Důležité zprávy
OSN a Světová banka emitují kvůli uprchlické krizi speciální dluhopisy
Mezinárodní agentury plánují získat miliardy amerických dolarů na řešení stále se zhoršující uprchlické krize na Blízkém Východě a v Severní Africe. Dosáhnout toho chtějí novou emisí dluhopisů. Prostředky z těchto obligací půjdou přímo na pomoc běžencům a podporu rekonstrukce válkou zasažených oblastí.
Na nové emisi se bude podíle Organizace spojených národů, Světová banka a Islámská rozvojová banka. Mezi speciálními dluhopisy mají být i tzv. islámské dluhopisy, které by byly v souladu s Koránem, který zakazuje účtování úroků. Kromě toho by měla Světová banka rovněž poskytnout nízkoúročené půjčky zemím, které zaznamenávají největší příliv migrantů. Veškeré detaily získání finančních prostředků by měla do února příštího roku vypracovat speciální pracovní skupina. [1] [2]
Šéf aktivit amerického Volkswagenu vypovídal v Kongresu
Šéf aktivit Volkswagenu ve Spojených státech amerických vypovídal v americkém Kongresu v souvislosti s falšováním údajů při měření emisí u naftových vozů koncernu pomocí speciálního softwaru. Tuto aféru označil za chybu jednotlivců, nikoli společnosti jako celku. Podle Michaela Horna se pouze pár softwarových inženýrů rozhodlo nainstalovat nelegální software. Nejednalo se o firemní rozhodnutí a nekonala se žádná schůze vedení, které by takový krok odsouhlasilo. Kongresmani se ovšem na prohlášení šéfa amerického Volkswagenu dívají velmi skepticky, jelikož je podle nich velmi těžké uvěřit, že by o falšování výsledků management VW nevěděl. Horn se také vyšetřovacímu výboru Kongresu USA omluvil za používání takového softwaru a dodal, že si nemyslel, že je ve skupině Volkswagen něco takového vůbec možné.
Pouze v USA je softwarem na falšování výsledků emisí vybaveno necelých 500 tisíc vozů, jejichž svolání k úpravě by mohlo zabrat jeden až dva roky. Úprava každého vozu by podle prohlášení Horna měla trvat pět až deset hodin. Za každý automobil hrozí VW pokuta až do výše 37 500 USD. Teoretická výše pokuty pouze v USA tak převyšuje 18 miliard dolarů. [3] [4]
Teroristický útok v turecké Ankaře si vyžádal nejméně 95 obětí
V centru turecké metropole Ankara minulý týden došlo k bombovému útoku, který si u vlakového nádraží vyžádal nejméně 95 obětí. Dalších 246 lidí bylo podle vyjádření turecké vlády zraněno, 48 osob je ve vážném stavu. K tragédii došlo těsně před mírovým pochodem, který pořádali levicoví a kurdští aktivisté. Ti se chystali protestovat proti nedávným násilným střetům turecké armády s kurdskými separatisty. Teroristický útok je v Turecku nejhorším za posledních dvacet let. Podle posledních informací se jednalo o dva sebevražedné atentátníky a vyloučit nelze ani jejich příslušnost k Islámskému státu. Premiér Ahmed Davutoglua v návaznosti na víkendové události vyhlásil třídenní státní smutek. [5] [6]
Německá demonstrace proti obchodní dohodě mezi EU a USA
V německém hlavním městě minulý týden demonstrovalo kolem 150 tisíc lidí proti dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (TTIP – Transatlantic Trade and Investment Partnership) a proti analogické obchodní dohodě s Kanadou (CETA – Comprehensive Economic and Trade Agreement). Demonstraci pořádal Německý odborový svaz (DGB) spolu s dalšími spotřebitelskými a ekologickými organizacemi, které se obávají, že výše zmiňované dohody ohrozí stávající míru ochrany spotřebitelů i životního prostředí v Evropské unii. Podobná demonstrace se konala také v nizozemském Amsterodamu, kde do ulic vyšlo více než 7 tisíc lidí. [7] [8]
Politika a veřejná správa
Policie rozšiřuje kontroly na hraničních přechodech s Rakouskem
Minulý týden Policie České republiky začala ve větší míře provádět namátkové kontroly na rakouských hraničních přechodech. O víkendu se jednalo již o přibližně 720 policistů hlídajících 20 přechodů. V pohotovosti jsou kromě policistů také vojáci. Poblíž rakouských hranic je aktuálně kolem 650 vojáků, kteří jsou v případě potřeby schopni nasazení do dvou hodin. Česká republika se tak připravuje na možnost, že by běženci začali ve větší míře využívat právě ČR na své cestě do cílového Německa. [9] [10]
Zhoršující se vztahy ČR a Norska v souvislosti s kauzou Evy Michalákové
Minulý týden norské úřady rozhodly o zbavení rodičovských práv Evy Michalákové v kauze údajného zneužívání a zanedbávání jejich dvou synů, která se táhne již od května 2011. I přesto, že se obvinění nikdy neprokázala, norský soud je považoval za tolik zásadní, že děti matce odebral a nechal je u pěstounů. Michaláková se proti aktuálnímu rozhodnutí plánuje odvolat.
Do celé kauzy se zapojili už i přední čeští političtí představitelé. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podepsal proti rozhodnutí diplomatickou protestní nótu. Podle ní má ministerstvo pochybnosti, že je rozhodnutí v souladu s mezinárodními závazky Norska vyplývajícími z úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle úmluvy o právech dítěte. Prezident Miloš Zeman v souvislosti s touto kauzou minulý týden zrušil pozvání norské velvyslankyně v ČR na všechny akce pořádané jeho kanceláří u příležitosti svátku 28. října. [11] [12]
Meziroční inflace v září 0,4 %
Minulý týden Česká národní banka zveřejnila údaje o vývoji inflace za měsíc září. Podle nich vzrostla cenová hladina v září 2015 meziročně o 0,4 %, což je o 0,2 procentního bodu pod prognózou centrální banky a stále velmi daleko od střednědobého cíle na úrovni 2 %. Podle prognóz ČNB by měl nízkoinflační vývoj do začátku příštího roku skončit a spotřebitelské ceny by měly výrazněji vzrůst. Dříve než v roce 2017 se ale dosažení inflačního cíle neočekává. [13]
Ekonomika, finance a byznys
Island splatil půjčku MMF s ročním předstihem
Island splatil poslední splátku své půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu o necelý rok dříve, než musel. Půjčku získal stát po vážné finanční krizi v roce 2008 a pádu všech hlavních bank, které byly zadlužené extrémní expanzí v zahraničí. V roce 2011 však již Island svůj záchranný program ukončil a vrátil se na dluhopisové trhy. Poslední splátkou ve výši 322 milionů dolarů se tak Island zbavil dluhu u MMF, který v celkové sumě činil 2,1 miliardy dolarů a měl být splacen do srpna příštího roku. [14] [15]
Brazilská prezidentka obviněna z manipulací se státním rozpočtem
Současná vláda Brazílie pod vedením prezidentky Dilmy Rouseffové měla podle tamních soudů porušit zákon, když si půjčila na vyrovnání státního rozpočtu peníze od státních bank. Zákon o fiskální odpovědnosti prezidentka podle soudu porušila, když se snažila zamaskovat rostoucí schodek státního rozpočtu před nadcházejícími volbami. Brazilská opozice vidí toto obvinění jako cestu k ústavní žalobě a následnému odvolání Rouseffové z funkce. Levicová vláda Rouseffové je v největší zemi latinské Ameriky u moci již od roku 2011, poslední volby vyhrála v roce 2014.
Minulý týden také brazilská volební komise potvrdila, že se bude znovu zabývat údajným nelegálním financováním její kampaně před volbami právě v roce 2014. Část financování současné prezidentky mělo jít i ze státní ropné společnosti Petrobras. Ve hře je tedy také prohlášení vítězství Rouseffové v posledních volbách za neplatné. [16]
Světová pivovarská jednička AB InBev zkouší převzít konkurenta SABMiller
Největší světová pivovarská skupina Anheuser-Busch InBev minulý týden učinila nabídku na koupi svého konkurenta SABMiller za 68 miliard britských liber. Jednalo se v pořadí již o druhou nabídku, ale vedení společnosti SABMiller ji stále považuje za nedostatečnou s tím, že konkurent podceňuje hodnotu celé firmy. Část akcionářů SABMiller ale již s nabídkou AB InBev údajně souhlasila a lze tak očekávat, že celá situace s převzetím ještě není zdaleka u konce.
Spojením těchto dvou pivovarských gigantů by vznikla entita, která by na trhu měla přibližně třetinový podíl. Nejspíše nejdůležitějším důvodem převzetí je pro AB InBev globální portfolio pivovarských značek na rozvíjejících se trzích, které SABMiller vlastní. Případná akvizice by se stala největší operací, jaká kdy byla v tomto sektoru vůbec provedena. Již teď se čtyři hlavní hráči – AB InBev, SAB Miller, Heineken a Carlsberg – podílí na tomto trhu více než polovinou světové spotřeby piva.
Skupina Anheuser-Busch InBev vznikla v roce 2008 a v současné době má ve svém portfoliu kolem 200 značek, včetně českého Samsonu. Mezi nejznámější značky patří například Budweiser, Stella Artois, Beck’s, Leffe nebo Hoegarden. Právě kvůli první zmiňované značce Budweiser vede skupina řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její variace.
SABMiller se stal z jihoafrického výrobce světovou dvojkou díky řadě akvizic v devadesátých letech minulého století. Do jeho portfolia patří například značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Šariš, Frisco, Strongbow a řada méně známých lokálních značek z celkem 80 zemí po celém světě. [17] [18] [19] [20]
Etická komise FIFA suspendovala Seppa Blattera a Michela Platiniho
V návaznosti na velkou korupční kauzu z května letošního roku Mezinárodní fotbalová federace FIFA minulý týden prostřednictvím své etické komise pozastavila na devadesát dní výkon funkce předsedovi FIFA Seppu Blaterovi a šéfovi UEFA Michelu Platinimu.
Kromě nich byl na tři měsíce suspendován také generální sekretář FIFA Jerome Valcke, údajně v souvislosti s jeho účastí na nelegálním prodeji vstupenek na loňské mistrovství světa v Brazílii na černém trhu.
Bývalý místopředseda FIFA Čong Mong-jun byl na šest let vyloučen ze všech fotbalových aktivit a musí navíc zaplatit pokutu 100 tisíc švýcarských franků (asi dva a půl milionu korun). Byl shledán vinným z porušení etického kodexu FIFA ve spojitosti s podporou korejské kandidatury na pořádání MS v roce 2022.
V květnu bylo těsně před kongresem fotbalové federace zatknuto ve Švýcarsku sedm vysokých funkcionářů FIFA s podezřením na korupci. Na základě vyšetřování amerických úřadů bylo obviněno celkem 14 lidí, z toho 9 funkcionářů FIFA. Navzdory tomu byl ale Sepp Blatter znovuzvolen do čela federace. Švýcarské úřady vyšetřují Blattera ze zpronevěry a zneužití pravomocí. Michel Platini je pak vyšetřován v souvislosti s podezřelou platbou dvou milionů švýcarských franků z roku 2011. [21]
Energetika
Turecko vyhrožuje, že přestane odebírat plyn z Ruska
Ruské bombardování pozic islámského státu v Sýrii má za následek zostření vztahů mezi Tureckem a Ruskem. Ruské letouny totiž opakovaně narušují turecký vzdušný prostor. Dle reakce ruského prezidenta Erdogana jde o cílenou provokaci a dodal, že 8 tureckých stíhaček bylo také ohrožováno ruskými raketovými systémy, které jsou umístěny v Sýrii. Erdogan na to reagoval, že v případě pokračující ruské provokace je Turecko připraveno přestat importovat z Ruska zemní plyn. I přes to, že je Rusko největší dodavatelem, Turecko je údajně schopno pokrýt potřebu z jiných zdrojů. Ankara si od Moskvy kupuje 28 až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu z celkového počtu 50 miliard metrů krychlových, které každý rok potřebuje. Zbytek plynu získává z Ázerbájdžánu, Íránu, malé množství také z Turkmenistánu. Pokud by se slova Erdogana naplnila, Rusko by ztratilo největšího odběratele zemního plynu, což by ho mohlo poměrně citelně zasáhnout. [22]
Konečná výše pokuty pro BP za únik ropy v Mexickém zálivu
Právní bitva s britskou ropnou společností BP o náhradu škody za únik ropy v roce 2010 do oblasti Mexického zálivu dospěla do konce. Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje náklady na všechny civilní spory vedené proti BP, pokutu za znečištění moře ve výši 5,5 miliardy dolarů a 5 miliard dolarů jako odškodné pro státy Alabama, Florida, Louisiana, Mississippi a Texas. Dle dohody musí BP uhradit celou částku během 18 let. Většina peněz má být využita na projekty pro ekologickou a hospodářskou obnovu v oblasti Mexického zálivu.
Při explozi ropné plošiny Deepwater Horizon, která zabila jedenáct dělníků, se v dubnu roku 2010 do moře vylilo půl miliardy litrů ropy. Firma BP už dřív uzavřela dílčí smlouvy s poškozenými jednotlivci a firmami, které předpokládají odškodnění ve výši 5,84 miliardy dolarů. Celkové účetní náklady BP spojené s touto katastrofou se odhadují na zhruba 53,8 miliardy dolarů. [23]
Statistika
Výše šedé ekonomiky v evropských zemích
Poctivost jednotlivých států vůči veřejným orgánům se dá měřit například pomocí stínové, neboli „šedé“ ekonomiky, která se porovnává s výší HDP v daném státu. Hlavním z důvodů, proč lidé zatajují svou produkci zboží či služeb a pracují načerno, je obejití některých daní a odvodů, administrativních povinností, případně bezpečnostních kontrol. Průměrný podíl šedé ekonomiky na HDP v Evropě je 18 %. V absolutních číslech se jedná o ztrátu přes 2 biliony EUR do veřejných rozpočtů. Česká republika se při srovnání se západoevropskými sousedy drží se svými zhruba 15 % pod průměrem. V absolutních číslech na celkové velikosti tuzemského hospodářství (HDP) činí šedá ekonomika 612 mld. Kč. Ta v České republice vykazuje klesající trend, podobně jako v dalších zemích. Při srovnání s ostatními státy (viz graf níže) lze zjistit, že se Česká republika neliší až tak od zemí, jež často bereme za vzor fungující státní správy. Německo se potýká s 13 % podílem šedé ekonomiky na HDP. Profesor Schneider, který se zabývá každoročně studií této problematiky, si položil otázku, co stojí za rozdílem velikosti šedé ekonomiky v jednotlivých zemích. Výsledek je jasný, a to fungující a hospodárná státní správa. Pod tímto pojmem si můžeme představit například méně korupční státní aparát a vyrovnaný poměr mezi výší daní a úrovní veřejných služeb, jelikož daňový poplatník vidí, co za své odvedené daně dostává. Česká vláda vidí lepší řešení v zavedení elektronické evidence tržeb, kterou bude zavádět od roku 2016 i Rakousko. [24]
Graf: Velikost šedé ekonomiky v jednotlivých evropských zemích (jako % podíl na HDP)
Zajímavosti
V Novém Mexiku vyroste město budoucnosti
V Novém Mexiku má dle plánu vyrůst nové město pro přibližně 35 tisíc obyvatel. Projekt má název CITE (Center for Innovation, Testing and Evaluation) a bude obsahovat vše, co je potřeba pro běžný život obyvatel. Lidé v něm však bydlet nebudou. Zatím bude sloužit jako pokusný prostor pro testování nových technologií, které budou utvářet podobu měst v budoucnosti. Za projektem v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 24 miliard korun) stojí telekomunikační a technologická firma Pegasus Global Holdings. Téměř 39 kilometrů čtverečních bude vyčleněno pro ambiciózní experimenty v oblasti dopravy, výstavby, komunikací a bezpečnosti. Součástí CITE budou speciální zóny pro vývoj nového způsobu zemědělství, energetiky a vodního hospodářství. Výstupy bude v reálném čase podrobně vyhodnocovat podzemní systém shromažďování dat. Projekt má také zvýšit efektivnost nákladů na vědu a výzkum. Americká vláda totiž utratí miliony dolarů za výzkum a v komerčních produktech se jí vrátí jen dvě až tři procenta.
Někteří odborníci CITE vítají jako možnost rychlé simulace a vyhodnocení, jiní jsou skeptičtí kvůli tomu, že ve městě nebudou přítomni lidé. Podle Stevea Raynera, který se budoucností měst zabývá na Oxfordské univerzitě, jsou to totiž právě lidé, kteří s novými technologiemi přicházejí do styku, a tuto interakci nemohou vědci dopředu předjímat. [25] [26]
Burzovní informace
Makroekonomická data ukazují, že Česká republika pokračuje ve slušné ekonomické expanzi. Odhady byly sice nepatrně větší, než ukázala nově zveřejněná data, nicméně stále ČR patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě.
Pokles výnosů státních dluhopisů ve vyspělých evropských zemí stále pokračuje. Záporný výnos do splatnosti vykazují již dvouleté, tříleté i pětileté české státní obligace. Dluhopisy se splatností patnácti let nedosahují v ČR výnosu do splatnosti již ani 1 %.
Minulý týden jsme se z Ameriky dočkali dalšího zápisu ze zasedání FEDu. Ten potvrdil, že měnový výbor nijak výrazně nezměnil svůj postoj k oživení ekonomiky a dále předpokládá, že je situace zralá na zvýšení sazeb. Většina členů také očekává tento krok ještě letos.
Nicméně zatím bude FED zkoumat, jak velký negativní vliv budou mít na americkou ekonomiku vnější rizika. Těmi je stále nejistá budoucnost Číny, ale také silný dolar. Říjnové zvýšení sazeb se v současné situaci nepředpokládá. Nejpravděpodobnější je stále zvýšení sazeb ještě v letošním prosinci, nicméně reálnou alternativou je také přistoupení k tomuto kroku až v příštím roce.
Mezitím Spojené státy minulý týden poprvé ve své historii emitovaly dluhopisy se splatností tří měsíců v objemu 21 miliard dolarů s nulovým úrokem. Některé americké dluhopisy se splatností v řádech měsíců se již obchodují i se záporným výnosem. Fenomén nulových/záporných výnosů se tak již netýká pouze Evropy.
Kromě FEDu jednaly i centrální banky v Japonsku a Anglii. BoJ (Bank of Japan) ponechala tamní měnovou politiku nezměněnu a ani jednání britské BoE (Bank of England) nevedlo ke zvýšení úrokových sazeb. Nic jiného se nicméně ani nečekalo. Naopak podle informací BoE lze spíše soudit, že případné zvyšování sazeb se bude oddalovat. [27] [28]
Seznam zdrojů
[1] Reuters: UN, World Bank to launch refugee and reconstruction bonds [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/10/11/refugees-worldbank-idUSL1N12A0JV20151011
[2] E15: Světová banka chce „uprchlické“ dluhopisy. Pomůže nejvíce zasaženým zemím [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/svetova-banka-chce-uprchlicke-dluhopisy-pomuze-nejvice-zasazenym-zemim-1235056
[3] Bloomberg: VW’s U.S. Chief Tells Congress Car Retrofits May Take Years [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-10-08/vw-s-u-s-head-tells-congress-430-000-cars-need-engine-retrofit
[4] E15: V Volkswagen: Za skandálem stojí jednotlivci, nebylo to rozhodnutí firmy [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/volkswagen-za-skandalem-stoji-jednotlivci-nebylo-to-rozhodnuti-firmy-1234656
[5] The Wall Street Journal: Turkish Capital Ankara Hit by Explosions, Killing at Least 95 [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/turkish-capital-ankara-hit-by-explosions-killing-at-least-30-1444470335
[6] Hospodářské noviny: Při teroristickém útoku v Ankaře zemřelo 95 lidí. Může za ním být Islámský stát i Kurdové [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-64730360-pri-teroristickem-utoku-v-ankare-zemrelo-95-lidi-muze-za-nim-byt-islamsky-stat-i-kurdove
[7] CNBC: Hundreds of thousands protest in Berlin against EU-U.S. trade deal [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.cnbc.com/2015/10/10/reuters-america-hundreds-of-thousands-protest-in-berlin-against-eu-us-trade-deal.html
[8] E15: V Berlíně demonstrovalo 150 tisíc lidí proti obchodní dohodě s USA [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/v-berline-demonstrovalo-150-tisic-lidi-proti-obchodni-dohode-s-usa-1235052
[9] Hospodářské noviny: Česko kvůli uprchlíkům od soboty zesílí kontroly hranic s Rakouskem. Počet policistů zvýší na 720 [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-64729760-cesko-kvuli-uprchlikum-od-soboty-zesili-kontroly-hranic-s-rakouskem-pocet-policistu-zvysi-na-720
[10] E15: Policie hlídá už 20 hraničních přechodů s Rakouskem [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/policie-hlida-uz-20-hranicnich-prechodu-s-rakouskem-1235001
[11] Hospodářské noviny: Ministr Zaorálek podepsal protestní nótu Norsku. Ministerstvo ji odpoledne předá norskému velvyslanectví [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-
64718190-ministr-zaoralek-podepsal-protestni-notu-norsku-ministerstvo-ji-odpoledne-preda-norskemu-velvyslanectvi
[12] E15: Oslavy 28. října budou bez velvyslankyně Norska, Zeman jí zrušil pozvánku [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/oslavy-28-rijna-budou-bez-velvyslankyne-norska-zeman-ji-zrusil-pozvanku-1234386
[13] ČNB: Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v září 2015 [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/stanoviska/stanoviska_2015/15_09_inflace.html
[14] E15: Island splatil půjčku od MMF. O rok dříve, než musel [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/island-splatil-pujcku-od-mmf-o-rok-drive-nez-musel-1234974
[15] Iceland Monitor: Iceland completes pay-back of IMF loan [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/stanoviska/stanoviska_2015/15_09_inflace.html
[16] Patria: Brazilské prezidentce Rousseffové hrozí odvolání z funkce [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3025155/brazilske-prezidentce-rousseffove-hrozi-odvolani-z-funkce.html
[17] Patria: SABMiller nechce dát kůži levně; nabídka 68 mld. GBP od AB InBev je stále málo [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3025105/sabmiller-nechce-dat-kuzi-levne-nabidka-68-mld-gbp-od-ab-inbev-je-stale-malo.html
[18] E15: AB InBev prý chce koupit rivala SABMiller za 70 miliard liber [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ab-inbev-pry-chce-koupit-rivala-sabmiller-za-70-miliard-liber-1231116
[19] AB InBev: Brand Portfolio [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.ab-inbev.com/brands/brand-portfolio.html#international_brands
[20] SABMiller: Brand Explorer [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.sabmiller.com/brands/brand-explorer
[21] E15: Červená karta pro Blattera s Platinim? Etická komise FIFA je suspendovala [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/cervena-karta-pro-blattera-s-platinim-eticka-komise-fifa-je-suspendovala-1234513
[22] Nemusíme kupovat váš plyn, varuje Erdogan Moskvu po narušení letové zóny. E15.cz: průmysl a energetika [online]. 8.10.2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/nemusime-kupovat-vas-plyn-varuje-erdogan-moskvu-po-naruseni-letove-zony-1234495
[23] Obří únik ropy: Britská BP zaplatí Spojeným státům 20 miliard dolarů. E15.cz: průmysl a energetika [online]. 5.10.2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/obri-unik-ropy-britska-bp-zaplati-spojenym-statum-20-miliard-dolaru-1233506
[24] Týdeník Dotyk: Kde nejvíce lidé podvádějí stát [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.dotyk.cz/byz-07-2015/5_kde-nejvice-lide-podvadeji-stat
[25] Check Out The $1 Billion Ghost City Being Built In New Mexico To Test New Technology. Business Insider [online]. 8.10.2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/cite-facility-new-mexico-2012-5
[26] V americké poušti roste město budoucnosti. Má otestovat nové technologie. E15.cz: Technika [online]. 5.10.2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://e-svet.e15.cz/technika/v-americke-pousti-roste-mesto-budoucnosti-ma-otestovat-nove-technologie-1234365
[27] Patria: Týden na měnách: BoE ani BoJ zatím politiku nemění [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3027205/tyden-na-menach---boe-ani-boj-zatim-politiku-nemeni.html
[28] E15: Washington poprvé udal bezúročné dluhopisy [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/washington-poprve-udal-bezurocne-dluhopisy-1234283
