12. TÝDEN

Důležité zprávy

Argentinská ekonomika loni výrazně zpomalila

Argentinská vláda minulý týden zveřejnila údaje o stavu své ekonomiky. Tempo růstu jedné z největších zemí Latinské Ameriky loni zpomalilo na 0,5 %. Ještě v roce 2013 tato země rostla tempem 2,9 %. Mezi světovými analytiky se ovšem spekuluje, že reálná čísla mohou být ještě mnohem horší. Vláda je totiž veřejností podezřívána, že s oficiálními údaji o stavu země manipuluje.
Argentina má v současné době problémy s velmi nízkými devizovými rezervami a její inflace patří mezi nejvyšší na světě. Mimo to Argentině neprospívá ani intervenční politika, mezi kterou patří například kontrola obchodu nebo měny. Na Argentinu dopadá i nepříznivý vývoj a recese v Brazílii, která patří mezi největší obchodní partnery Argentiny. Podle výhledu banky BNP Paribas bude
Argentinský hrubý domácí produkt v letošním roce pokračovat 2,2% poklesem, především z důvodu poklesu tamních reálných příjmů, snížení kupní síly a poklesu spotřeby. Argentinský akciový index MERVAL, který obsahuje 12 největších společností, jejichž akcie se
obchodují na burze v Buenos Aires, zažívá v posledním roce velmi volatilní období. Zhoršenou ekonomickou situaci v Argentině však zatím moc nereflektuje. Od února loňského roku, kdy se obchodoval za cca 5 600 bodů, se tento index dokázal dostat po velmi silném trendovém období až na hodnotu kolem 12 600 bodů, ale ještě do prosince 2014 dokázal většinu svých dřívějších zisků ztratit. V současné době se obchoduje poblíž svých historických maxim na úrovních těsně pod 11 500 body.
Graf: Vývoj akciového trhu v Argentině

12-1

Tabulka: Společnosti obsažené v argentinském akciovém indexu MERVAL

12-2

Mezi nejvýznamnější akciové emise obsažené v indexu MERVAL patří společnosti YPF Sociedad Anonima (energetická společnost věnující se průzkumu, vývoji a produkci surové ropy, zemního plynu a LPG) s váhou 18,39 %, finanční holding Grupo Financiero Galicia S.A. (zaměřený na bankovní služby, spotřebitelské půjčky, hypotéky, investiční bankovnictví a další investiční služby) s podílem 14,07 % a největší třetici uzavírá energetický gigant Petroleo Brasileiro (zaměřující se na produkci ropy a zemního plynu v Jižní Americe i v jiných částech světa) s 9,42 %. [1] [2]

Německý akciový trh v reakci na kvantitativní uvolňování

Evropská centrální banka v současné době uvolňuje na finanční trhy desítky miliard eur měsíčně s cílem nastartovat ekonomický růst a odvrátit hrozbu deflace v Evropě. Zatímco výnosy státních dluhopisů v důsledku tohoto kroku dále padají a většina se jich již nachází v záporných číslech, akciové trhy v Evropě na toto rozhodnutí Evropské centrální banky naopak reagují silným růstem. Asi nejsledovanějším evropským akciovým indexem je německý DAX, který v sobě zahrnuje 30 největších německých společností obchodovaných na burze ve Frankfurtu. DAX si jen od počátku letošního roku připsal téměř 26 %, když poprvé za svou téměř třicetiletou historii překonal hranici 12 000 bodů. Největší podíl na růstu tohoto indexu má automobilový průmysl. Tři ze čtyř akcií s nejlepší výkoností za poslední dobu patří automobilkám Daimler, Volkswagen a BMW. Podle analytiků by růst západoevropských akcií měl pokračovat i nadále, když kromě kvantitativního uvolňování, které má podle ECB trvat ještě minimálně rok a půl, hraje akciím do karet i nízká cena ropy. [3] [4]

Graf: Vývoj německého akciového indexu DAX.

12-3

Izraelské volby vyhrál současný premiér Netanjahu

Minulý týden se v Izraeli konaly parlamentní volby. V nich zvítězilo pravicové uskupení Likud současného izraelského premiéra Benjamina Netanjahu, které získalo v parlamentu 30 z celkových 120 křesel. Na druhém místě skončila středolevicová koalice Sionistický svaz s 24 mandáty. Třetí nejsilnější stranou, která v parlamentu získala 14 křesel, se poprvé v historii stala společná koalice čtyř arabských stran. Povolební vyjednávání naznačují, že Natanjahu by mohl být schopný se svými koaličními partnery sestavit v parlamentu nadpoloviční většinu až 67 hlasů. Benjamin Netanjahu vládne v Izraeli od roku 2009. Vládu vedl také již v devadesátých letech. Ve své předvolební kampani varoval před ohrožením bezpečnosti země v případě výhry středových a levicových stran. Největším problémem země je podle něj v současné době íránský jaderný program a islamisté v okolních arabských zemích. Volební účast se v těchto volbách vyšplhala na 72,8 % (z necelých šesti milionů oprávněných voličů), což je maximum od roku 2006. [5] [6] [7]

 

Politika a veřejná správa

Českou republikou projede americký vojenský konvoj

Českou republikou by měl mezi 29. březnem a 1. dubnem projet konvoj amerických armádních jednotek a techniky. Tento konvoj, který se vrací ze cvičení Severoatlantické aliance v Pobaltí s názvem Atlantic Resolve, by měl zahrnovat kolem 516 lidí a 118 vozidel. Českou republikou konvoj projede třemi trasami, které se setkají v Praze. Dále budou americké jednotky pokračovat přes Plzeň do bavorského Vilsecku, kde leží (asi 65 kilometrů od českých hranic) armádní základna. To se nelíbí převážně levicovým hnutím a aktivistům, kteří svolávají na konec března řadu demonstrací a manifestací. Ministr obrany Martin Stropnický v této souvislosti prohlásil, že plánovaný přejezd amerických vojenských sil přes Českou republiku, je součástí spolupráce se spojenci NATO, jehož je ČR členem. Ministerstvo obrany a Armáda České republiky také uvádí, že jde pouze o běžný vojenský přesun, kterých se jen za minulý rok u nás uskutečnilo 131. [8] [9]

Ruská špionáž v ČR

Minulý týden přišel známý deník Newsweek s rozhovorem s bývalým českým šéfem Vojenské zpravodajské služby. V něm se generál Andor Šándora mimo jiné vyjadřuje i k nedávné špionážní aféře, po které byly z České republiky vykázány tři osoby z Ruské federace. Bývalý vrcholný představitel české zpravodajské služby a současný generál v záloze také prohlásil, že tento incident u nás není ojedinělý a že ruští a čínští špióni jsou v České republice nejaktivnější od dob studené války. Rusové se v ČR prý zajímají především o energetickou politiku a otázky související s naším členstvím v Evropské unii a Severoatlantické alianci. ČR má pro špiony představovat jakýsi odrazový můstek k přístupu k informacím o západní Evropě. Bezpečnostní informační služba odhaduje, že až 30 z celkových 150 zaměstnanců Ruské ambasády v Praze může být ve skutečnosti špióny. Podle Newsweeku je Rusko v této oblasti aktivní i ve všech ostatních satelitních státech bývalého Sovětského svazu. [10] [11]

Vývoj světových investičních arbitráží

Většina investičních sporů není řešena přes klasické rozhodčí instituce, ale pomocí tzv. ad hoc arbitráží. I přesto, že žádné ucelené statistiky všech investičních arbitráží neexistují, může o jejich vývoji vypovídat nedávno zveřejněná statistika Mezinárodního střediska pro řešení sporů a investic (ICSID), kde velký počet arbitráží v současnosti probíhá. ICSID je prostředníkem pro urovnávání sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory. Činí tak ve smírčích řízeních a arbitrážích. Středisko bylo založeno v roce 1966 na základě Úmluvy o urovnání investičních sporů mezi státy a cizími státními příslušníky, kterou do listopadu 2003 ratifikovalo 140 států. ICSID je autonomní organizací s úzkými vazbami na Světovou banku. Všichni jeho členové jsou zároveň členy Světové banky. Podle nedávno zveřejněných statistik pokračuje trend relativně vysokého počtu nových investičních sporů. V posledních čtyřech letech je každoročně u ICSID nově registrováno kolem 40 nových sporů. To je oproti minulým rokům významný nárůst, když v předchozím desetiletí evidovalo středisko jen mezi dvaceti až třiceti novými žalobami ročně. Nejvýznamnější skupinu států tvoří ve statistikách ICSID region východní Evropy a střední Asie (kam mimo jiné spadá i Česká republika, Polsko, Rusko nebo Turecko), která se na celkovém počtu investičních žalob podílela v roce 2014 32 %. Dlouhodobý průměr této skupiny je 25 procent. Zatímco žalob proti státům z východní Evropy a střední Asie je relativně velké množství, rozhodců z těchto zemí je velmi málo. Z celkového počtu rozhodců jsou jich z této oblasti pouze 2 %. Ze Severní Ameriky a Západní Evropy jich pak pochází kolem 70 %. Česká republika ani Slovensko netvoří ve výše uváděných statistikách žádné významné číslo. To je relativně velký rozdíl oproti roku 2013, kdy se Česko stalo nejžalovanějším státem světa kvůli solárním arbitrážím. V těchto případech se ale nerozhodovalo přímo u ICSID, ale u Stálého rozhodčího soudu v Haagu nebo u jiných institucí. [12] [13]

Graf: Podíl regionů na celkovém počtu investičních arbitráží vedených u ICSID

12-4

Energetika

Rusko chce Ukrajině zdražit plyn

Rusko plánuje zdražit plyn pro Ukrajinu o 6 % a toto zdražení má platit již od druhého čtvrtletí. Dnes Ukrajina v rámci “zimního balíku”, jehož platnost končí tento měsíc, platí za plyn 329 dolarů za kubík. Zvýšení ceny by šlo proti trendu klesajících cen plynu na aktuálním trhu i vývoji cen v rámci dlouhodobých kontraktů, navázaných na ceny ropy. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak však oznámil, že není vyloučeno jednání o slevě. Ukrajinský ministr pro energetiku a uhlí Volodymyr Demčyšyn řekl, že očekává ve druhém čtvrtletí cenu 250 dolarů za metr krychlový. Demčyšyn později dodal, že další kolo jednání o cenách plynu se uskuteční v Berlíně 13. a 14. dubna, přičemž činitelé EU stanovili jejich konečný termín na červen. Představitelé komise uvádějí, že na jaře by mohla Ukrajina kupovat levnější plyn ze západu prostřednictvím zpětných toků v plynovodech, i když to její potřeby plně nepokryje. Odhadují, že Ukrajina bude potřebovat během léta od Ruska čtyři až šest miliard krychlových metrů, aby naplnila zásobníky na zimu. Ukrajina dala nedávno najevo, že by na schůzce s Ruskem a zástupci EU chtěla jednat i o zvýšení poplatků za tranzit ruského plynu o nejméně 30 %. Nová smlouva o dodávkách plynu by měla mít v sobě zabudovanou jednu novinku. Od 1. dubna bude obsahovat článek “odeber nebo zaplať”, který je obvyklou součástí dlouhodobých kontraktů. Kyjev by to zavazovalo zaplatit za veškerý nasmlouvaný plyn i v případě, že by část neodebral. Evropská komise zvažuje finanční pomoc Ukrajině při nákupu ruského plynu. [1] [2]

ČEZ překvapil s výsledky hospodaření

Ceny elektřiny padají bez přestání téměř šest let a s nimi šly dolů i zisky firmy. ČEZ však překvapil, nejenže za loňský rok oznámil očištěný zisk 29,5 miliardy korun a akcionáři (tedy hlavně stát) se nemusí bát velkých propadů dividendy, ale nad očekávání dobrý má být i rok letošní a navíc ČEZ plánuje velké nákupy. Provozní zisk před odpisy 72,5 miliardy korun byl pro trh překvapením. Samotná společnost očekávala o 2 miliardy nižší. Výhled na letošní rok je 70 miliard, což je o 6 miliard více než odhady analytiků. ČEZ odepsal část svých aktiv, ale na rozdíl od větších evropských gigantů, kteří odepisují i nad 10 %, odepsal majetek řádově jen několika procent. Na letošní rok neplánuje žádné další odpisy a od roku 2017 ČEZ plánuje již vzrůstající zisk před odpisy. Daniel Beneš v rozhovoru pro hospodářské noviny uvedl, že ČEZ je dokonce v tak dobré finanční kondici, že by si mohl dovolit akvizici nové společnosti velikosti ČEZu. [3]

Na summitu EU byl podpořen vznik energetické unie

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek 19. března na summitu v Bruselu podpořili záměr vytvořit energetickou unii. Projekt by měl zajistit bezpečnou a levnou energii pro občany i firmy, snížit evropskou závislost na dovozech plynu z Ruska a posílit evropskou pozici při sjednávání energetických kontraktů. Summit ve svých závěrech k tématu zdůraznil nutnost urychlit výstavbu potřebné infrastruktury a propojení členských zemí v oblasti elektrické energie a plynu. Pomoci by to mělo nejen energetické bezpečnosti, ale také skutečnému vzniku jednotného energetického trhu. EU je největším dovozcem energie na světě: importem kryje 53 % své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Mnohé země, především ty na východě osmadvacítky, jsou přitom výrazně či zcela závislé na dodávkách z Ruské federace. [4]

 

Burzovní informace

Na dolaru začala minulý týden korekce

Závěr minulého týdne nepřinesl nová makrodata. Pozornost mířila hlavně ke zprávám o Řecku a politice Fedu. V prvním případě přišly lehce povzbudivé zprávy o tom, že by se koncem příštího týdne mohla sejít skupina ministrů financní z eurozóny, a pokud schválí řecké reformy, mělo by dojít k uvolnění další části peněz. Co se týče Fedu, jeho představitel Dennis Lockhart hovořil o horším výhledu ekonomiky, slabší inflaci a vyšších obavách ze silného dolaru. Na druhou stranu však podle něj zůstává ve hře pro růst sazeb červen, červenec i září. Obě témata minulý týden pomáhala euru. Americký dolar oslaboval a jeho oslabení pomáhalo růst ropě a indexům. Zasedání Fedu mělo zásádní dopad na volatilitu trhů. „Trpělivost“ z rétoriky Fedu podle očekávání zmizela, ale ostatní informace tuto změnu přebily. Klíčové informace byly poznámky k dolaru a výhled další trajektorie sazeb. Ačkoli se zástupci Fedu dosud tvářili, že silný dolar není vážný problěm, březnové jednání Fedu odhaluje, že je tomu jinak. Silný dolar začíná vadit, jelikož bude držet inflaci déle nízko a zřejmě bude táhnout dolů i vývoz, jak sdělila předsedkyně Yellenová.

PX/CECE Rebalance

Od pondělí 23.března začne platit aktualizace báze pražského indexu PX i regionálního indexu CECE. Změny se měly projevit již minulý pátek 20.března v závěru obchodování. Ze dvou výše zmíněných indexů nastanou důležitější změny v CECE indexu, kde bude výrazný nárůst váhy českých titulů. Jejich váha by měla nově činit 19,5 %, což je nárůst o 8,5 procentního bodu proti poslední rebalanci, popřípadě 7,8 bodu proti váze dle čtvrtečních zavíracích cen. Tuto změnu vyvolají akcie pojišťovny VIG, které budou nově zařazeny do CECE indexu s počáteční váhou okolo 3,0 %. Zařazení VIG by se mělo promítnout do poklesu vah akcií s větší kapitalizací. Ty však čelí 25% stropu pro váhu titulu v odpovídajícím lokálním (českém) subindexu dle tržních kapitalizací společností upravených o freefloat. Výsledkem je pak zvýšení zastoupení v indexu společnosti ČEZ, Erste Bank a KB, jejichž vávy vzrostou o 140 až 220 bazických bodů. Zatímco akcie VIG vstoupí do CECE indexu, akcie společností Unipetrol, NWR, Alior, mBank, Tauron, Appenin a Pannergy ho opustí. V indexu PX proběhnou změny opačné. Vzhledem k lepší výkonnosti titulů totiž dojde k poklesu zastoupení akií domácích blue chips ČEZ, Erste Bank a KB. [1]

12-8 12-7 12-6 12-5

 

Statistika

Meziměsíční růst cen ropných produktů

Meziměsíčně vzrostly ceny zemědělských výrobců o 0,7 % a ceny stavebních prací o 0,1 %. Ceny průmyslových výrobců klesly o 0,1 % a ceny tržních služeb se nezměnily. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 8,8 % a průmyslových výrobců o 3,6 %. Ceny stavebních prací byly vyšší o 0,8 %, tržních služeb o 0,1 %. Meziroční srovnání. Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 8,8 % (v lednu o 9,2 %). V rostlinné výrobě se snížily ceny o 10,1 %. Klesly ceny brambor o 41,7 %, ovoce o 17,5 %, čerstvé zeleniny o 17,0 %, olejnin o 8,4 % a obilovin o 6,9 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 7,6 % v důsledku poklesu cen jatečných prasat o 14,7 % a mléka o 11,5 %. Vzrostly ceny skotu o 2,7 %, drůbeže o 6,1 % a vajec o 3,5 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily o 3,6 % (v lednu o 3,5 %). Ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů klesly o 31,2 % (v lednu o 35,8 %) a chemických látek a výrobků o 17,8 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly nižší o 3,2 %, z toho ceny mléčných výrobků o 9,7 %, ostatních potravinářských výrobků o 5,9 %, mlýnských a škrobárenských výrobků o 4,0 % a masa a masných výrobků o 3,0 %. Vzrostly ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 % a nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,8 %. Ceny průmyslových výrobců v EU v lednu 2015. V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně snížily o 1,2 % (v prosinci 2014 o 1,1 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, se nejvíce snížily ceny v Nizozemsku o 3,6 %, v Litvě o 3,1 % a ve Velké Británii o 2,9 %. V České republice klesly ceny o 1,0 %, v Německu, v Rakousku a na Slovensku shodně o 0,7 % a v Polsku o 0,4 %. Ceny vzrostly pouze v Lotyšsku o 0,4 % a v Lucembursku a na Maltě shodně o 0,1 %. V Rumunsku a ve Slovinsku zůstaly ceny beze změny.

Meziročně se ceny v EU28 v lednu snížily o 4,1 % (v prosinci 2014 o 3,1 %). Nejvíce klesly ceny v Nizozemsku o 10,9 %, v Litvě o 10,6 %, a ve Velké Británii o 9,5 %. Na Slovensku se ceny snížily o 3,9 %, v Polsku o 3,6 %, v České republice o 3,5 %, v Rakousku o 2,5 % a v Německu o 2,2 %. Ceny vzrostly pouze v Lucembursku o 1,4 %. [1]

 

Zajímavosti

Les Miserables Misery Index 2015

Agentura Bloomberg sestavila pro tento rok index zemí s nejhoršími ekonomikami. Mezi patnáctkou zemí s nejhoršími ekonomikami je dle očekávání Řecko, Ukrajina, Itálie i Španělsko. Žebříčku nekompromisně vévodí Venezuela. Poněkud překvapivě se však na 14. místě objevilo Slovensko. Argentinská ekonomika minulý rok klesla o 1,5 %, letos by měl pokles dosáhnout 1,4 %, v roce 2016 už se čeká růst ve výši 2,6 %. Ekonomika začala klesat po červencovém kolapsu, nyní mimo jiné zápasí s poklesem mezinárodních rezerv a vláda tak omezuje dovozy. To se ovšem promítá negativně do výroby, protože pro firmy je těžké získat dodávky ze zahraničí. Jižní Afrika stále bojuje s recesí, do které spadla v roce 2009. Bloomberg nečeká rychlý obrat ani ohledně situace na Ukrajině. Nezaměstnanost by se podle očekávání měla vyšplhat na 9,5 %, inflace dokonce na 17,5 %. V žebříčku utrpení si ale tato země letos polepšila, protože v roce 2014 se nacházela na druhém místě. [1]

12-9

Připravil Analytický tým Comsense Capital s.r.o.

Seznam zdrojů

Hlavní zprávy, veřejná správa a politika
[1] Bloomberg: Argentina’s Economy Grew 0.4% Y/y in 4Q; Est. +0.3% [online]. [cit 2015-03-21].
[2] IHNED.cz: Argentinská ekonomika loni zpomalila na 0,5 procenta. Propad může být i větší [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: < http://ihned.cz/c1-63717190-argentinska-ekonomika-lonizpomalila-na-0-5-procenta-propad-muze-byt-i-vetsi>
[3] IHNED.cz: Němci kritizují tištění levných peněz. Sami z toho nejvíc těží [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: < http://ihned.cz/c1-63699130-nemci-kritizuji-tisteni-levnych-penez-sami-z-tohonejvic-tezi>

[4] Bloomberg: Germany’s DAX Index Is Having a Huge Year. Here Are the Biggest Winners [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: < http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-03-16/germany-s-dax-index-is-having-a-huge-year>
[5] Bloomberg: Netanjahu’s Victory Lays Bare Ethnic Divide Between Left and Right [online]. [cit2015-03-21].
[6] Bloomberg: White House Questions Netanyahu’s Backtrack on Two-State Plan [online]. [cit 2015-03-14].
[7] IHNED.cz: Izraelské volby jasně vyhrál pravicový Likud premiéra Netanjahua [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c1-63698780-izraelske-volby-jasne-vyhral-pravicovylikud-premiera-netanjahua>
[8] Ministerstvo obrany a Armáda české republiky: Ministr obrany představil detaily průjezdu amerických vojáků přes naše území [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: <http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministr-obrany-predstavil-detaily-prujezduamerickych-vojaku-pres-nase-uzemi-108054/>
[9] IHNED.cz: Na demonstrace proti konvoji je armáda připravená. Když tak je objede [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: <http://domaci.ihned.cz/c1-63716430-na-demonstrace-proti-konvoji-jearmada-pripravena-kdyz-tak-je-objede>
[10] Newsweek: Russian Spying in Czech Republic ‘Worse Than Cold War’ [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: <http://www.newsweek.com/russian-spying-czech-republic-worse-cold-war-315482/>
[11] Parlamentní listy: Slavný Newsweek přináší reportáž o ruských agentech u nás. Řádí prý víc, než před rokem 1989 [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: <http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Slavny-Newsweek-prinasi-reportaz-o-ruskychagentech- u-nas-Radi-pry-vic-nez-pred-rokem-1989-367297>
[12] Patria: Investiční arbitráže v roce 2014 [online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: <http://www.patria.cz/pravo/2862284/investicni-arbitraze-v-roce-2014.html>
[13] Organizace spojených národů: Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)online]. [cit 2015-03-21]. Dostupné z: < http://www.osn.cz/system-osn/specializovaneagentury/? sub=171>
Energetika
[1] Russia, Ukraine Summer Package Gas Talks Set to Resume in April. Bloomberg [online]. March 20, 2015 [cit. 2015-03-21].
[2] Rusko jedná s Ukrajinou o plynu. Nabízí jí dražší dodávky než v zimě. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 20. 3. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63716510-rusko-jedna-s-ukrajinou-o-plynu-nabizi-ji-drazsi-dodavky-nez-v-zime
[3] Daniel Beneš: Máme na další ČEZ. Nových nákupů se šéf firmy nebojí. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 20. 3. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63711150-daniel-benes-mame-na-dalsi-cez-novych-nakupu-se-sef-firmy-neboji

[4] Evropští lídři na summitu EU podpořili plán na vznik energetické unie. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 19. 3. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-63711960-evropsti-lidri-na-summitu-podporili-plan-na-vznik-energeticke-unie
Burzovní informace
[1] Patria: Rebalance CECE /PX [online]. 19. 3. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2869801/rebalance-pxcece-indexu-jiz-dnes-20-brezna.html
Statistika
[1] CSÚ: Index cen výrobců – únor 2015 [online]. 19. 3. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cipc031615.docx
Zajímavosti
[1] The 15 Most Miserable Economies in the World. Bloomberg [online]. March 3, 2015 [cit. 2015-03-21].

 

Sdílejte