51. TÝDEN

Důležité zprávy

Výroční tisková konference Vladimíra Putina

Ve čtvrtek 18. 12. 2014 vystoupil ruský prezident Vladimír Putin na výroční tiskové konferenci, kde shrnul vývoj a aktuální stav Ruské federace. Mimo jiné prohlásil, že ruská ekonomika se z událostí letošního roku v nejbližší době nevyhnutelně vzpamatuje. Nicméně ve svém projevu nenabídl žádná konkrétní opatření. Z krize, do které se Rusko dostalo, vinil Putin především externí faktory. Všechna opatření vlády a centrální banky komentoval ruský prezident jako adekvátní. Přesto ruská ekonomika míří do recese, podle Putina kvůli „perfektní bouři“ nízkých cen ropy, západních sankcí kvůli ukrajinské krizi a globálním ekonomickým problémům. Jestli se bude situace nadále vyvíjet nepříznivě, bude muset Rusko zlepšit své plány a omezit některé výdaje. Ale pozitivní obrat a vynoření se ze současné situace je nevyhnutelné, doplnil Vladimír Putin. Očekávané oživení by mělo nastat již během příštího roku. Kromě jiného by mělo Rusko diverzifikovat svou ekonomickou závislost na ropě. Ta je dlouhodobě hlavní složkou ruského exportu a představuje klíčové příjmy státního rozpočtu. Jako nejhorší možný scénář Putin uvedl, že současná situace Ruska by mohla trvat maximálně dva roky. Průzkumy ukazují, že od anexe Krymu v březnu letošního roku je Putinova popularita na velmi vysoké úrovni. Nicméně se již objevují názory, že propad rublu a blížící se recese by mohli způsobit ztrátu důvěry v Putinovu schopnost poskytnout Rusku finanční stabilitu. Prominentní oponent současného režimu a bývalý premiér Ruska Mikhail Kasyanov uvedl, že Putin nezvládl ruskou ekonomiku ukočírovat a měl by začít přemýšlet o svém odchodu z vrcholné politiky. [1] [2]

Zlepšení vztahů mezi Kubou a USA

Představitelé Spojených států amerických a Kuby se ve středu 17. 12. 2014 dohodli na zlepšení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Po 18 měsících tajných rozhovorů mezi Barackem Obamou a Raulem Castrem konečně došlo k zásadnímu průlomu. Oba prezidenti se domluvili na vzájemném propuštění vězňů, otevřením ambasád v obou zemích a uvolnění některých obchodních omezení. K dohodě přispěly i snahy Kanady a Vatikánu, které veškeré rozhovory zprostředkovaly. V USA se dohody vedoucí k ukončení více než padesátileté studené války s Kubou setkaly s rozporuplnými reakcemi. Například v americkém Kongresu, jehož obě komory jsou v současnosti kontrolovány republikány, jsou rozhovory mezi Obamou a Castrem velmi kritizovány. Uvolnění se týká i cestovních zákazů, které do dnešního dne znamenaly pro většinu Američanů překážku v cestě na Kubu. Pro širokou veřejnost z USA ovšem cesta na Karibské ostrovy ještě úplně uvolněná nebude. Stejně tak se nebude uvolnění zatím týkat obchodních omezení, které jsou zakotvené v amerických zákonech a budou potřebovat schválení Kongresu. Kuba a Spojené státy jsou politickými nepřáteli již od revoluce v roce 1959, která vynesla Fidela Castra k moci. Washington ukončil veškeré diplomatické vztahy s Kubou v roce 1961, když Kuba nabrala levicový směr, který vedl k blízkému spojenectví s bývalým Sovětským svazem. [3] [4]

Politika a veřejná správa

Nová Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2015

Podle nově zveřejněné strategie ministerstva financí ohledně financování a řízení státního dluhu v roce 2015 poklesne korunová hodnota hrubého státního dluhu České republiky v roce 2014 oproti konci roku 2013 o 20 miliard korun. Tím dojde k absolutnímu poklesu státního dluhu poprvé od roku 1995. Ke konci roku 2014 se tak očekává, že státní dluh poklesne pod 39 % HDP. Současný ministr Andrej Babiš výše uvedená čísla komentoval jako obrovský úspěch. Podle ministerstva financí patří Česká republika mezi mimořádně spolehlivé emitenty a těší se velkému zájmu domácích i zahraničních investorů. To potvrzují i vysoká ratingová hodnocení se stabilním výhledem od všech hlavních ratingových agentur. Česká republika se může chlubit nejvyšším celkovým ratingovým hodnocením ze všech zemí střední a východní Evropy a dlouhodobě se pohybuje také nad průměrem členských zemí eurozóny. Další tři miliardy korun by chtěl Andrej Babiš ušetřit v příštím roce na refinancování státních dluhopisů, které byly emitovány za výnos kolem 3,6 %. [5] [6] [7]

ČNB a MF doporučily zatím nestanovovat termín přijetí eura

Česká republika je podle Smlouvy o přistoupení České republiky k EU zavázána k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně připravena co nejdříve. Stanovení konkrétního termínu je však plně v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. V souvislosti s tím v polovině prosince 2014 vydala Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí stanovisko (vycházející z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“), podle kterého tyto dvě instituce prozatím nedoporučují stanovovat cílové datum pro přijetí eura. Česká republika tudíž nebude v roce 2015 usilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Zdůvodnění je takové, že podoba fungování eurozóny se vlivem probíhajících změn vzdálila od stavu, který zde panoval v době, kdy Česká republika přistoupila k Evropské unii. Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a dluhové krize. Česká republika tak přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny. Nicméně v současné době již vykazujeme zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou. Pro vstup ČR do eurozóny v současné době ovšem nebude stačit pouze dodržování maastrichtských kritérií a sladěnost ekonomiky s vývojem v eurozóně. Vstup je již podmíněn i účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech, jako je například Evropské stabilizační mechanismus. To s sebou nese pochopitelně i dodatečné náklady. Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se podle vydaných správ ale zlepšuje. ČR aktuálně plní kritérium měnové stability, kritérium stavu veřejných financí i kritérium konvergence úrokových sazeb. Jediným nesplněným kritériem tak zůstává účast v mechanismu směnných kurzů. Ve střednědobém výhledu budou podle ČNB a MF i nadále plněna všechna maastrichtská kritéria (kromě účasti v ERM II). [8] [9] Koruna i po další rok zůstane omezená vůči euru na hodnotou 27. Od ní se kurz už od počáteční intervence drží dál. Čekáme pomalé přibližování během roku spolu s přibližováním termínu opuštění současného režimu. ČNB by mohla nechat domácí měnu volně plavat v roce 2016. V současnosti se počítá se začátkem toho roku. Pro klienty Aktivní správy Comsense Capital je tento průběh stále příznívý, vzhledem k větší expozici portfolií do eurové měny.

Energetika

Slovenské elektrárne terčem policejní razie

Slovenská policie podnikla letos další razii v budovách energetické společnosti Slovenské elektrárne. Policie zasahovala kromě centrály společnosti také v objektech vodní elektrárny Gabčíkovo a jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Účel razie bylo pouze zajištění dokumentů a policie nezadržela žádnou osobu. První razie v létě se uskutečnila pouze v sídle společnosti za účelem získání dokumentů souvisejících s privatizací majoritního podílu společnosti v roce 2006. Majoritní vlastník, italský energetický gigant Enel, chce prodat celý svůj 66 procentní podíl ve slovenské energetice, a to z důvodu snížení obrovské dluhu Enelu. O společnost projevilo zájem několik společností včetně českého ČEZu a také slovenské vlády. ČEZ požaduje jako podmínku účasti v tendru záruky od slovenské vlády na pokrytí rizik ohledně problematické a prodražující se dostavby jaderné elektrárny Mochovce. Ty však slovenská vláda odmítá. Poměrně agresivní jednání slovenské vlády dokládá i fakt, že se rozhodla vypovědět slovenské energetické společnosti smlouvu o dlouhodobém pronájmu největší slovenské vodní elektrárny Gabčíkovo. Vláda tento krok odůvodnila tím, že Slovenské elektrárne porušují smlouvu o provozování tohoto díla. Toto oznámení přišlo několik dnů poté, co Enel dostal nabídky investorů na koupi majoritního podílu. Slovenský premier Robert Fico uvedl tři důvody pro vypovězení smlouvy a to, že Enel odmítá poskytovat elementární údaje a informace o rozdělení zisků z vodní elektrárny. Enel také prý nepřipravil žádné plány rekonstrukce a nakonec, že Enel neplatil správci vodního díla pět milionů eur ročně.[10] [11] [12]

Čína bude stavět nový blok uhelné elektrárny v Srbsku

Zástupci Číny a Srbska by měli před Vánoci v Bělehradu podepsat dohodu o rozšíření uhelné elektrárny ve městě Kostolac. Celková hodnota projektu je 715 milionů dolarů. Hodnota samotného kontraktu je 608 milionů dolarů a zbylou částkou 107 miliónů dolarů se bude na projektu podílet Srbská vláda a státní společnost Elektroprivreda Srbije. Státní společnost je momentální provozovatel elektrárny. Pětiletý projekt zahrnuje kromě výstavby nového bloku s kapacitou výroby 350 megawattů také rozšíření těžby v blízkém uhelném dole Drmno. Srbsko se potýká se zastaráváním celé energetické infrastruktury a tato dohoda je první vlaštovka v modernizaci za více než dvě desetiletí. Tato modernizace má zvýšit produkci, životnost a snížit emise skleníkových plynů. Čínští investoři postupně posilují svůj vliv na Balkáně. Do budoucna by se tento zajímavý trh mohl stát místem poměrně slušných výnosů. Čínští představitelé jsou na rozdíl od evropských ochotní podstoupit poměrně vysoká geopolitická rizika. [13] [14]

Burzovní informace

Návrat Bank of Cyprus na burzu

Více než půl roku trval návrat Bank of Cyprus na burzu. Výsledkem návratu byl pád ceny akcie o zhruba čtvrtinu. Tento finanční ústav se stal první bankou zemí eurozóny, která musela zabavit část nepojištěných vkladů, aby získala peníze na zvýšení kapitálu. Burzovní obchody s akciemi Bank of Cyprus byly zastaveny v březnu loňského roku. Důvodem bylo převzetí ztrátového finančního ústavu Laiki a přeměna části vkladů klientů na akcie. Tento proces byl nutnou podmínkou, aby Kypr mohl dostat záchranný úvěr v hodnotě deseti miliard EUR od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Cena akcie kyperské banky po návratu na burzu činil 0,24 EUR za akcií. Obchodování však bylo uzavřeno na ceně 0,18 EUR. Podle některých analytiků došlo k prodeji akcií, které vlastnili bývalí klienti výměnou za své vklady. K oslabení kurzu také přispělo momentální nepříznivé prostředí na finančních trzích.[15] [16]

Rebalance PX/CECE indexu

V pondělí 22. prosince začne platit periodická aktualizace báze pražského indexu PX (i regionálního CECE). Dopad tohoto opatření by se měl projevit již v pátek 19. prosince. Podle analytiků Patria by měl podíl českých titulů v rámci CECE Indexu poklesnout o 12,88 %. Pokles by měl zaznamenat i počet akcií v bázi indexu CECE. Nejvíce se nové opatření projeví na akciích O2 CR, jejichž zastoupení v indexu by mělo klesnout o jednu třetinu. Důvodem je nižší free float faktor, který je odrazem narůstajícího podílu PPF ve společnosti O2. Pokles v hodnotě 12,6 % nemine ani akcie Erste Bank v novém indexu. Naopak, nárůstu váhy akcií se mohou těšit společnosti s větší kapitalizací (ČEZ a KB). Tyto společnosti ovšem naráží na strop pro váhu v indexu, který činí 25 %. Paradoxně je tak efekt zcela opačný a dojde ke snížení počtu zastoupení akcií v indexu o 17% v případě ČEZ a 15,2 % u KB. Podobné změny proběhly i v PX indexu po závěru v pátek 19. prosince. [17] [18]   Vývoj základních indexů: Vývoj hodnoty portfolií OPF Comsense Capital: Vývoj hodnoty portfolií Aktivní správy Comsense Capital:       ^*) Anualizované hodnoty

Švýcaři zavádí zápornou úrokovou sazbu

Komerční banky budou muset od 22. ledna platit centrální bance úrok 0,25 procenta z takzvaných vkladů na viděnou přesahujících deset milionů švýcarských franků (zhruba 230 milionů korun). Tento typ vkladu umožňuje každodenní výběr peněz. Cílem tohoto překvapivého kroku je omezení růstu švýcarského franku, jenž by mohl poškodit tamní ekonomiku. Agentura Reuters uvádí, že komerční banky měly uloženy 313 miliard dolarů u centrální banky. To odpovídá polovině hrubého domácího produktu Švýcarska. Centrální banka se zavedením záporné depozitní sazby snaží zabránit zpevnění domácí měny pod hranici 1,2 franku za euro, kterou si stanovila jako limit již v době světové finanční krize. Banka upozornila, že k udržení kurzu ve stanoveném limitu je připravena uskutečnit i další opatření. [19] [20]

Měnová krize rublu

Místo tradičního předvánočního uklidnění byl minulý týden vcelku turbulentní. Rubl, který byl celý rok vystaven depreciačním tlakům již nevydržel a dynamickým propadem začal svou měnovou krizi. Ruská centrální banka navíc také uvedla, že při současných cená ropy může HDP poklesnout o 4,5 až 4,7 %. I když ruská centrální banka vydala zprávu, že je přpravena reagovat zvyšováním sazeb, nezastavila noční pád rublu hned noc poté. Bankéři proto museli tuto situaci nouzově řešit dalším zvednutím úrokové sazby o 6,5 % výše na celkových 17 %. Zdroj: Data z Investing.com Jak lze vypozorovat z grafu výše, začátek týdne byl opravdu dramatický, když rubl v rámci hodin čelil i 10% oslabení. Tato rally byla však ukončena hodnotou 80 USD/RUB. Rubl ke konci týdne začal zase posilovat a dostal se i zpět na hodnoty 60 USD/RUB předchozího týdne.

Burza cenných papíru Praha

Na domácí burze probíhal na závěr týdne spíše poklidnější vývoj, který zrcadlil situaci na stěžejních trzích. Především pokles hodnoty akcií společností Erste, 02 ČR a ČEZ  nepříznivě ovlivnil celkový vývoj.  Páteční dění pak nepřineslo žádné významnější informace, které by měly kurzotvorný charakter, zajímavý byl další pokus u akcií ČEZ o překročení úrovně 600Kč, který ale v celkovém prostřední neměl výraznější podporu. Podobně bankovní tituly v souladu s vývojem celého evropského sektoru ztratily část svých předchozích zisků z posledních dvou dnů. Investoři pak zvažují celkovou situaci před nadcházejícími posledními dny letošního roku, když stále otevřené otázky ohledně ruské finanční krize stojí proti případné silnější růstové rally v závěru roku. Na druhé straně se nejlépe dařilo akcií CETV, jež mimo hlavní pozornost posílily o více jak 10%.

Statistika

Souhrn vývoje ekonomiky v prvních třech čtvrtletích 2014

Ekonomika České republiky potvrdila za tři čtvrtletí 2014, že již překonala období recese. I když růst HDP po jednotlivých čtvrtletích již dále významněji neakceleroval, zůstal v dynamice oproti tempům růstu evropské ekonomiky vyšší a tažený především investicemi. HDP vzrostl za tři čtvrtletí 2014 meziročně o 2,4 % (po +2,6 %, +2,3 % a +2,4 % v jednotlivých čtvrtletích). Výkonnost odvětví podle hrubé přidané hodnoty byla vyšší o 2,7 % (analogicky +2,8 %, +2,5 %, +2,7 % v jednotlivých kvartálech). V samotném 3. čtvrtletí 2014 přispěl nejvíce k růstu hrubé přidané hodnoty v ekonomice zpracovatelský průmysl (+1,7 pb.), významný byl i příspěvek služeb (+0,7 %). Pokračovalo oživování stavebnictví (+0,1 pb.), příspěvek zemědělství (vč. lesnictví a rybářství) dosáhl vlivem velmi dobré sklizně +0,2 pb. Co se průmyslu týká, pak podle produkčních statistik převýšila ve 3. čtvrtletí 2014 výroba těchto odvětví poprvé úroveň vrcholu konjunktury české ekonomiky z roku 2008. Pozitivní vývoj české ekonomiky ve 3. čtvrtletí umocňuje skutečnost, že meziroční růst HDP je ve velké míře generován investicemi (tvorbou hrubého fixního kapitálu), které se na něm podílely jedním procentním bodem – mezikvartálně rostly již páté čtvrtletí v řadě. Meziroční příspěvek výdajů domácností zůstal stejný jako ve 2. čtvrtletí (+0,8 pb.), naopak výdaje vlády na konečnou spotřebu (+0,1 pb.) přispěly výrazně méně než v předchozím čtvrtletí. Oproti minulým obdobím, kdy výsledek zahraničního obchodu ovlivňoval vývoj HDP pozitivně, však ve 2. i 3. čtvrtletí 2014 tempo růstu ekonomiky brzdil (-0,2 pb. ve 3. Čtvrtletí). Důležitým prvkem ve struktuře růstu ekonomiky na straně výdajů bylo i zvyšování zásob (+0,8 pb.), zejména na vstupech, což naznačuje pozitivní očekávání firem s ohledem na jejich budoucí výrobní aktivitu. Úhrnná cenová hladina v ekonomice v 3. čtvrtletí stoupla meziročně o 2,6 %, především však vlivem vývoje cen v zahraničním obchodě se zbožím, neboť u cen v průmyslu byla patrná faktická meziroční stagnace (-0,1 %) a index spotřebitelských cen vzrostl o 0,6 %. Ekonomické oživení mělo pozitivní vliv na zaměstnanost. Počet lidí bez práce meziročně opět klesl, obecná míra nezaměstnanosti v populaci starší 15 let se dostala pod šestiprocentní hranici (5,9 %, tj. -1,1 pb) – proti 2. čtvrtletí poklesla regionálně nejvíce v Ústeckém kraji (-1,2 pb.) a také v Praze (-1,1 pb.). Na rostoucí útraty v maloobchodě působila pozitivně i koupěschopná poptávka domácností posílená vývojem mezd (po čtrnácti čtvrtletích poklesů reálné mzdy v nepodnikatelské sféře se v roce 2014 objevil opět její růst). Tempo nominální i reálné mzdy však v jednotlivých čtvrtletích oslabovalo. Úvěrová dynamika významně nesílí. Firmy i domácnosti těží z depozit naakumulovaných v předchozích obdobích, především na jednodenních vkladech. Naopak u vkladů s dohodnutou splatností a výpovědní lhůtou došlo k historicky nejhlubšímu meziročnímu úbytku (-12 %), a to jak u firem, tak u domácností. [21]

Zajímavosti

Ruským oligarchům se díky rublu ztenčil majetek

Nepříjemné časy zažívají majetní ruští podnikatelé. Díky klesajícímu rublu počítají ztráty na aktivech v řádu miliard. Situace se dotkla i nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který hlavně díky aktivům Home Creditu přišel o 3,9 miliardy korun. Největší ztráty v úterý zaznamenal magnát a majitel fotbalového klubu Krasnodar Sergej Galickij, kterému po přepočtu majetku na dolary odteklo přes 855 milionů USD. Dvacítka nejbohatších Rusů jen za tento týden odepsala deset miliard dolarů. Celkově pak miliardáři letos přišli už o 62 miliard dolarů. Klesající trend rublu nastartovala ruská anexe Krymu. Situace, které následovali poté, již pouze přiživily oslabený rubl. Již na začátku roku různé prognózy spekulovaly o pádu ruské ekonomiky do recese, kroky Vladimíra Putina tyto prognózy pouze prohloubily a klesající cena ropy zasáhla ruské hospodářství přímo do srdce. O nejvíce peněz letos přišel šéf druhé největší ruské plynárenské společnosti Novatek Leonid Michelson, v dolarovém přepočtu odepsal 8,7 miliardy. Jeho čisté jmění tak podle Bloombergu v současné době dosahuje asi 9,2 miliardy dolarů. Na druhém místě v pomyslném žebříčku dolarových ztrát je Michelsonův kolega Gennadij Timčenko, kterému patří 23,5 procenta Novateku a který osobně čelí americkým sankcím. Timčenko už prý letos přišel o 7,8 miliardy dolarů. Třetí největší ztráty zaznamenal ocelářský baron Vladimir Lisin, kterému se jmění po přepočtu na dolary smrsklo o 7,5 miliardy dolarů. Aktuální majetek českého podnikatele Petra Kellnera by měl být 10,4 miliardy dolarů. Ještě v pondělí měl ale o 176 milionů dolarů více. Jeho společnost Home Credit kvůli situaci v Rusku vykázala za tři čtvrtletí 2014 ztrátu 67 milionů eur. [22] [23]   Připravil Analytický tým Comsense Capital s.r.o.

Seznam zdrojů

[1] Reuters: Putin says Russia economy will be cured but offers no remedy [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.reuters.com/article/2014/12/18/us-russia-crisis-putin-idUSKBN0JV2R120141218 > [2] Bloomberg: Putin Strikes Uncompromising Tone Over Crisis Hitting Russia [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.bloomberg.com/news/2014-12-18/putin-says-central-bank-shouldn-t-use-reserves-to-protect-ruble.html> [3] Reuters: U.S., Cuba restore ties after 50 years [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.reuters.com/article/2014/12/18/us-cuba-usa-gross-idUSKBN0JV1H520141218 > [4] Financial Times: Cuba detente is the latest sign the cold war is over [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.ft.com/intl/cms/s/0/019c3312-8674-11e4-9c2d-00144feabdc0.html?siteedition=intl#axzz3MG4Z2G00 > [5] Ministerstvo financí: Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2015 [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/strategie-financovani-a-rizeni-statniho-/2015/strategie-financovani-a-rizeni-statniho-19987 > [6] Ministerstvo financí: Ministerstvo financí uveřejňuje Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2015 [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://zahranicni.ihned.cz/c3-63249170-090000_d-63249170-americka-snemovna-reprezentantu-odsouhlasila-financovani-vlady-do-zari-2015/> [7] IHNED.cz: Ministr financí Babiš: Státní dluh Česka se letos sníží o 20 miliard korun [online]. [cit 2014-12-12]. Dostupné z: < http://byznys.ihned.cz/c1-63272990-ministr-financi-babis-statni-dluh-ceska-se-letos-snizi-o-20-miliard-korun > [8] Česká národní banka, Ministerstvo financí: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/maastricht_vyhodnoceni_2014.pdf > [9] Česká národní banka: ČNB a MF doporučily termín přijetí eura zatím nestanovovat [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2014/20141215_sladenost_maastricht_eurozona.html > [10] Razie ve Slovenských elektrárnách: policie si odnesla dokumenty. E15.cz [online]. 16.12.2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/razie-ve-slovenskych-elektrarnach-policie-si-odnesla-dokumenty-1146577 [11] Slovenské elektrárne přišly o Gabčíkovo. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 4. 12. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63213580-slovenske-elektrarne-prisly-o-gabcikovo [12] Slovensko chce vypovědět smlouvu o pronájmu vodního díla. E15.cz [online]. 4.12.2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/slovensko-chce-vypovedet-smlouvu-o-pronajmu-vodniho-dila-gabcikovo-1142724 [13] Govt adopts agreement on construction of B3 unit at Kostolac. Tanjug.Exactly [online]. 12/16/2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.tanjug.rs/news/157911/govt-adopts-agreement-on-construction-of-b3-unit-at-kostolac.htm [14] Číňané zmodernizují srbskou uhelnou elektrárnu, postaví nový blok a rozšíří těžbu. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 14. 12. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63260970-cinane-zmodernizuji-srbskou-uhelnou-elektrarnu-postavi-novy-blok-a-rozsiri-tezbu [15]Zprávy E15: Návrat Bank of Cyprus na burzu se nezdařil, akcie prudce klesly [online]. [cit 2014-12-16]. Dostupné z: < http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/zahranicni-akcie/navrat-bank-of-cyprus-na-burzu-se-nezdaril-akcie-prudce-klesly-1146550http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/podilove-fondy/v-unoru-startuje-investicni-fond-zamereny-na-historicka-auta-1142131> [16]Finance.cz: Bank of Cyprus se příští týden po 21 měsících vrátí na burzu [online]. [cit 2014-12-16]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/433992-bank-of-cyprus-se-pristi-tyden-po-21-mesicich-vrati-na-burzu/> [17]Patria: Rebalance PX/CECE indexů již zítra (19. prosince) ![online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z:< http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2806054/rebalance-pxcece-indexu-jiz-zitra-19-prosince.html> [18]BCCP: Index PX [online]. Dostupné z: < http://www.bcpp.czhttp://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/12/4/cnn-do-posledni-kapky-investice-do-whisky-nesou-obri-zisky/> [19]Reuters: Swiss central bank announces negative interest rates to stem flight into franc [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://uk.reuters.com/article/2014/12/18/uk-swiss-snb-negativerates-idUKKBN0JW0PF20141218> [20]Bloomberg: Swiss National Bank Starts Negative Interest Rate of 0.25% to Stave Off Inflows [online]. [cit 2014-12-18]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320193-14> [21] ČSÚ. Vývoj ekonomiky České republiky v 1. až 3. čtvrtletí 2014 [online]. 17. prosince 2014 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/pad-rublu-pripravil-ruske-oligarchy-o-miliardy-fr1-/eko-zahranicni.aspx?c=A141217_144052_eko-zahranicni_nio [22] Ruští miliardáři krvácejí, Kellner během úterý přišel o čtyři miliardy. idnes.cz [online]. 17. prosince 2014 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/pad-rublu-pripravil-ruske-oligarchy-o-miliardy-fr1-/eko-zahranicni.aspx?c=A141217_144052_eko-zahranicni_nio [23] Russia's Richest Add $1.6 Billion as Putin Offsets Sanctions. Bloomberg [online]. AUG 20, 2014 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/billionaires/headline/russian-income-surprise-boosts-fridman-s-fortune