Důležité zprávy
Skotsko zůstává součástí Velké Británie
Obyvatelé Skotska minulý týden v referendu rozhodli o tom, že zůstanou součástí Velké Británie. Předvolební odhady až do poslední chvíle naznačovaly, že výsledek bude velmi vyrovnaný. Nakonec se po sečtení všech 32 volebních okrsků pro odtržení Skotska a jeho nezávislost vyslovilo „jen“ 1 617 989 obyvatel, což představuje 44,6 % voličů. Své „Ne“ vyjádřilo v referendu 2 001 926 obyvatel Skotska (55,4 % voličů). Celková účast ve volbách byla 85 %.
Tímto výsledkem tedy sice skončily pokusy o nezávislost Skotska, ale diskuze o jeho postavení v rámci Velké Británie zdaleka nekončí. Již před volbami byla Skotům v rámci monarchie slíbena větší autonomie. Skotský parlament a vláda májí v současné době jen omezené pravomoci. To by se mohlo změnit. V krajním případě se hovoří až o federalizaci celého království. [1] [2] [3]
Porošenko usiluje v USA a Kanadě o pomoc pro Ukrajinu
Ukrajinský prezident Petro Porošenko minulý týden vystoupil před Kongresem Spojených států amerických. Svým projevem zde usiloval o další pomoc USA a západních zemí v bojích na východní Ukrajině. Žádal o podporu pro ukrajinskou armádu a také o udělení zvláštního spojeneckého postavení, které by umožňovalo bližší spolupráci s USA. Před Kongresem vystoupil ukrajinský prezident teprve podruhé v historii. Naposledy se tak stalo v dubnu 2005, kdy byl do Kongresu pozván tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Porošenkův projev několikrát přerušil mohutný potlesk amerických zákonodárců. Ukrajinský prezident v projevu mimo jiné ocenil sankce západu proti Rusku a varoval před agresí, která by se mohla po Ukrajině rozšířit i do Evropy i do celého světa.
Spojené státy americké jako gesto podpory přislíbili Ukrajině pomoc ve výši 53 milionů dolarů (1,1 miliardy korun). Sedm milionů by mělo jít na humanitární pomoc a zbylých 46 milionů dolarů na posílení ukrajinské bezpečnosti (například jako radarové vybavení, vojenská vozidla, hlídkové lodě či ochranné prostředky pro vojáky). Veškerá podpora se tak týká pouze zařízení, která neslouží k zabíjení. Americký prezident Barack Obama zdůraznil, že zbraně Ukrajině neposkytne.
Vedle USA navštívil ukrajinský prezident Petro Porošenko i Kanadu. I tam se dočkal jasné podpory. Podle kanadského premiéra Stephena Harpera Kanada nikdy neuzná ilegální ruskou okupaci. Výsledkem návštěvy pak byl příslib Kanady, že s Ukrajinou připraví smlouvu o zóně volného obchodu a že Kyjev získá půjčku 200 milionů dolarů na obnovu ekonomiky. [4] [5]
Politika a veřejná správa
Třetí sazba DPH je blízko ke schválení
Poslanci poslali do třetího čtení vládní návrh na zavedení třetí, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Tato sazba by měla začít platit od příštího roku a měla by se vztahovat na knihy, léky a kojeneckou výživu. K současné základní 21% sazbě a snížené 15% sazbě by tak měla přibýt ještě třetí. Vláda si od této změny slibuje především snížení cen pro koncové spotřebitele a podporu rodin s dětmi. Opozice poukazuje na to, že zavedení další sazby bude znamenat velké komplikace. To připustil i současný ministr financí Andrej Babiš. „Někdo tvrdí, že ta třetí sazba je administrativní komplikace, a já s tím souhlasím,“ řekl Babiš. „Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ji ODS a TOP 09 navýšily z deseti na patnáct procent. Určitě třetí sazba není ideální, a ani rozpočet není na to připraven,“ prohlásil Babiš. K tomu dodal, že jeho cílem do budoucna, až se mu podaří dát dohromady Finanční a Celní správu, by měly být pouze dvě sazby DPH na úrovni deset a dvacet procent. [6] [7]
Závazky politiků podle Rekonstrukce státu
Celkem 165 poslanců současných parlamentních stran podepsalo před posledními volbami čtyři desítky závazků, které stanovila protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu kvůli zlepšení kontroly hospodaření s veřejnými financemi. Podle iniciativy se však za celý rok podařilo naplnit pouze zlomek těchto závazků. Autoři Rekonstrukce státu (mezi které patří například šéf české pobočky Transparency International David Onráčka nebo Pavel Franc, advokát kanceláře Frank Bold, dříve Ekologického právního servisu) veřejně vytvářejí cílený tlak, aby politici svoje závazky plnili. Z řad poslanců se stále častěji ozývá, že je jejich sliby ničí a že při jejich plnění narážejí na hranice toho, co mohou ovlivnit, nebo že jsou některé sliby nerealizovatelné. Minulý týden byli zástupci Rekonstrukce státu pozváni na zasedání poslaneckého klubu hnutí ANO, aby všechny výše zmíněné závazky probrali. Podle hnutí ANO by se měla iniciativa Rekonstrukce státu scházet s poslanci na jednáních pracovních skupin a výborů mnohem častěji. [8] [9]
Energetika
Česká republika bude mít díky vyhlášce větší zásoby plynu
Energetický regulační úřad chce do konce října připravit novou vyhlášku o dodávkách plynu do České republiky. Momentální stav udává povinnost zásob pouze na jeden měsíc. Nová vyhláška, která by mohla platit od příští zimní sezóny, by měla zvýšit povinnou zásobu na celou zimu. Energetický regulační úřad kvůli krizi na Ukrajině zahájil kontroly obchodníků, zda disponují dostatečnými zásobami plynu a dodržují bezpečnostní standardy. Dostatečné množství plynu mají obchodníci povinnost zajistit do konce září. RWE před nadcházející topnou sezonou naplnila veškeré své podzemní zásobníky zemního plynu. Učinila tak o měsíc dříve, než bývá běžné. Avšak plyn v zásobnících není určen jen pro český trh, ale mohou tam skladovat plyn i zahraniční odběratelé. Na území České republiky je tak nyní k dispozici objem zemního plynu pokrývající 40 procent celkové roční spotřeby. Ta v Česku přesahuje osm miliard metrů krychlových. [10][11]
Gazprom nezvládne uspokojit růst poptávky po plynu pro Evropu
Gazprom letos do Evropy pošle o pět miliard krychlových metrů plynu méně než v minulém roce. Vedení společnosti přišlo s prohlášením v době, kdy si některé země stěžují na pokles dodávek. Společnost nejdříve popřela, že by svým západním odběratelům snížila dodávky. Poté však odůvodnila výpadky v dodávkách technickými potížemi a představitelé společnosti také dodali, že firma dodává plyn do Evropy podle dohodnutých kontraktů a že v budoucnosti budou opět schopni vývoz zvýšit. Gazprom loni zvýšil vývoz do Evropy o 16 % na téměř 162 miliard metrů krychlových. Letos se má vývoz snížit na 157 miliard metrů krychlových. Podle odhadu těžby by produkce Gazpromu měla letos činit 463 miliard metrů krychlových plynu. V květnu firma uváděla, že její těžba letos dosáhne 496,4 miliardy metrů krychlových. Loni Gazprom vytěžil 487,4 miliardy kubíků plynu. [12][13]
Finance / Byznys
Monetární politika – další peníze evropským bankám
I když zaznívají opačné hlasy, pravdou je, že Evropská centrální banka „bojuje“ s deflací. Jedním z nástrojů proti deflaci mají být čtyřleté půjčky pro banky, které mají sloužit k podpoře hospodářského růstu. Zájem o tento program, označovaný jako TLTRO, byl ale slabší. Banky čerpaly jen 82,6 miliardy eur z celkové nabídky 400 miliard eur.
S velkou pravděpodobností tyto peníze opět neskončí v ekonomice, ale na účtech bank či ve státních dluhopisech. To je i důvod proč se toto množství peněz zatím nijak neprojevilo v ekonomice (inflaci). [15]
Monetární politika – QE v Číně
Možná překvapující informace přišla z Asie. Čínská centrální banka začala praktikovat kvantitativní uvolňování, a to formou tříměsíčních nízkoúročených půjček poskytnutých pěti čínským největším bankám. Tento krok by měl vést k oživení čínské ekonomiky.
Světová ekonomika se tedy nyní nachází v nezvyklé situaci, kdy hlavní ekonomické bloky stimulují své hospodářství s využitím QE.Finanční trhy – alternativní investice
Po roce 2009 výrazně stoupl zájem o alternativní investice. Především o zlato. Ovšem v posledních dvou letech výrazně stoupla poptávka po diamantových špercích. A to zejména v Indii a Číně, přičemž se přidalo i USA, kde stoupl prodej broušených diamantů o sedm procent. Tomu odpovídá i nárůst objemu celosvětové těžby surových diamantů, která vzrostla na 145 mil. karátů.
Diamanty jsou některými investory vnímány jako substitut zlata a drahé kameny mohou proto sloužit jako „bezpečný přístav." Ovšem oba tyto nástroje do portfolií příliš nedoporučujeme. Důvodů proto je několik. Oba tyto nástroje jsou velmi málo likvidní. Jen málo lidí je skutečných odborníků na zlato či dokonce diamanty. Proto při případném prodeji získat „férovou“ cenu není pro většinu nijak jednoduché, což platí zvláště pro diamanty. Ani jeden z nástrojů navíc nepřináší kupon či dividendu a je velmi těžké odhadnout jejich budoucí cenu. [16]
Burzovní informace
Bubliny nejsou chybou, staly se součástí systému
Bublina na finančním trhu patří mezi dlouho diskutované slovo. Většina lidí se jí velmi děsí, ovšem někteří se na ni snaží vydělat. Bublina se stala součástí katastrofických předpovědí i investičních strategií. Podle analytiků z Deutsche Bank zde bubliny byly a budou. „Během posledních dekád se světová ekonomika pohybuje od bubliny k bublině, které nejdou nikdy zcela vyléčit. Agresivní politiky, jež jim mají zamezit, místo toho vedou ke vzniku dalších bublin. To udržuje moderní finanční systém v chodu. V průběhu historie se vždy objevovaly bubliny, ale nastalo už období jako posledních 20 let, kdy splasknutí jedné bubliny vede k formování nové?“ ptá se stratég z Deutsche Bank Jim Reid.
Pokud se zamyslíme nad slovy Reida, zjistíme, že finanční systém bubliny potřebuje. Nemáme je považovat za chybu systému, ale musí je brát jako její součást.
Další bublina se podle Reida formuje na trhu s dluhopisy, jejichž výnosy padají po celém světě (hlavně v Evropě) na historická minima. „Zjistili jsme, že bublina se přesunula do dluhopisů. To ani zdaleka neznamená, že brzy splaskne, od toho jsme ještě daleko. Bublina je ale důležitou podmínkou pro udržení fungování předluženého finančního systému, který je vedlejším produktem krizového managementu posledních dvou dekád,“ píše Reid.
Zdroj: Deutsche Bank
„Existují obavy, že se tato bublina již nemá kam nafukovat, již nyní je v rukou věřitelů poslední instance (vlád a centrálních bank). Přesto si myslíme, že tato bublina je nutná k udržení solventnosti finančního systému. Nejlepším scénářem je, že se časem pomalu vypaří skrz negativní reálnou návratnost pro držitele dluhopisů. Nejhorším případem je možná restrukturalizace dluhů,“ dodává stratég.
Samotný nízký výnos ještě nic nepovídá o tom, že jde o bublinu. Další důležitá proměnná, kterou je nutné sledovat je inflace, protože ta může odůvodnit nízké výnosy.
Reid ve své studiu zkoumal vývoj inflace od roku 1210 a od roku 1800. Podle něj je moderní peněžní systém svázán s inflací, protože je méně navázán na ceny drahých kovů. „Dlouhodobý investor má důkaz, že žijeme v inflačním světě, a proto by měl přistupovat k současným nízkým výnosům z dluhopisů s obezřetností,“ píše Reid.
To, zda si budete myslet, že dluhopisy jsou „v bublině,“ záleží také na tom, jaký očekáváte vývoj světové ekonomiky. Podle Reida by dlouhodobá stagnace, tedy období nízkého růstu a nízké inflace, nízké výnosy do jisté míry ospravedlňoval.
Jenže ani dlouhodobá stagnace neznamená, že jejími důsledky nakonec nebudou inflace a restrukturalizace dluhu. „Čím déle žijeme ve světě slabého ekonomického růstu, tím více roste pravděpodobnost nárůstu dluhu, protože vlády se snaží podpořit růst fiskální expanzí,“ upozorňuje Reid. Takže ačkoli Deutsche Bank očekává období pomalého růstu, nepovažuje dluhopisy na současných cenách za atraktivní. [17] [18]
Alibaba nezískala primát největší IPO
Alibaba Group Holding, které je největším čínským internetovým prodejce, získala prodejem svých akcií na americkém trhu 21,8 miliardy dolarů. Prodáno bylo zatím 320,1 mil. kusů akcií za cenu 68 USD. To pasovalo v rámci IPO Alibabu na druhé místo v celé světové historii. Vstup akcií na newyorskou burzu NYSE je plánován na dnešek.
Tržní hodnota Alibaby se emisní cenou dostává na zhruba 167,6 miliard dolarů. Tímto číslem se Alibaba dostala zhruba na stejnou úroveň jako světově největší internetový prodejce Amazon. Nicméně, je to pod hodnotou sociální sítě Facebook, která se nachází nad úrovní 200 miliard dolarů.
Prvenství v podobě největší světové primární emise nadále náleží čínské finanční společnosti Agricultural Bank of China z roku 2010 za 22,1 miliardy USD. V USA tento primát před Alibaba držela emise akcií finanční společnosti Visa za 19,7 miliardy USD rovněž z roku 2010. Dosavadní rekord mezi primárními emisemi technologických firem pak patřil Facebooku, který v roce 2012 získal 16 miliard dolarů.
Alibaba dala newyorské burze přednost před Hongkongem i americkým trhem Nasdaq , kde se obvykle obchodují technologické tituly. Nasdaq si pošramotil pověst při předloňské primární emisi Facebooku, kterou poznamenaly technické problémy. Hongkongu se firma vyhnula kvůli tamním přísným pravidlům pro rovný přístup k akcionářům.[19] [20] [21]
Statistika
Ekonomika České republika v 1. pololetí 2014
Po dvou letech recese, zastihlo Českou republiku období solidního oživování v první polovině roku 2014. V obou čtvrtletích HDP rostl v meziročním vyjádření více než dvakrát tak rychle oproti růstu v zemích EU 28. Příznivý byl také vývoj vnějších vztahů, hospodaření státu i situace na trhu práce.
Výraznější v růstu však bylo u většiny nejdůležitějších parametrů první čtvrtletí, v tom druhém ekonomika spíše již jen stagnovala. Za celý půlrok se výkon tuzemské ekonomiky zvýšil meziročně o 2,8%.
Naděje přináší především zvýšené výdaje na investice, jejichž přírůstek byl třikrát vyšší než růst v EU 28 a téměř pětkrát než v eurozóně. Ještě rychleji než investice stoupla celková tvorba hrubého kapitálu.
Stavebnictví indikuje odraz ode dna, kdy takový růst ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletí zaznamenalo naposledy na přelomu 2007 a 2008. Příliv přímých investic byl v pololetí nižší než v předchozích dvou letech, což však nezhoršilo výsledek vnějších ekonomických vztahů, protože všechny tři složky platební bilance vykázaly přebytky. Celková zaměstnanost byla vysoká, přesto však v samotném 2. čtvrtletí již jen stagnovala. To ukazuje na slábnoucí vliv částečných úvazků a prací na dobu určitou, které zvyšovaly zaměstnanost v období recese.
Po šesti letech skončilo pololetní hospodaření státu přebytkem. ČR zaznamenalo historicky nejvyšší čistou pozici vůči rozpočtu EU. [22]
Zajímavosti
Češi objevili v Antarktidě část kostru pravěkého ještěra starou 75 milionů let
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně i výplně žaludku představili novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
„Část kostry je určitě velmi významným nálezem, už z toho důvodu, že v této oblasti dříve působili britští a argentinští archeologové a jim se to zatím nalézt nepodařilo. V tom je naše prvenství,“ říká ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. [23]
Zdroj: Reflex.cz
