Důležité zprávy

Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení záchranného programu

Ministři financí devatenácti zemí eurozóny v pátek 20. února dosáhli po dlouhých jednáních dohody s Řeckem o prodloužení záchranného programu (Master Financial Assistance Facility Agreement, MFFA) o další 4 měsíce. Řekové žádali prodloužení záchranného programu za současných podmínek, aby ho mohli úspěšně dokončit. Toto prodloužení je ovšem podmíněno celou řadou povinností z řecké strany. Tamní vláda musí do pondělí 23. února přijít se seznamem změn v současných úsporných opatřeních. Instituce potom budou mít čtyři měsíce na to, aby posoudily, zda jsou tato opatření dostatečně komplexní a kompatibilní s podmínkami programu. O daném seznamu se bude v pondělí jednat na telekonferenci všech ministrů financí eurozóny. Následovat by mělo schvalování prodlouženého záchranného programu v těch zemích eurozóny, kde to vyžaduje národní zákon. Podle ohlasů všech zúčastněných stran jsou s dohodou spokojeni jak ministři financí eurozóny v čele s Jeroenem Dijsselbloemem, tak i řecká vláda zastoupená ministrem financí Janisem Varufakisem. Varufakis po jednáních zdůraznil, že dohoda nezmiňuje, že by řecká vláda nesměla do budoucna zvyšovat důchody, nebo že by musela zvyšovat daň z přidané hodnoty pro turistický ruch. Dále pak upozornil na fakt, že se Řecku podařilo vyjednat řadu úlev, mimo jiné v souvislosti s rozpočtovým přebytkem, který měl původně dosahovat až 4,5 procent. Podle analytiků bude Řecko v nadcházejících pěti letech potřebovat ještě dalších cca 90 miliard eur. Jednání mezi všemi zúčastněnými státy a institucemi by se v příštích čtyřech měsících měla vést i o v pořadí již třetím záchranném programu pro Řecko. Současná dohoda tak může představovat první krok na cestě k úspěšnému řešení řecké dluhové krize, která se v posledních dnech a týdnech nevyvíjela moc pozitivně, jelikož například koncem minulého týdne vybrali Řekové jen za dva dny ze svých bank kolem jedné miliardy eur. Stejně tak má problémy i státní pokladna, do které nebylo v lednu na daních zaplaceno více než miliarda eur. [1] [2] [3]

Slovinsko bude podle MMF a Evropské komise privatizovat státní banky

Slovinsko by mělo v nejbližší době podle vyjádření tamního ministra financí postupně prodat většinu státem vlastněných bank. Ty se v roce 2013 dostaly do celé řady problémů způsobených velmi vysokým objemem špatných úvěrů. Slovinská vláda musela bankám pomoci již více než třemi miliardami eur (cca 82,3 miliard korun) a země se téměř dostala do situace, kdy by bylo potřeba žádat o záchranný úvěr. Podle státního tajemníka ministerstva financí budou banky privatizovány celé kromě banky SID. Ta je jako státní exportní a rozvojová banka pověřena financováním vývozu a podporou malých až středně velkých firem. Státu by mohl zůstat i minoritní podíl v bance NLB (Nova Ljublanska Banka), největší bance Slovinska. Slovinský stát ovládá v současné době více než polovinu tamního bankovního sektoru a k privatizování velkých institucí se od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 staví velmi zdráhavě. Podle Mezinárodního měnového fondu by mělo Slovinsko prodej urychlit, aby se vyhnulo riziku obnovení finanční krize. K tomuto doporučení se přidala i Evropská komise. Podle agentury Bloomberg by tímto krokem mělo Slovinsko zredukovat svoji náchylnost k další krizi a nastartovat potenciální ekonomický růst. Podle odhadů MMF hrubý domácí produkt Slovinska dosáhl v minulém roce růstu 2,6 %, letos se očekává růst 1,9 % a v roce 2016 pak 1,7 %. [4] [5]

Politika a veřejná správa

Vyjádření prezidenta Zemana zahýbala s kurzem koruny

Minulý týden se český prezident Miloš Zeman na své návštěvě Královéhradeckého kraje velmi kriticky opřel do měnové politiky České národní banky i do členů bankovní rady. Prezident kritizoval především devalvaci koruny z listopadu 2013 a motivaci centrálních bankéřů ohledně povzbuzení exportu a nákupů domácností prostřednictvím znehodnocení české měny. Podle jeho vyjádření ČNB oddaluje vstup České republiky do eurozóny, čímž si střeží své kompetence, protože v případě přijetí eura by se stala pouze pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu. Dále zmínil, že v roce 2016 bude vybírat a jmenovat nového guvernéra ČNB. Miroslavu Singerovi, současnému guvernérovi, končí šestileté funkční období v červenci příštího roku. Jako svého kandidáta navrhne Zeman nejspíše Jiřího Rusnoka. „Jako prezident chci, aby v bankovní radě seděli lidé, kteří nebudou experimentovat s ekonomikou. A budou podporovat vstup do eurozóny, jak si přeje většina podnikatelů," uvedl Miloš Zeman. Česká koruna na tato prohlášení zareagovala silným posílením, když se ve středu 18. února do 14. hodiny kurz pohyboval kolem 27,580 korun za euro a do 20. hodiny se dostal až na 27,200, což představuje zhruba 1,38% posílení. Koncem týdne se již ale měna obchodovala poblíž úrovní před prezidentovým projevem a týden zakončila česká koruna na 27,526. [6] [7] [8] Graf č. 1: Vývoj kurzu EURCZK 18. února 2015

Makroekonomický výhled České Republiky

Průzkum výhledu základních ekonomických a finančních ukazatelů (tj. ekonomické aktivity, externí a fiskální bilance, úrokových sazeb a měnových kurzů) mezi největšími finančními institucemi na světě, který pravidelně sestavuje společnost Bloomberg, podle očekávání naznačuje, že česká ekonomika poroste i v následujících letech. Konsensus analytiků soukromých investičních společností odhaduje meziroční růst reálného HDP v roce 2015 kolem 2,4 % a v roce 2016 pak již dokonce 2,9 %. Meziroční míra inflace v České republice by měla podle predikcí v roce 2015 relativně výrazně vzrůst ze současných 0,36 % na 1,5 % a následně by v roce 2016 měly spotřebitelské ceny růst až 2,0% tempem. Vývoj nezaměstnanosti by měl v Česku pokračovat v aktuálním klesajícím trendu, v roce 2015 se očekává její pokles na 7,4 % a v následujícím roce až na 7,2 %. Stejně tak se očekává další pokles běžného účtu postupně na -0,50 % v roce 2015 a na -0,55 % v roce 2015. Tabulka č. 1: Konsenzus vývoje základních ekonomických a finančních ukazatelů v letech 2015 a 2016 mezi finančními institucemi v průzkumu agentury Bloomberg: Deficit českého státního rozpočtu by se měl v příštích letech dostat až přes hranici 2,0 % HDP. Úrokové sazby by se s největší pravděpodobností v nejbližší době měnit neměly. Výnos českých desetiletých státních dluhopisů se za rok 2014 pohyboval kolem 0,54 %. Toto číslo by se mělo za rok 2015 dostat až nad hranici jednoho procenta. Měnový pár USDCZK vidí analytici v letošním roce na hodnotě 24,87 a v roce 2016 na 23,70. [9]

Energetika

Propad ropy negativně ovlivnil výsledky hospodaření OMV

Propad ceny ropy se negativně promítnul do výsledků hospodaření rakouského koncernu OMV. Tržby v roce 2014 klesly o 15 % na 35,9 miliardy EUR a čistý zisk dokonce o dvě třetiny na 613 milionů EUR. I přes pokles hospodářských výsledků však hodnotí šéf koncernu Gerhard Roiss uplynulý rok kladně. Společnost vyplatí dokonce i dividendu ve stejné výši jako za předcházející období, což je 1,25 EUR na akcii. Za propadem výsledků stojí menší měrou i situace v Libyi a Jemenu, jelikož OMV za mírových dob v Libyi těžili až desetinu své ropy. Nyní jim tento citelný výpadek pomáhá vyrovnat produkce nejen z norských ropných polí, na nichž mají majetkové podíly, ale i produkce na Novém Zélandu a celkový široký zeměpisný záběr koncernu. [10] [11]

Apple chce v roce 2020 spustit výrobu elektromobilů

Americký technologický gigant plánuje v roce 2020 spustit výrobu svých prvních automobilů na elektrický pohon. Na projektu, který je označován krycím názvem Titan, „tajně“ pracuje na 200 zaměstnanců. CEO Applu Tim Cook již dříve oznámil, že firma pracuje na projektech, které před veřejností tají. Dennis Virag, šéf Automotive Consulting Group uvedl, že běžně trvá vývoj nového vozu 5 až 7 let. Pokud automobilka začíná bez předešlých základů, je pravděpodobná délka vývoje více než 10 let. Apple dělá pro projekt maximu a proto se snažil přetáhnout odborníky na baterie ze společností jako LG Chem Ltd., Samsung Electronics Co., Panasonic Corp., Toshiba Corp. and Johnson Controls Inc. Trh elektrovozů se začíná rozšiřovat a s tím přicházejí i konkurenční boje. Automobilky Tesla a General Motors chtějí v roce 2017 uvést na trh elektrické vozidlo, které dokáže na jediné nabití ujet více než 321 kilometrů. Cena vozidla by zároveň měla činit méně než 40 000 dolarů. [12]

BlackRock koupil poloviční podíl na třech energetických projektech EDF

BlackRock Inc. se dohodl na koupi 50% podílu ve třech projektech větrných elektráren francouzského energetického gigantu Electricité de France SA. Všechny tři projekty se nacházejí ve státě Texas v USA. Celkově se jedná o 2 elektrárny po 200 MW a jedna o výkonu 194 MW. Elektrárny budou dokončeny v průběhu tohoto roku. Obě zainteresované strany odmítly zveřejnit finanční podmínky akvizice. Část BlackRocku, která se zaměřuje na obnovitelné zdroje v Severní Americe, eviduje tuto akvizici již s pořadovým číslem 16. Zároveň do těchto projektů investovala už přes 1,5 miliardy dolarů. Do portfolia obnovitelných zdrojů BlackRocku spadá 615 MW větrné energie a 178 MW solární energie. Tyto elektrárny se nachází napříč Severní Amerikou, Irskem, Francií a Velkou Británií. BlackRock považuje obnovitelné zdroje za velmi kvalitní investiční příležitost a do budoucna plánuje zvyšování počtu těchto projektů. Výhodu v obnovitelných zdrojích spatřuje nejen ve zvyšující se technologické úrovni těchto projektů, ale také v poskytovaných zárukách a úrovně celé spolupráce s partnerskými společnostmi. [13]

Polské dráhy prodávají distributora elektřiny PKP Energetyka

Do 4. března přijímají polské dráhy PKP nabídky od zájemců o jejich prodávanou dceřinnou společnost PKP Energetyka. Ziskový distributor a prodejce elektřiny, který v přepočtu hospodaří s tržbami přes dvacet miliard korun, láká jednoho českého investora. Oním českým zájemcem je společnost BM Management Zdeňka Bakaly a jeho rodiny. V tuto chvíli je těsně před finálním rozhodnutím, zda do tendru půjde záleží, mimo jiné na tom, jak se domluví s případným investičním partnerem, na Bakalu samotného by to bylo v tuto chvíli až příliš velké sousto. Poláci si za svého distributora a prodejce elektřiny, a rovněž prodejce tekutých paliv pro lokomotivy, zabývajícího se také energetickými servisními pracemi, slibují částku kolem šesti miliard korun. Firma v roce 2013 utržila 3,7 miliardy zlotých s čistým ziskem 90 milionů (kurz je stabilně kolem 6,50 Kč). Zájem už projevila polská Enea, dříve se hovořilo také o Tauronu či PGE. Pokud by se Zdeněk Bakala k nabídce skutečně rozhoupal, byl by to od něj po čase opět odvážný investorský kousek. Po rozpadu jeho partnerství s Peterem Kadasem v BXR Group je zatím spíš na divestiční vlně. Prodal svůj podíl v Advanced World Transport, snaží se zbavit také podílů ve společnostech Green Gas International, Ferrexpo a Domus, v níž je soustředěno bytové portfolio po OKD, RPG Byty. [14]

Burzovní informace

Pokles zájmu o penzijní fondy

Na konci roku 2014 bylo v ČR evidováno 4,87 milionů účastníků, kteří spořili u některé z penzijních společností, což je o 172 tisíc účastníků méně než v roce 2013. Prezident Asociace penzijních společností ČR Vladimír Bezděk se k tomuto vyjádřil následovně: „I ve čtvrtém čtvrtletí 2014 pokračoval pokles účastníků ve třetím pilíři, mezikvartálně ubylo téměř 45 tisíc účastníků. Na vině je především vysoká regulace distribuce třetího pilíře, kdy prodejci nejsou dostatečně motivování produkt prodávat,“ uvedl. Při pohledu na počet účastníků penzijního připojištění v transformovaných fondech lze vypozorovat jednoznačný sestupný trend, který naopak v průběhu let způsobuje nárůst počtu zájemců o fondy účastnické. Tento nárůst však zatím nepřevýšil pokles v rámci transformovaných fondů. V současné době stagnuje počet zájemců o fondy druhého pilíře na úrovni 83 tisíc. Vzhledem k neperspektivnosti těchto produktů se nedá předpokládat v budoucnu nárůst zájmu. Největší aktiva pod správou obhospodařují transformované fondy (312,1 miliard korun), dále účastnické fondy (4,8 miliard) a důchodové fondy (1,7 miliard). Celkově je pod správou penzijních společností v současné době 318,6 miliard korun. Co se týká výkonnosti těchto fondů, za minulý rok činil kumulovaný zisk fondů penzijních společností 4,415 miliardy korun. Z toho 99 procent zisku bylo vytvořeno díky transformovaným fondům. Výsledky hospodaření dosažené v roce 2014 v zásadě předpokládají, že fondy penzijních společností svými výnosy převýší inflaci. Ta činila loni 0,4 procenta.[15] Přehled základních rozdílů mezi transformovaným a účastnickým fondem v tabulce.

Strukturované produkty: Mýty vs. realita

O strukturovaných produktech koluje mnoho mýtů. Realita ovšem bývá často velmi odlišná. Na tomtomístě stručně porovnáme některé mýty s realitou. 1. Mýtus: Certifikáty jsou velmi rizikové Realita: Více než dvě třetiny finančních prostředků je uloženo do produktů se 100% garancí,tzv. garantovaných certifikátů. 2. Mýtus: Certifikáty představují investici krátkodobého charakteru a nejsou vhodné pro dlouhodoběorientovaného investora Realita: Téměř 99% z tržních objemů připadá na certifikáty, které jsou drženy středně aždlouhodobě. 3. Mýtus: Certifikáty představují netransparentní investici Realita: Transparentnost je velmi vysoká. Certifikáty nabízejí pevný příslib plnění závazků jednotlivých emitentů. 4. Mýtus: Na trhu je příliš mnoho investičních certifikátů Realita: Pestrost v nabídce certifikátů je dobrá pro investory. Existuje mnoho kombinací produktových vlastností. Navíc jednotlivé certifikáty podléhají ratingu takže investoři získávají přehled, které certifikáty jsou kvalitní. 5. Mýtus: Trhy s certifikáty nepodléhají žádné regulaci Realita: Velmi obsáhlá právní úprava je věnována právě trhu s certifikáty. Jedná se jak o národní, tak i o evropskou právní legislativu. [16]

Vliv dolaru na dluh rozvíjejících se trhů

V současné době dochází k posilování dolaru vzhledem k měnám, které jsou používány v zemích rozvíjejících se trhů. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že dluhová služba těchto zemí převýší jejich schopnost generovat příjmy. Dluhy v dolarech rostly prudce v zemích jako Mexiko, Brazílie, Korea a Rusko. Nízké úrovně naopak dosahují v zemích jako Česká republika, Chile, Indonésie a Čína. Analytici předpokládají, že v příštích 18 měsících bude nadále docházet k posilování dolaru vůči těmto měnám. Může nastat i scénář, že země nedosáhne potřebných příjmů v dolarech a proto bude muset sáhnout na svou vlastní měnu a prodávat ji. Tím se ale ještě zvýší tlak na oslabení jejího kurzu. Mezi země, které zažily největší oslabení svého kurzu vůči dolaru, patří Ukrajina (39%), Rusko (7,6%), Brazílie (7,6%), Turecko (6,8%), ČR (6,3%), Polsko (5,12%) a Maďarsko (4,6%). Za nejzranitelnější země jsou považovány Brazílie, Kolumbie, Chorvatsko a Maďarsko. Rusko a Ukrajina se nachází úplně mimo všechna měřítka. [17] [18]

Devalvace ázerbájdžánského manatu

Ázerbájdžánská centrální banka v sobotu devalvovala kurz domácí měny vůči americkému dolaru o 33,5 %. Zakavkazská země bohatá na ropu a plyn trpí stejně jako sousední Rusko propadem světových cen ropy, které od poloviny loňského roku ztratily asi polovinu své hodnoty. Oficiální kurz manatu centrální banka stanovila na 1,05 za dolar, přičemž v pátek činil kurz 0,7862 manatu za dolar. Devalvace má podle banky "podpořit diverzifikaci ázerbájdžánské ekonomiky, podpořit její mezinárodní konkurenceschopnost a garantovat stabilitu platební bilance". Centrální banka již na počátku týdne zrušila zavěšení manatu na dolar a začala používat k řízení jeho kurzu měnový koš dolaru a eura. Uvedla přitom, že kurz měny bude napříště pomocí intervencí udržovat v omezeném pásmu vůči tomuto koši. Ještě 18.února však představitelé centrální banky uvedli, že není potřeba očekávat „ostrý“ zásah do měnové politiky. Ázerbájdžán byl zasažen ekonomickou krizí v Rusku sice méně než jiné země bývalého Sovětského svazu, ale jeho ekonomika je silně závislá na vývozu ropy. Ropa a plyn se na vývozu země podílejí 95 procenty a tvoří 75 procent vládních příjmů, uvedla agentura Reuters. Centrální banka kvůli propadu ropných cen musela v posledních měsících vydávat značnou část devizových rezerv na udržení kurzu manatu. Jen za leden její rezervy kvůli intervencím klesly o jednu miliardu dolarů na 12,7 miliardy USD (307 miliard korun). Vláda v letošním roce plánuje ekonomický růst v tempu 4,4 %, tento výhled je ale založen na průměrné ceně ropy 90 dolarů za barel. Nyní se cena barelu severomořské ropy Brent pohybuje kolem 60 dolarů. [19]

Ocitl se FED a ostatní centrální banky v měnové válce?

Poslední setkání FEDu doprovázela otázka, jestli už nezačala měnová válka. Politici vzhledem k exportům poukázali na stále rostoucí kurz dolaru jako na „přetrvávající zdroj překážek“. Tento až překvapivě negativní tón, který se setkáním nesl, na chvíli růst dolaru přerušilo a objevila se možnost mírné korekce. Jak jsme již informovali v minulých reportech, centrální banky od Evropy až po Austrálii začínají stahovat své úrokové sazby a to i do záporných hodnot v zápalu boje proti deflaci a nechávají tak USA jako jedinou vyspělou ekonomiku, která by mohla zvýšit své úrokové sazby v roce 2015. Dolar má však za sebou už teď největší růst za posledních 10 let a to nás přivádí k otázce, na kterou se mimo jiné ptají jak Warren Buffet, tak Gary Cohn, prezident Goldman Sachs, a to zdali lze zvýšit úrokové sazby, aniž by došlo k poškození ekonomiky. Silnější dolar je zrestriktivnění neboli utažení monetarní politiky, což způsobuje, že celkový vývoj dolaru za posledního půl roku významně ochlazuje ekonomiku, aniž by bylo nutné zvyšovat úrokové sazby. Tento jev, který i nadále bude pokračovat v roce 2015 a jak bylo již zmíněno v minulých reportech, byl využit pro zvýšení výnosu v produktu Comsense Aktivní správa, kde se využíval růst kurzu USD/CZK pro dodatečný výběr instrumentů pro větší a konzistentnější zisky v portfoliích investorů. [20]

Vývoj na pražské burze:

Daleko nejlepším titulem byl ERBAG, který si připsal pozitivní změnu za minulý týden 3,77%, druhým byl Unipetrol s 1,30 %. Mezi akcie, které ztratily za minulý týden nejvíce, patří Tatra Mountain Resort a telekomunikační skupina O2.

Statistika

Ceny zahraničního obchodu meziročně klesly

V prosinci 2014 vývozní ceny meziměsíčně klesly o 0,6 %, dovozní ceny o 1,1 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,5 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 1,1 %, dovozní ceny o 1,9 %, směnné relace1 dosáhly hodnoty 100,8 %. V průměru za celý rok 2014 v porovnání s rokem 2013 se vývozní ceny zvýšily o 3,5 %, dovozní ceny o 1,9 %, směnné relace činily 101,6 %. Meziroční srovnání: Ceny vývozu se snížily o 1,1 % (v listopadu růst o 1,8 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen minerálních paliv o 14,5 %. Z významnějších skupin klesly ceny potravin o 7,0 %, ostatních surovin o 4,1 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,3 %. Nejvíce rostly ceny polotovarů o 1,6 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,2 %. Dovozní ceny klesly o 1,9 % (v listopadu růst o 0,9 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen minerálních paliv o 20,9 %. Ceny ostatních surovin klesly o 8,1 % a ceny potravin o 3,3 %. Z významnějších skupin rostly ceny strojů a dopravních prostředků o 2,1 %, průmyslového spotřebního zboží o 1,8 % a ceny polotovarů o 1,0 %. Směnné relace se snížily na hodnotu 100,8 % (v listopadu hodnota 100,9 %), nicméně již dvacátý čtvrtý měsíc zůstaly pozitivní. Nejvyšších pozitivních hodnot směnných relací dosáhla minerální paliva (108,1 %), ostatní suroviny (104,4 %) a polotovary (100,6 %). Z významnějších skupin zaznamenaly negativní hodnoty směnných relací potraviny (96,2 %) a stroje a dopravní prostředky (97,6 %). V průměru za celý rok 2014 se vývozní ceny zvýšily o 3,5 % (za rok 2013 o 1,2 %), dovozní ceny vzrostly o 1,9 % (za rok 2013 pokles o 0,2 %).Ve vývozních cenách se z významnějších skupin zvýšily ceny polotovarů o 5,2 %, průmyslového spotřebního zboží o 4,4 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 3,7 %. Ceny minerálních paliv klesly o 5,0 % a ceny potravin o 0,2 %.V dovozních cenách se významně zvýšily ceny potravin o 4,4 %, strojů a dopravních prostředků o 3,5 %, polotovarů o 3,2 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 2,5 %. Ceny minerálních paliv se snížily o 5,6 % a ceny ostatních surovin o 3,3 %. [21] 1 Jedná se o ukazatel charakterizující efektivnost ekonomiky ve vztahu k zahraničí. Směnné relace vyjadřují vztah mezi

Zajímavosti

V Dánsku padl Eurojackpot

Při pátečním losování loterie Eurojackpot vyhrál soutěžící z Dánska 49,67 milionů EUR (téměř 1,4 miliardy korun). Jde o jednu z nejvyšších vyhraných částek v historii soutěže. Hlavní výhra se hromadila od ledna, jackpot totiž naposledy padl koncem prosince. Loterie Eurojackpot se mohou zúčastnit obyvatelé 16 evropských zemí (včetně České republiky). Minimální výše jackpotu je deset milionů EUR, maximální 90 milionů EUR. Případný český výherce dostává částku vyplacenou v korunách. Rekordní částka v Eurojackpotu padla v září 2014, kdy výherce z Finska získal téměř 61,2 milionů EUR (přes 1,6 miliardy korun). Páteční výhra je podle dostupné bilance čtvrtá nejvyšší. V říjnu 2014 došlo ke změně pravidel a tím se snížila pravděpodobnost výhry z 1:59 milionů na 1:95 miliónů. Cílem je uhádnout pět správných čísel z padesáti plus dvě dodatková čísla z deseti. [22]   Připravil Analytický tým Comsense Capital

Seznam zdrojů:

[1] Bloomberg: Greek Bailout Deal Faces Review by Euro Officials Next Week [online]. [cit 2015-02-21]. [2] Bloomberg: Euro-Area Finance Ministers Reach Agreement on Greece [online]. [cit 2015-02-21]. [3] IHNED.cz: Eurozóna prodlouží pomoc Řecku. Ve hře je třetí záchranný program [online]. [cit2015-02-21]. Dostupné z: <http://zahranicni.ihned.cz/c1-63569970-eurozona-prodlouzi-pomoc-reckuve-hre-je-treti-zachranny-program> [4] Bloomberg: IMF Urges Slovenia to Sell Banks, Reduce State’s Role in Economy [online]. [cit2015-02-21]. [5] IHNED.cz: Slovinsko dá na radu MMF a EU a bude privatizovat státní banky [online]. [cit 2015-02-21]. Dostupné z: <http://byznys.ihned.cz/c1-63556160-slovinsko-da-na-radu-mmf-a-eu-a-budeprivatizovat-statni-banky> [6] Bloomberg: Zeman Says Rusnok Top Candidate to Lead Czech Central Bank [online]. [cit 2015-02-21]. [7] Bloomberg: Czechs More Likely to Devalue as President Attacks CNB’s Cap [online]. [cit 2015-02-21]. [8] IHNED.cz: Zeman se opřel do ČNB. Koruna zareagovala posílením o půl procenta [online]. [cit2015-02-21]. Dostupné z: <http://byznys.ihned.cz/c1-63554720-zeman-se-oprel-do-cnb-korunazareagovala-posilenim-o-pul-procenta > [9] Bloomberg: Economic Forecasts [online]. [cit 2014-02-21]. [10] Zisk rakouského koncernu OMV se propadl o dvě třetiny. Hospodářské noviny: ihned.cz [online].19. 2. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63560480-zisk-rakouskehokoncernu-omv-se-propadl-o-dve-tretiny [11] UPDATE 3-Refining lifts OMV's Q4 underlying profit. REUTERS [online]. Thu Feb 19 [cit.2015-02-21]. Dostupné z:http://www.reuters.com/article/2015/02/19/omv-resultsidUSL5N0VT0QK20150219?type=companyNews [12] Apple Wants to Start Producing Cars as Soon as 2020. Bloomberg. February 20 [cit. 2015-02-21]. [13] BlackRock Buying 50% Stakes in Three EDF Wind Projects in Texas. Bloomberg. Feb 19 2015[cit. 2015-02-21]. [14] Motejlek: [online]. Polské dráhy prodávají distributora elektřiny PKP Energetyka [cit 2015-2-20].Dostupné z:<http://www.motejlek.com/polske-drahy-prodavaji-distributora-elektriny-pkp-energetykanabidku-se-chysta-podat-i-prekvapivy-cesky-investor> [15]Zprávy E 15: Penzijním fondům ubylo za rok více než 170 tisíc [online]. [cit 2015-2-20]. Dostupné z: <http://zpravy.e15.cz/burzy-atrhy/podilove-fondy/penzijnim-fondum-ubylo-za-rok-vicenez-170-tisic-stradatelu-1162709http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/podilove-fondy/v-unoru-startujeinvesticni-fond-zamereny-na-historicka-auta-1142131> [16]Zertificate Journal: Strukturované produkty Mýty vs. realita [cit 2015-2-20] Dostupné z: <http://www.zertifikatejournal.cz/index.php?ID=117&D=leave> [17]Patria: Dolarová párty se mění v dolarovou kocovinu [online]. [cit 2015-2-20] Dostupné z: <http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2848072/dolarova-party-se-meni-v-dolarovou-kocovinu.html> [18] Financial Times: Beyond Brics[online]. [cit 2015-2-20]. [19] Bloomberg: Azerbaijan`s Central Bank Devalues Manat Against U.S. Dollar[online]. [cit 2015-02-21]. [20] Bloomberg: Did Fed Just Enter the Currency War?[online]. [cit 2015-02-21]. [21] ČSÚ: Indexy cen dovozu a vývozu – prosinec 2014 [online]. 21.2.2015 [cit. 2015-02-21].Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cizc021615.docx [22] Eurojackpot padl, soutěžící z Dánska vyhrál 1,4 miliardy korun. E15.cz [online]. 21.2.2015 [cit.2015-02-21]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/eurojackpot-padl-soutezici-zdanska-vyhral-1-4-miliardy-korun-1165217