. Turecko odebralo o 1,3 % méně, Německo o 8,3 %. Největší propad byl v případě Itálie, kde dodávky klesly o 31,2 %. Společnost však plánuje celoročně zvýšit export do Evropy a Turecka o 3,4 % na úroveň 152–153 miliard kubíků. Na trhu byl často Gazprom obviňován, že úmyslně snižoval dodávky evropským odběratelům, aby tak zabránil reexportu ruského plynu na Ukrajinu. Například Slovensko si stěžovalo na prudký pokles  dodávek poté, co přes slovensko-ukrajinskou hranici u Užhorodu začal proudit plyn na Ukrajinu. Sám Gazprom ale tvrdí, že dodávky byly sníženy na žádost odběratelů, kteří očekávali snížení ceny v závislosti na pádu cen ropy. [15] [16]

Burzovní informace

Čínský Ponzi?

Čínu nyní zastihla počáteční fáze boomu domácích fúzí a akvizic (M&A) . Společnosti, které by měly zájem v Číně kupovat firmu, se musí naučit nová pravidla čínských M&A. Ty se podstatně liší od toho, na co jsme zvyklí ve zbytku světa. Čínské firmy používají M&A, protože chtějí zlepšit ziskové marže, zvýšit efektivitu, potěšit investory.
V oblasti financování M&A dluhem nebo vydáním nových akcií, čelí obchodované společnosti v Číně přísné regulaci. To znamená, že v Číně je dluhové financování zakázáno. Obchodní společnosti, ale přišly s jednoduchým nápadem, jak celou situaci zvládnout. Jedná se o princip „kupuj nyní, plať později“. Existují dvě metody tohoto postupu.

První metoda vypadá tak, že kupující společnost vyjednává o nákupu, plán je zveřejněn a pokud jde vše podle plánu, tak cena firmy vzroste o 50 až 75 %. Je to dáno tím, že většinu akcií vlastní běžní lidé, kteří nesledují výsledky firem, ale řídí se informacemi od brokerů a poradců. Pokud je v takovém prostředí vyhlášeno M&A, akcie začnou stoupat nahoru. V tu dobu kupující společnost požádá regulátora o úpis nových akcií, aby mohla získat zdroje na plánovanou transakci. Doba schválení je obvykle půl roku, ale může být i delší. Metoda číslo dvě, spočívá v tom, že se k nákupu využije spřátelený fond, který koupí společnost a drží ji tak dlouho, než je kupující společnost schopna získat peníze vydáním nových akcií.

Ve světě se tato metoda považuje za nezákonnou, ale v Číně je to běžný postup. Začaly se dokonce objevovat fondy, které pomáhají obchodovaným společnostem dokončit transakce, které zvednou jejich cenu na trhu. Okolo M&A v Číně probíhá hodně specifická diskuze, ale většinou je zaměřena na to, jak moc stoupnou akcie kupující firmy a jak dlouho tam zůstanou. Nejvíce z celé situace těží ředitelé společností, ale i zahraniční firmy mohou těžit, protože mají hotovost a nutné zkušenosti pro management firem po akvizicích. Takovým příkladem je i firma Nestlé, která úspěšně dovedla využít v Číně M&A. Zástupci firmy Nestlé, ale tvrdí, že nejde o bezproblémový proces, ale nakonec se všichni shodli, že by rádi realizovali další podobné transakce v této zemi. [17]

Výsledky ČEZ za 1Q15 – Management je pro dividendu 40 Kč na akcii

Podle zveřejněných výsledků skupiny ČEZ, dosáhly jejich tržby výše 53 mld. Kč a mírně předčily konsensuální odhad, který byl ve výši 51,8 mld. Kč. Provozní zisky EBITDA mírně zaostaly za  odhady (19,1 mld. Kč vs. 20,1 mld. Kč) a v porovnání s minulým rokem o 10 % poklesly. Důsledkem toho bylo, že v 1Q15 nedošlo k významnější kompenzaci nižší realizované ceny elektřiny ze strany vyššího objemu výroby v uhelných a jaderných elektrárnách. Díky negativnímu vlivu vývoje kurzu USD/TRY na výsledku hospodaření v Turecku, byly staženy čisté zisky podstatně více než bylo očekáváno. Pro letošní rok společnost ČEZ své cíle potvrdila (EBITDA 70,0 mld. Kč a upravený čistý zisk 27,0 mld. Kč).

20-1
Pozornost investorů by mohl také přilákat návrh vedení, které se rozhodlo vyplatit 40ti korunovou dividendu, stejně tak, jako tomu bylo v minulém roce. S tím souvisí i návrh na zvýšení výplatního poměru do pásma 60-80 % (z původních 50-60 %). Tato navržená výše dividendy i výplatního poměru je v souladu očekáváním, pro trh by ale mohla být pozitivním překvapením. Dividenda by mohla akciím dodat silnou oporu do nejbližších týdnu (poslední den s nárokem na ni je 16. června), ale s ohledem na poslední vývoj akcií ČEZ se doporučuje postupně zamykat zisky z posledních týdnů.
Výhled pro vývoj zisků zůstává v následujících třech letech jedním z nejslabších mezi evropskými výrobci elektřiny. Proto se v sektoru doporučuje spíše francouzský GDF Suez, německý E.ON, či španělský Gas Natural. [18]

Eurozóně se v prvním kvartálu podařilo zrychlit i přes slabší výkon Německa

Růst HDP eurozóny za první čtvrtletí dosáhl odhadované hodnoty. Mezikvartálně se ekonomika zvedla o 0,4 procenta po původním 0,3 procentním růstu. Hodně se o to zasloužily zejména Francie a Španělsko. Horší byl výkon Německa, který tak působil opačným směrem. Na konci minulého roku nabralo Německo silné tempo, to však v prvním čtvrtletí nedokázalo udržet. Nečekalo se ovšem tak výrazné zpomalení mezikvartálního růstu na 0,3 procenta. Ekonomice hodně pomáhala domácí poptávka a to soukromá i vládní spotřeba a také investice. Vývoz i dovoz rostly. Tempo bylo ale v druhém případě hodně vysoké a proto se zahraniční obchod stal brzdou ekonomiky. Německý HDP byl tak meziročně výš o 1 procento.

Silným růstem překvapila ekonomika Francie. Za první kvartál si připsala růst o 0,6 procenta po stagnaci v minulém čtvrtletí. Velkou zásluhu na tom má zrychlení spotřeby domácností, ale také nárůst zásob. Pokles investic ovšem ekonomiku brzdil. To stejné pocítil i zahraniční obchod, díky zpomalení vývozu. To ale neplatilo pro dovozy, které nabraly na tempu. Itálie koncem roku zaznamenala pouze stagnaci, růst o 0,3 procenta v 1Q zakončuje recesi a Itálie začala konečně růst. Španělsko je na tom mnohem lépe, jehož HDP dál zrychluje na 0,9 procenta. Díky tomu obě tyto země překonaly odhadovaný růst. Domácí poptávka byla klíčovým tahounem jádra eurozóny, na rozdíl od zahraničního obchodu, který růst brzdil.

Meziročně tak vykázala eurozóna 1procentní růst. To znamená splnění očekávání a mírné zrychlení, než tomu bylo v minulém období. Předpokládá se, že tempo bude dál stoupat. Německo bylo hlavním problémem, které zabránilo výraznému zrychlení eurozóně v 1Q, jehož průmysl začal ztrácet předchozí tempo. Důležitě faktory, které tu stále máme jsou – euro a ropa. Efekt těchto dvou faktorů ale nebude už tak silný, neboť v obou případech sledujeme na trzích korekci
předchozího vývoje. Německo ale může stále spoléhat na silnou domácí poptávku, která může podporovat ekonomiku doma, tak i ve zbytku eurozóny. Díky tomu je očekávaný růst HDP eurozóny o 1,5 procenta dosažitelný. [19]

20-2

 

20-3

20-4

20-5

20-7

Statistika

Růst české ekonomiky zrychlil

Hrubý domácí produkt vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 3,9 % a ve srovnání s posledním čtvrtletím předchozího roku o 2,8 %. Na začátku letošního roku růst české ekonomiky významně zrychlil. Hrubý domácí produkt (HDP očištěný o cenové vlivy a sezónnost) vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 3,9 % a ve srovnáníse 4. čtvrtletím 2014 o 2,8 %. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se zvýšila meziročně o 3,9 % a mezičtvrtletně o 1,7 %. Na odlišný vývoj mezičtvrtletního růstu HDP a HPH měly vliv především legislativní úpravy v oblasti spotřebních daní z tabákových výrobků, které ve 4. čtvrtletí 2014 ovlivnily růst HDP negativně a naopak v 1. čtvrtletí 2015 pozitivně. Klíčový význam pro příznivý vývoj české ekonomiky měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků a strojů a zařízení. Pozitivní ekonomický vývoj se projevil i na trhu práce. Zaměstnanost v pojetí národních účtů v 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 % a mezičtvrtletně o 0,7 %, což je největší růst od začátku roku 2008. [21]

Zajímavosti

Apple dostal titul nejzelenější technologické společnosti na světě

Organizace Greenpeace udělila společnosti Apple ocenění za nejzelenější technologickou společnost. Organizace vybrala velké technologické společnosti a posoudila jejich vliv na životní prostředí. Apple totiž energetické zdroje využívá pouze z obnovitelných zdrojů. O využívání obnovitelných zdrojů se hlavně zasadil CEO Tim Cook, který nahradil zesnulého Steva Jobse. Apple začal také sám investovat do obnovitelných zdrojů. Tento rok například začal s výstavbou svých datových center v Irsku a Dánsku, které budou napájený vlasními solárními zdroji. Samostatné dvě solární elektrárny také staví v provincii Sichuan v Číně. [20]

20-8

Seznam zdrojů

[1] Hospodářské noviny: Rosteme nejrychleji v EU. Na rekordní úspěch české ekonomiky reaguje už i koruna [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://byznys.ihned.cz/c1-64015160-rostemenejrychleji-v-eu-na-rekordni-uspech-ceske-ekonomiky-reaguje-uz-i-koruna>
[2] Finanční noviny: Czech GDP growth in Q1 biggest since start of crisis – CSU [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/czech-gdp-growth-in-q1-biggest-sincestart-of-crisis-csu/1097603>
[3] Hospodářské noviny: Ruská ekonomika poklesla o dvě procenta. Doplácí na nižší ceny ropy i sankce Západu [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://byznys.ihned.cz/c1-64017590-ruskaekonomika-poklesla-o-dve-procenta-doplaci-na-nizsi-ceny-ropy-i-sankcezapadu>
[4] CNBC: Russian GDP falls 1.9 pct y/y in Q1 – stats service [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z:< http://byznys.ihned.cz/c1-64017590-ruska-ekonomika-poklesla-o-dve-procenta-doplaci-na-nizsiceny-ropy-i-sankce-zapadu>
[5] Hospodářské noviny: Kvůli zrušenému prodeji mistralů přijdou Francouzi o miliardy eur [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c1-64008760-kvuli-zrusenemu-prodejimistralu-prijdou-francouzi-o-miliardy-eur>
[6] Hospodářské noviny: Francie prý Rusům nabízí 785 milionů eur, pokud se vzdají mistralů [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c1-64016360-francie-pry-rusum-nabizi-785-milionu-eur-pokud-se-vzdaji-mistralu>
[7] Reuters: France’s Hollande moots cancellation of Mistral deal with Russia [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: <http://www.reuters.com/article/2015/04/22/us-france-russia-mistralidUSKBN0ND1N920150422>
[8] ČT 24: Babiš by chtěl privatizovat. ČSSD ale “neví, co je to podnikání” [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/311438-babis-by-chtel-privatizovat-cssdale-nevi-co-je-to-podnikani/>
[9] Hospodářské noviny: Babiš chce privatizovat státní firmy. Prodejem částí podniků na burze hodlá získat desítky miliard [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://archiv.ihned.cz/c1-64007200-babis-chce-privatizovat-statni-firmy-prodejem-casti-podilu-na-burze-hodla-ziskat-desitky-miliard>
[10] BBC: Migrant crisis: EU quota plan to take 20,000 refugees [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: <http://www.bbc.com/news/world-europe-32719014 >

[11] Hospodářské noviny: Povinné kvóty pro uprchlíky odmítáme, shodli se Sobotka a Fico [online]. [cit 2015-05-15]. Dostupné z: < http://domaci.ihned.cz/c1-64000200-povinne-kvoty-pro-uprchlikyodmitame-shodli-se-sobotka-a-fico >
[12] China crude imports to pick up as storage, buyers emerge. REUTERS [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/05/11/us-china-crude-importsidUSKBN0NW0DC20150511
[13] Čína je největším spotřebitelem energií na světě. V dubnu dovezla víc ropy než USA. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63994250-cina-je-nejvetsim-spotrebitelem-energii-na-svete-v-dubnu-dovezla-vic-ropy-nez-usa
[14] Canada to Regulate Oil and Gas Emissions With New 30% Target. Bloomberg [online]. [cit.2015-05-16].
[15] For Gazprom Investors. Gazprom [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné také z: http://www.gazprom.com/investors/
[16] Gazpromu se propadá zisk, dodávky plynu do Evropy snížil o pětinu. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné také z: http://byznys.ihned.cz/c1-64015220-gazpromuse-propada-zisk-dodavky-plynu-do-evropy-snizil-o-petinu
[17] Patria.cz: Vynalezla Čína nový druh Ponzi systému s akciemi? [online]. [cit 2015-5-17]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2912373/vynalezla-cina-novy-druh-ponzi-systemus-akciemi.html>
[18] Patria.cz: Komentář (+ cílová cena) k výsledkům ČEZ za 1Q15 – Management navrhuje dividendu ve výši 40 Kč na akcii[ [online]. [cit 2015-5-17]. Dostupné z: <http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2909722/komentar–cilova-cena-k-vysledkum-cez-za-1q15—management-navrhuje-dividendu-ve-vysi-40-kc-na-akcii.html>
[19] Patria.cz: Eurozóně se v 1Q podařilo zrychlit i přes slabší výkon Německa[online]. [cit 2015-5-17]. Dostupné z: < http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2910599/eurozone-se-v-1q-podarilo-zrychlit-ipres-slabsi-vykon-nemecka.html>
[20] Apple is the greenest tech company in the world, according to Greenpeace. Business Insider: tech [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/greenpeace-names-apple-topgreen-tech-internet-company-2015-5
[21] ČSÚ: Předběžný odhad HDP – 1. čtvrtletí 2015 [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/predbezny-odhad-hdp-1-ctvrtleti-2015

Sdílejte