17. TÝDEN

Důležité zprávy

Separatisté na Ukrajině zadrželi pozorovatele OBSE, je mezi nimi i Čech

Proruští ozbrojenci ve východoukrajinském Slavjansku zadrželi autobus se sedmi vojenskými pozorovateli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Součástí mise v baště separatistů je i jeden český voják. Jeho zadržení potvrdil i generální štáb české armády.

Separatisté v Luhansku vyhlásili vlastní republiku, plánují referendum

Proruští separatisté v neděli večer během demonstrace ve východoukrajinském Luhansku vyhlásili po vzoru sousední Doněcké oblasti vlastní lidovou republiku. Na 11. května pak ohlásili referendum, kdy se mají místní lidé vyjádřit k vyhlášení samostatnosti. Oznámila to agentura Unian.

Egypt poslal na smrt 683 islamistů i padlého lídra Muslimského bratrstva

Soud v Egyptě vynesl rozsudky smrti nad 683 islamisty, kteří se loni účastnili násilných demonstrací. Odsouzení, z nichž pouze 50 je ve vazbě a ostatní na útěku, se mohou odvolat. Mezi odsouzenými je i bývalý vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badí.

Bývalý premiér Gross přiznal, že lhal

“Třeba ty věci kolem mého bytu. Ano, tam jsem se určitě dopustil věcí, kterých jsem se dopustit neměl, protože jsem nemluvil otevřeně. Kdybych se býval nebál přiznat, že byt jsem financoval z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do takových polopravd a lží. Já to beru tak, že jsem byl potrestaný za to, že jsem nemluvil pravdu,” řekl v rozhovoru pro dokumentární cyklus Expremiéři České televize, který se bude vysílat na podzim.

Ruský akademik navrhl Zemana na Nobelovu cenu za mír

Ruský akademik Sergej Komkov navrhl českého prezidenta Miloše Zemana jako kandidáta na Nobelovu cenu za mír. Zeman si podle Komkova toto ocenění zaslouží za vyvážený přístup k ukrajinské krizi, napsala ruská informační agentura Regnum.  Zeman se předtím vyjádřil, že by rád byl prostředníkem v jednání o ukrajinské krizi. Prezident Zeman nevěděl o tom, že jej Komkov na Nobelovu cenu navrhl. Zprostředkovatelskou roli Česka podle něj lze hodnotit až po konkrétních výsledcích.

Anexi Krymu nikdy neuznáme, vzkázal Biden do Kremlu

Kyjev/Moskva/Washington – Americký viceprezident Joe Biden jedná v Kyjevě o ekonomické a energetické pomoci. Sešel se mimo jiné s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem či poslanci tamního parlamentu. Do Moskvy vzkázal, že USA nikdy neuznají anexi Krymu.

Prohlášení přišlo pár hodin poté, co americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že na východě Ukrajiny operují příslušníci zvláštních ruských sil. Dokazují to prý podle něj snímky, které mu poskytli ukrajinští diplomaté.

A jsou na nich ozbrojenci, kteří údajně opakovaně zasahovali v několika východoukrajinských městech, ale například i během ozbrojeného konfliktu v Gruzii v roce 2008.

Byznys

Paskov bude těžit do konce roku 2017, stát dá 600 milionů

Těžba v Dole Paskov bude pokračovat do konce roku 2017, do té doby ji bude společnost OKD provozovat na vlastní náklady a uchová tak práci pro zhruba 1800 zaměstnanců.

Stát na prodloužení těžby v jednom z dolů společnosti OKD, která patří do skupiny NWR, vynaloží 600 milionů korun. Ty ale nepůjdou na provoz samotné společnosti OKD, ale na zmírnění sociálních dopadů. Peníze tedy mají například formou dávek jít přímo horníkům, kteří postupně mají přijít o práci.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tak kývl na řešení, které vychází z návrhu ministra financí Andreje Babiše ze začátku dubna. O finální podobě záchranného plánu pro Paskov bude jednat v pondělí 28. dubna vláda.

Codasip oceněn vstupem investorů na více než 150 milionů korun

Do firmy, která vyvíjí softwarové prostředí pro návrh aplikačně specifických procesorů (ASIP) a poskytující vlastní ASIP jádra, nalili investoři 2,8 milionu dolarů.

Na vstupu do firmy se podílela pražská společnost Credo Ventures a také soukromí investoři v čele s spoluzakladatelem a podílníkem antivirové společnosti Avast Software Eduardem Kučerou. Vedle něj do Codasipu investovali také bývalý šéf AVG Karel Obluk, spolumajitel ePojisteni.cz Dušan Šenkypl a Kučerův kolega z Avastu Pavel Baudiš. Dohromady ovládli 30 procent firmy. Část investice v celkové hodnotě 2,8 milionů dolarů (56 milionů korun) složili rovněž zakladatelé Codasipu Karel Masařík a Tomáš Hruška. Právní poradenství zajišťovala advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners.

Uvedl to server motejlek.com

Finance

S&P snížila úvěrový rating Ruska

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P)snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na BBB- (jen jeden stupeň nad neinvestiční hranicí), a to ještě s negativním výhledem. Jako důvod se uvádí napětí kolem Ukrajiny, které má vést k rozsáhlému odlivu kapitálu z Ruska. Pravdou je, že odliv kapitálu z Ruska je v podstatě stabilní proces, jen zásluhou současné situace na Ukrajině zesílil. Podle odhadů ruské centrální banky činil odliv kapitálu z Ruska v prvním čtvrtletí 63,7 miliardy dolarů (1,3 bilionu Kč). Podle Světové banky by mohl v celém letošním roce dosáhnout 150 miliard dolarů. Což je i na Rusko hodně a ruští představitelé jsou z této situace po právu nervózní. A to dokonce tak, že vyhrožují těm, kteří z Ruska odejdou, aby už se nevraceli.

ČR – výplata dividend

Česká spořitelna vyplatí z loňského nekonsolidovaného čistého zisku 16,22 miliardy korun hrubou dividendu 60 korun na akcii. Celkově spořitelna na dividendách z loňského zisku vyplatí 9,12 miliardy korun. Zbytek zisku, který nebude vyplacen na dividendách, spořitelna převede do nerozděleného zisku a posílí tak vlastní kapitál, rozhodli na řádné valné hromadě akcionáři spořitelny.

ČR – převzetí a fúze

Maďarský ropný holding MOL získá od italské firmy Eni její českou síť 124 čerpacích stanic Agip. MOL bude v ČR po akvizici 124 pump vlastnit celkem 273 stanic, a stane se tak po firmě Benzina dvojkou na českém trhu v maloobchodním prodeji pohonných hmot. Maďarský holding dnes v Česku vlastní 125 čerpacích stanic Pap Oil a prostřednictvím dceřiné společnosti také 24 čerpacích stanic Slovnaft.

ČR – státní dluhopisy pro občany

Donedávna měl retailový investor možnost nakoupit státní dluhopisy pouze při investování do dluhopisového podílového fondu či do některého z fondů doplňkového penzijního spoření. Pak přišel tehdejší ministr financí Kalousek s možností státních dluhopisů pro občany a neziskové společnosti. I přes veškerou kritiku, kterou tímto činem vyvolal, nebyl tento nápad z mnoha důvodu špatný (část prostředků státního dluhu drží domácí investoři v české koruně, což je pro ně možnost přímé a poměrně levné diverzifikace portfolia, i když s výnosem na hranici inflace). MF bylo kritizováno, že stát si od soukromých osob půjčuje dráže než od institucionálních investorů. To je pravdou, nicméně institucionální investoři mají při nákupu státních dluhopisů úplně jiné podmínky. Např. mohou s dluhopisy volně obchodovat, což v případě státních dluhopisů pro retail není možné. I proto je výnos retailových státních dluhopisů vyšší, než v případě institucionálních investorů.

Za optimální z pohledu státních financí je považováno, když soukromé osoby (retailový investoři) drží 15 % státního dluhu. I současný ministr financí dluhopisy pro občany plánuje ponechat, ovšem chce jejich výnos ještě více redukovat. Prodej nových se chystá na květen.

Státní dluhopisy jsou, i přes poměrně nízký výnos, dobrá investiční příležitost, neboť snižují volatilitu portfolia. Výnos mohou portfoliu dodat firemní dluhopisy (samozřejmě vedené v české koruně).

Regulace v USA

Současný americký prezident Obama je někdy označováno jako sociální demokrat. Pravdou je, že některé jeho snahy jsou si s cíli sociální demokracie, tak jak jsou známy v Evropě, dosti podobné. Toto označení není daleko od pravdy, neboť prezident Obama je prozatímním rekordmanem vládní regulace.

Sbírka závazných regulačních pravidel, která je uložena ve Federálním registru, zabrala rekordních 26 417 stran. Na konci loňského roku obsahovala tato sbírka zákonů a nařízení 79 311 stran, což byl čtvrtý nejvyšší počet v historii.

Rekordu v celkovém rozsahu registru dosáhl rovněž Obama už v roce 2010, kdy to bylo 81 405 stránek.

Odhaduje se, že celková ekonomická zátěž federálních regulací činí 1,9 bilionu dolarů ročně.  To představuje asi 12 procent ročního výkonu americké ekonomiky a velikost hrubého domácího produktu zemí, jako je Austrálie, Kanada nebo Itálie.

Kvůli nákladům regulací jsou americké firmy méně konkurenceschopné, regulační zátěž ale dopadá i na běžné Američany v podobě cen zboží a služeb.

ČNB varuje před norskými fondy Stensland

Česká národní banka upozornila na webových stránkách na aktivity norské společnosti Stensland Pensjon og Finans ANS. Společnost nabízí na internetu v češtině možnost zhodnocení peněžních prostředků buďto vkladem na spořicí účet, nebo investicí do podílového fondu.

Firma ale nemá v současné době oprávnění k poskytování investičních ani jiných služeb na finančním trhu v ČR. Fond na svých stránkách nabízí spoření na pět, sedm, deset a dvanáct let při různých výších měsíčních příspěvků. Nabízí zhodnocení kolem pěti až šesti procent. Uvádí, že je součástí norské finanční skupiny Eika. ČNB uvádí, že na společnost Stensland nedohlíží ani norský orgán Finanstilsynet.

Vládní dluh v EU loni dále vzrostl. Slovensko bude muset šetřit

Deficity veřejných financí v eurozóně a celé Evropské unii byly v loňském roce na úrovni tří a 3,3 procenta. V loňském roce z unijních zemí jen Lucembursko zaznamenalo přebytek veřejných financí, i když jen na úrovni jedné desetiny procenta HDP. Německo hospodařilo v podstatě vyrovnaně a nejmenší deficity byly zaznamenány v Estonsku (0,2 procenta), Dánsku (0,8), Lotyšsku (1,0) a Švédsku (1,1 procenta).

Slovenská vláda se kvůli rostoucímu zadlužení státu letos nevyhne nepopulárním úsporným opatřením. Státní dluh země loni podle dnešních údajů Eurostatu a slovenského statistického úřadu překročil hranici 55 procent výkonu ekonomiky, což kromě jiného (na základě zákona) znamená vázání části rozpočtových výdajů.

Mechanismy snižování dluhu, které má země zakotvené v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, Slovensko aktivovalo už loni. Stalo se tak poté, co zadlužení státu překročilo hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro vládu to ale nepředstavovalo žádné tvrdší sankce, ministerstvo financí pouze předložilo zprávu o příčinách zvyšování státního dluhu a o návrzích na jeho snížení.

Loňský dluh Slovenska se vyšplhal na 55,4 procenta HDP ve srovnání s 52,66 procenta v roce 2012. Ministerstvo financí tak bude muset letos přistoupit k zmrazení tří procent výdajů státního rozpočtu snížených o některé položky, jako například o náklady na financování státního dluhu. To znamená, že ministerstva a další organizace napojené na státní rozpočet by v tomto roce přišly o asi 300 milionů eur (8,2 miliardy korun). Z důvodu nárůstu státního dluhu vláda ani premiér také nebudou moci rozdělovat peníze ze své rezervy. Úsporná opatření se dotknou i samosprávy.

Jedním z důvodů vysokého zadlužení Slovenska je snaha o nastartování ekonomického růstu. To se jim sice částečně povedlo (slovenská ekonomika rostla více než třeba česká), nicméně cena, kterou za to Slováci zaplatí je dosti vysoká.

Utopie rovnosti

O možných příčinách finanční krize z let 2007 až 2008 bylo toho napsáno již hodně. Obviňovány jsou bankéři z chamtivosti, obecně banky a finanční trhy, že nejsou dostatečně regulovány, FED a mnoho dalších.

S novým viníkem přišel Thosma Piketty (autor doposud nejprodávanější knihy roku 2014, Kapitál v 21.století). Jeho zdůvodnění určitě potěší všechny zastánce rovnosti.

Podle něj totiž krizi z roku 2007 až 2008 způsobily právě majetkové „nerovnosti“ v USA. „Jedním z důsledků rostoucí majetkové nerovnosti je virtuální stagnace kupní síly nižší a střední třídy. Ve Spojených státech to pak nevyhnutelně vedlo k tomu, že se domácnosti uskrovňovaly a přestaly nakupovat. Zároveň ovšem rostla jejich zadluženost. Podle něj pak byly domácnosti vydány doslova napospas bankám a finančním zprostředkovatelům, kteří již tak předluženým domácnostem nabízeli lákavější a lákavější podmínky pro čerpání dalších úvěrů.

Co pak ve skutečnosti udělala spirála dluhů je podle Pikettyho už známo. „Mnoha lidem, kteří si vzali hypotéku, vzrostly jejich dluhy na neúnosnou mez, takže domácnosti je nebyli sto zvládnout,“ tvrdí Piketty. A co hůř – dopady z obrovské dluhové zátěže domácností se projevily i u mnoha finančních institucí, jejichž akcie byly, nebo dokonce ještě jsou, kotované na Wall Street. Ovšem projevily se tak, že finanční instituce zabalily tyto dluhy do balíčků a ty vesele prodávaly. Proto byla „finanční nákaza“ tak masivní.

PodlePicketta je proto vážnou hrozbou vzniku krizí, jakou byla právě ta z let 2007 až 2008, majetková nerovnost. Daňový systém by měl být při hromadících se komplikacích v ekonomice podle Pikettyho změněn tak, aby byl více progresivní. Účinným nástrojem je podle něj například zavedení daně z majetku. Ta fungovala tak, že nejbohatší vrstvy lidí v zemi by platili například 10% daň z objemu svého majetku. To by podle Pikettyho mohlo vést ke snížení daní u zbytku, tedy u 90 % populace. Podle Pikettyho takový scénář ovšem není zřejmě v blízké budoucnosti úplně reálný.

Otázka proto stojí: „Je možný vznik další krize, třeba v USA, kterou způsobí rostoucí majetková nerovnováha? Podle Pikettyho to není vyloučeno. A svým výkladem se vrací na začátek – když totiž podle něj má v zemi většina populace stagnující příjmy, rychle roste dluhové zatížení. A tím se finanční systém stává křehčím a zranitelnějším. „Historie navíc ukazuje stále se opakující jev, totiž, jak křehkým se může finanční systém stát, když majetková nerovnováha roste.“

Tyto úvahu jsou v akademické sféře velmi populární. Do značné míry to pramení ze skutečnosti, že si nikdy své navrhované recepty nevyzkoušeli v praxi. Bohužel pro nás jsme si část z navrhovaných receptů vyzkoušeli. Ale asi jsme příliš malá země na to, abychom byli v hledáčku salonních rovnostářů, aby viděli, co jejich recepty v reálu dokáží udělat s ekonomikou.

Politika a veřejná správa

Babiš bude mít svou policii. Celní správa chce vyšetřovat

Celní správa oficiálně potvrdila svůj zájem o rozšíření svých pravomocí, aby mohla vyšetřovat případy porušování zákonů. Deníku Insider to potvrdil mluvčí Generálního ředitelství cel. Změna by měla proběhnout v roce 2017. Ministr financí Andrej Babiš již obdržel oficiálně sepsaný záměr vedení úřadu.

„Celní správa předložila ministrovi financí záměr rozšířit své kompetence v oblasti trestního řízení, a to tak, aby mohla prověřovat i vyšetřovat všechny trestné činy spáchané porušením daňových předpisů,“ sdělil Insideru mluvčí celníků Jiří Barták.

Úřad tak navázal na závěry kolokvia o kompetencích Celní správy, které proběhlo začátkem března. Na něm záměr Celní správy podpořil například nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nebo předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl z ČSSD.

Žádost o rozšíření pravomocí celníků přichází v době, kdy na ministerstvu financí dochází k radikálním změnám. Nedávno odešel Jan Knížek, ředitel Generálního finančního ředitelství, a také Miloslav Vaněk, šéf Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jedním z posledních vysokých manažerů, který na svém místě zůstal, je právě ředitel Celní správy Pavel Novotný, jehož budoucnost v úřadu je nejistá. „Z žádného relevantního zdroje nemáme informaci o tom, že by pan generální ředitel byl na odchodu ze své funkce,“ tvrdí mluvčí úřadu Barták. Podle informací Insideru ale Novotný svůj post také brzy opustí.

Jiří Maceška odchází z pošty. Rezignoval na post předsedy dozorčí rady

Předseda dozorčí rady České pošty Jiří Maceška rezignoval. Radu dočasně povede její místopředseda, první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jan Sixta. Oznámilo to ministerstvo vnitra. Důvod rezignace nesdělilo.

Maceška doručil svou rezignaci ministru vnitra Milanu Chovancovi během pátečního dne, rezignace je platná dnešním dnem. “Krok Jiřího Macešky respektuji. Současně mu děkuji za odvedenou práci i za nasazení, se kterým dozorčí radu státního podniku řídil. Dokud nebude zvolen nový předseda, bude dozorčí radu řídit můj první náměstek a dosavadní místopředseda dozorčí rady České pošty Jan Sixta,” uvedl ministr Milan Chovanec.

Dozorčí rada České pošty je nástrojem, díky kterému může ministerstvo vnitra jako zakladatel podniku dohlížet na to, aby pošta co nejlépe plnila svou zákonnou roli, uvedl mluvčí ministerstva Pavel Novák.

Karlovarský hejtman zůstane i poslancem, ČSSD navzdory

Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD) si podle České televize ponechá funkci hejtmana i poslance. Rozhodl se tak navzdory výzvě Ústředního výkonného výboru ČSSD, který hejtmanům s poslaneckým mandátem vzkázal, aby si vybrali jen jeden ze svých postů.

Novotný má ovšem tento požadavek za diskriminaci. Tvrdí, že souběh funkcí je pro kraj výhodou. „Mohu se setkávat se členy vlády. Kdybych tuto možnost neměl, musel bych se objednávat, jednat spíše s náměstky a vznikala by tím prodleva,“ řekl.

Fakt, že ve volbách do Poslanecké sněmovny uspěl, je podle něj důkazem, že jeho voličům souběh funkcí nevadí.

„Pokládám to za chybné a z pohledu voličů i členů ČSSD zcela nepochopitelné rozhodnutí, které je v rozporu se snahou sociální demokracie omezit kumulaci placených veřejných funkcí,“ uvedl šéf strany Sobotka. „Věřím, že hejtman Novotný svůj postoj ještě přehodnotí, protože stanovy ČSSD platí pro všechny stejně,“ dodal.

Praha uhradila dluh za Blanku, Metrostav obnoví stavbu

Praha týden po rozhodnutí soudu odeslala stavební firmě Metrostav dlužné 2,7 miliardy korun za stavbu tunelu Blanka. Řekl to náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09). Metrostav se tak podle mluvčího Františka Poláka na stavbu vrátí příští týden ve středu.

Ekonomika

Zájem investorů o Česko je rekordní, přibývá firem z Koreje

Od začátku roku projevilo zájem o investování v Česku 96 investorů, chtěli by tu dohromady proinvestovat až 54 miliard korun. Jde o rekordní čísla, protože vláda opět mluví o podporách a zároveň se blíží doba, kdy se v EU sníží povolená míra veřejné podpory ze 40% na 25%.

Zájem investovat v České republice mají tradičně německé, americké a japonské firmy. Zájem korejských firem roste, jsou už čtvrté.

“Korea je čím dál silnější. Po Huyndai nás čeká, doufejme, vlna jihokorejských investic,” uvedl Ondřej Votruba pověřený řízením agentury CzechInvest. Ta hodlá otevřít svou sedmou zahraniční pobočku právě v jihokorejské metropoli Soulu. Korejský výrobce pneumatik Nexen už potvrdil, že uvažuje o továrně s 2 000 zaměstnanci v průmyslové zóně u Žatce.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) míní, že i rozšíření výroby Škody Auto bude pro nynější investory impulzem k expanzi. V pátek oznámil, že vrátí CzechTrade a CzechInvest po dvou letech jejich zahraniční pobočky, které ministr Martin Kuba přesunul přímo pod ministerstvo, a rozšíří je. “Rozhodl jsem se změnit politiku nesmyslného slučování svých předchůdců,” řekl Mládek.

Do konce roku by CzechTrade měl otevřít nových osm zahraničních kanceláří například v Ázerbájdžánu, Číně, Keni nebo Indii, jejich počet by tak stoupl na 46. Do konce května hodlají ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu uzavřít dohodu o ekonomické diplomacii a spolupráci v zahraničí.

Energetika

Teplárenské společnosti hlásí pokles dodávek tepla

Jedni z největších dodavatelů tepla, společnosti ČEZ Teplárenská a Dalkia oznámily v meziročním srovnání výrazný pokles tepla. Konkrétně ČEZ Teplárenská zaznamenala 13% pokles a Dalkia 15%. Hlavními důvody jsou letošní slabá zima a pokračující trend zateplování a energetických úspor.

ČEZ navrhl výši dividendy

Elektrárenská společnost ČEZ navrhla výši hrubé dividendy na úrovni 40 Kč za akcii. Výše výplaty je shodná jako loni. ČEZ tuto částku hodlá navrhnout na valné hromadě 27. června, celkově by vyplatil 21,5 mld. korun. Česká republika by jako držitel téměř 70% akcií inkasoval více než 15 mld. korun.

MOL odkupuje čerpací síť AGIP

Maďarský holding MOL odkupuje od italské společnosti ENI českou síť čerpacích stanic AGIP. Díky zisku dalších 124 čerpacích stanic se MOL stane druhým největším provozovatelem po společnosti Benzina. MOL již v Česku prostřednictvím Slovnaftu a PAP Oilu vlastní více než 150 čerpacích stanic.

PRE a Pražská plynárenská propojují aktivity

Společnosti Pražská plynárenská a Pražská energetika podepsaly memorandum o propojení. Hlavním důvodem je možnost rozšíření služeb, jejich optimalizace a možnost nabízet elektřiny i plyn v jednom balíčku od jednoho dodavatele. Od minulého měsíce je Pražská plynárenská ve vlastnictvím Hlavního města Praha a očekává se, že magistrát bude usilovat i o zisk majoritního podílu v Pražské energetice.

RWE Supply & Trading CZ utržila 180,2 mld. korun

Společnost RWE Supply & Trading CZ vyčleněná z dalších aktivit konsorcia RWE v České republice ohlásila tržby 180,2 mld. korun. Hodnota zisku po zdanění činila 18,2 miliardy. Výše zisku byla způsobena především mimořádnými kompenzačními platbami od společnosti Gazprom, která prohrála mezinárodní arbitráž ohledně cen plynu v letech 2010-2012.

Zajímavosti

První railjet je v Česku, v květnu začne jezdit mezi Prahou a Brnem

České dráhy ve čtvrtek (24. 4. 2014) převezmou první ze sedmi jednotek railjet vyrobené rakouským závodem Siemens. Podle informací MF DNES dráhy soupravu nasadí už 6. května na vnitrostátní vlaky mezi Prahou a Brnem.

V létě by měl podle něj začít zkušební provoz mezi Prahou a Vídní na vybraných spojích EuroCity. Od 14. prosince budou soupravy railjet jezdit na trati Praha, Brno, Vídeň a Graz. Na trase mezi Prahou a Vídní nasadí stejné vlaky i rakouské státní dráhy ÖBB. Česká verze railjetů se od nich mírně liší.

Mají více míst k sezení (442) díky omezení počtu míst v první třídě, šest držáků pro přepravu kol, součástí je například i dětské kino. Vlak je bezbariérový.

Dráhy zaplatí za soupravy, které objednalo ještě bývalé vedení ČD, zhruba 100 milionů eur. Kvůli oslabení koruny je však nyní nákup vyjde o 130 milionů korun dráž, než se předpokládalo. Jisté zatím není jejich financování: dráhy počítají s tím, že je zaplatí z výnosu prodeje nádraží státní Správě železniční dopravní cesty. Další variantou je, že je dopravce zaplatí z vlastních zdrojů.

Lukrativní byznys s marihuanou začíná: Stát vykoupí vše

Český konopný byznys začíná, lékový ústav bude poprvé v historii udělovat licence na pěstování marihuany.

Pěstitelé, kteří povolení dostanou, si vydělají miliony. Výdělky mají navíc zaručené. Veškerou úrodu do poslední rostlinky totiž vykoupí stát. Musí. Ukládá mu to novela zákona o návykových látkách, která začala platit letos v lednu. Jeden gram marihuany přitom vyjde na nejméně dvě eura – asi pětapadesát korun.

„Státní ústav pro kontrolu léčiv v březnu zveřejnil předběžné oznámení k zakázce. Koncem dubna zveřejní také kompletní zadávací dokumentaci. Poté bude zahájeno výběrové řízení,“ potvrdila vrcholící přípravy na tendr, ve kterém se pěstitelé vyberou, mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková.

Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.

Sdílejte