Důležité zprávy
Boje proti Islámskému státu pokračují
Minulý týden označily Spojené státy dvě desítky amerických jednotlivců a skupin, které napomáhají teroristické činnosti. Jsou mezi nimi i velitelé radikálního hnutí Islámský stát působící v Sýrii a Iráku. Tento krok umožní USA zmrazit dotyčným jednotlivcům a skupinám majetek a zablokovat finanční transakce. Kromě těchto sankcí pokračují Spojené státy v náletech na pozice Islámského státu na severovýchodě Sýrie.
Cílem nejnovějších útoků je podle USA ropná infrastruktura extremistů. K bombardování ropných rafinérií se připojily i Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty. Nálety mají údajně za cíl ochromit financování Islámského státu. Do bojů se zapojuje i Francie, která provádí nálety na islamisty v Iráku a po posledních událostech zvažuje rozšíření leteckých úderů i na Sýrii.
K událostem na Blízkém východě se vyjádřil i britský premiér David Cameron. Podle něj existuje reálná hrozba teroristických útoků Islámského státu v Evropě, a proto se Velká Británie nemůže neúčastnit boje proti extremistům v Iráku a Sýrii. [1] [2] [3]
Na Ukrajině se dodržuje příměří. Porošenko představil klíčové reformy
Ukrajinský prezident Petro Porošenko představil minulý týden na tiskové konferenci plán klíčových reforem, které by měly v následujících šesti letech umožnit vstup Ukrajiny do Evropské unie. Porošenko věří, že z říjnových voleb vzejde proreformní většina v novém parlamentu. Ukrajina má v tuto chvíli připraveno více než šedesát reforem, jejichž cílem by mělo být dosažení evropských životních standardů do roku 2020. Mezi prioritní body patří například protikorupční reforma, obnovení vlády a státního aparátu, soudní reforma, reforma policie a státního zastupitelství, daňová reforma, deregulace a rozvoj podnikání a reforma bezpečnostního systému a obrany.
Ve svém projevu ukrajinský prezident prohlásil, že se konečně dodržuje příměří na východě země. Středa 24. září se tak podle něj stala prvním dnem od vyhlášení příměří, kdy Ukrajina nezaznamenala ani jednoho padlého či zraněného vojáka. Přesto situace zůstává stabilně napjatá. Porošenko také nařídil přípravy na případné uzavření 2 300 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem kvůli jeho údajnému pokračujícímu vměšování se do vnitřních věcí Ukrajiny. [4] [5]
Politika a veřejná správa
Předvolební průzkum pro Brno představil favority komunálních voleb
Ani ne měsíc před volbami uveřejnila agentura Median výsledky průzkumu volebního potenciálu v Brně, který vypracovala pro Českou televizi. Favoritem komunálních voleb do brněnského zastupitelstva je podle průzkumu hnutí ANO, které by získalo 28,5 % hlasů. V těsném závěsu se umístila sociální demokracie s 27,5 %. S velkým odstupem skončila na třetím místě ODS, které by mohlo dát hlas až 16,5 % voličů. Do první desítky se v průzkumu vešly ještě strany KDU-ČSL (16,0 %), TOP 09 (15,5 %), SZ (12,5 %), KSČM (10,5 %), Žít Brno (9,0 %), Svobodní (5,5 %) a uzavírá ji strana Moravané pro Brno (4,5 %).
Čísla ukazují, kolik procent hlasů by mohla která strana získat, kdyby se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb (součet všech volebních potenciálů je tedy vyšší než sto procent). Z brněnských voličů si je podle průzkumu svou volební účastí jisto kolem 40 % respondentů. Dalších 30 % účast nevylučuje, ale ještě není rozhodnuto. Z respondentů, kteří se voleb hodlají aktivně zúčastnit, si je pouze 33 % voličů jisto svým výběrem. Celých 50 % respondentů ještě není rozhodnuto. Většina dotázaných uvedla, že budou hlasovat konzervativně a budou volit pouze jednu stranu. Tzv. panašování (křížkování) voliče příliš neláká. [6]
Graf č. 1: Předvolební průzkum společnosti Median pro Českou televizi Zdroj: Agentura MedianSněmovna schválila třetí sazbu DPH, stropy u paušálů živnostníků a zvýšení slev na děti
Poslanecká sněmovna minulý týden schválila řadu ekonomických změn. Mimo jiné poslanci rozhodli o zavedení stropu u paušálů živnostníků, pokud vydělávají více než dva miliony korun ročně. V takovém případě už živnostník nebude moci uplatňovat výdajový paušál ve výši 60, resp. 80 %. Podobné omezení bude platit i u výdajových paušálů ve výši 30 a 40 %. Dále sněmovna rozhodla o zvýšení daňové slevy na děti o 200–300 korun. Zavede se také porodné na druhé dítě ve výši 10 000 Kč. Tato norma počítá mimo jiné s tím, že se pracujícím důchodcům bude ročně vracet sleva na dani ve výši 24 840 korun. Další změnou je snížená sazba DPH (10 %) na knihy, léky, kojeneckou výživu a vybraná veterinární léčiva. Zatím poslední novelou zákona, která prošla sněmovnou, je zrušení třicetikorunových poplatků za návštěvu u lékaře a za recept. Zůstanou pouze devadesátikorunové platby za pohotovost. [7] [8]
Energetika
Separatisté chtějí západu Ukrajiny dodávat uhlí a elektřinu
Oblast kolem Donbasu, kterou zčásti kontrolují proruští separatisté, je strategicky velmi významná obzvláště v zimních měsících. Donbas je totiž hlavní ukrajinskou těžební oblastí uhlí, což je významná surovina nejen pro provoz tepelných elektráren, ale také pro export. V současné době jsou některé šachty v provozu a jiné jsou v rukou separatistů, kteří uhlí vlakem vyváží do Ruska. Elektrárna, která zásobuje rebely kontrolovaný Lugansk, je pod dohledem Kyjeva. Povstalci ale obsadili elektrárnu, která zásobuje Mariupol, město v jižní Doněcké oblasti, podléhající Kyjevu. Separatisté chtějí nyní jednat se zástupci kyjevské vlády o zimních dodávkách uhlí a elektrické energie. Jednání se podle zástupců separatistů mají uskutečnit na platformě takzvané kontaktní skupiny, která počátkem září dojednala v běloruském Minsku příměří. Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan však podle svých slov o vyjednávání není informován. [9][10]
Maďarsko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu
Maďarský plynovodní operátor FGSZ ve své tiskové zprávě oznámil, že 25. záři v 18:00 dočasně přerušil dodávku plynu na Ukrajinu. Doba přerušení je zatím stanovena na neurčito. Důvodem je zvýšená poptávka od tuzemských odběratelů. Za účelem zabezpečení řízení dodávek a zachování rovnováhy v síti, byl přerušen síťový bod, který zabezpečuje dodávky na Ukrajinu. V opačném případě by všechny plynovody nebyly schopné zajistit tuzemskou dodávku. Maďarský operátor upozornil, že dohodnuté vývozní objemy na Ukrajinu podléhaly aktuálním technickým a komerčním podmínkám a nebyly smluvně zaručené. Spekuluje se, že Gazprom záměrně zvýšil ceny plynu pro maďarský trh, aby zdražil reexport na Ukrajinu, což je pro Kyjev velmi nákladná varianta. FGSZ zabezpečuje na Ukrajinu dodávku v objemu 6,1 miliardy metrů krychlových ročně. [11][12]
Velká Británie mění strategii uhelných elektráren
Premiér Spojeného království David Cameron oznámil změnu strategie uhelných elektráren na summitu Spojených národů v New Yorku, který se týkal klimatických změn. Podle něj by se měly během 10–15 let odstavit stávající uhelné elektrárny. Ty nové by měly být vybaveny systémem na zachycování a ukládání uhlíku. Cameron tak obrátil postoj Británie. Ještě minulý týden zástupci vlády odmítali, že by vláda směřovala ke stejnému trendu jako Evropská unie. [13]
Burzovní informace
Cena komodit padá. Viníkem je rostoucí dolar a nízká poptávka Číny
Rostoucí hodnota amerického dolaru, klesající poptávka Číny a vzrůstající produkce komodit na klíčových trzích. Tyto tři faktory táhnou cenu komodit dolů.
Index komodit Bloomberg srážejí především klesající ceny ropy, sóji, kukuřice, niklu a zlata. Důvody propadu můžeme hledat v Číně, která vykázala slabá ekonomická data. „Síla čínské poptávky vyprchává. Poslední údaje z Číny dávají investorům čas na zamyšlení,“ řekl deníku Financial Times Tom Kendall, hlavní komoditní analytik Credit Suisse. V ceně komodity se také promítá posilující dolar jakožto obchodovaná měna. Při posílení dolaru se tak zboží stává pro nedolarové investory dražším.
Graf č. 2: Komoditní index Bloomberg Zdroj:BloombergUž v loňském roce došlo k obrovskému odsunu kapitálu z komoditních fondů. Nynější situace na trhu komodit už asi postoj investorů nezmění. V první polovině letošního roku se zdálo, že by se komodity mohly stát žádoucím zbožím v očích investorů. Nicméně globální stav ekonomiky a právě klesající ceny podkopávají důvěru investorů. „Bez zvýšení poptávky a udržitelného růstu cen komodit je další příliv investic na komoditní trhy nereálný,“ napsala nedávno banka Barclays.
V létě došlo k velkému odprodeji zejména zemědělských komodit. V USA se očekávala velmi dobrá sklizeň, která srazila ceny sóji o 30 procent, kukuřice o 22 procent a pšenice o 16 procent.
Rostoucí produkce ropy v Severní Americe a zpomalující spotřeba v Evropě a Asii poslala ceny ropy Brent hluboko pod hranici sto dolarů za barel. Silný dolar ve třetím čtvrtletí zlevnil zlato o 8,5 a stříbro dokonce o 15,7 procenta. [14] [15]
Dolar je nejsilnější za poslední čtyři roky
Zvyšování úrokových sazeb a konec kvantitativního uvolňování. Tuto strategii představil začátkem října Federální rezervní systém (FED). Naproti tomu Evropská centrální banka (ECB) drží stále depozitní sazbu pod nulou, což má za následek to, že komerční banky, které si u ECB uschovají své peníze, musí za tento krok zaplatit.
Draghi a jeho tým mají v plánu vlastní verzi kvantitativního uvolňování. Principem by měl být odkup dluhopisů a pumpování peněz do evropské ekonomiky. Růst dolaru započal poté, co se na veřejnost dostala informace o navýšení amerického HDP o 4,6 % ročně.
Důvod pro zhodnocení dolaru leží v rukou spekulantů. Ti se domnívají, že rostoucí americká ekonomika bude tlačit na centrální banku, aby zvyšování úrokových měr započalo co nejdříve. Růst dolaru podpořil také pád juanu. Za propadem této měny jsou skryty podvodné měnové obchody v Číně za deset miliard dolarů. Falešné obchodní transakce objevil měnový regulátor již před rokem. Šlo o umělé faktury nepodložené skutečným obchodem. [16] [17]
Graf č. 3: Vývoj EUR/USD Zdroj: Federal Reserve Economic DataStatistika
Inflace v Eurozóně na stabilní hodnotě 0,4 %
Roční inflace v eurozóně byla 0.4 % v srpnu 2014, nezměněná v porovnání s červencem. V srpnu 2014 byla měsíční inflace 0.1 %.
Hodnoty inflace Evropskou Unii pro srpen 2014 byly pro anualizovanou inflaci 0.5 %, což je nezměněná hodnota vzhledem k červenci. Pro měsíční inflaci následně také 0.1 %.
Celkově byly negativní hodnoty v roční inflace pozorovány v Bulharsku (-1.0 %), Španělsku (-0.5 %), Estonsku, Řecku, Itálii a Slovensku (pro všechny -0.2 %), Polsku a Portugalsku (pro obě země -0.1 %). Oproti tomu největší roční hodnoty byly zaznamenány v Rakousku a Velké Británii (pro obě 1.5 %), Rumunsku (1.3 %) a Finsku (1.2 %)
Největší váhu na zvyšování roční inflace v Eurozóně měly restaurace a kavárny (+0.08 %), půjčky (+0.07 %) a udržba vozidel (+0.05 %). [18]
Zajímavosti
Na Pražském hradě obdrželi dopis s neznámým práškem
Na Pražský hrad dorazil ve středu dopis adresovaný prezidentovi. Obsahoval výhrůžky a bílý prášek. Policie, která se případem zabývá, uvedla, že dopis je psán česky a pisatel se podle svých slov neztotožnil s některými výroky Miloše Zemana. Dle názoru prezidenta je to čin „obecního blázna“, který psal ve jménu Islámského státu. K hlavě státu se dopis nedostal, protože Zeman se pohyboval na návštěvě Zlínského kraje.
Zásilka přišla i na Úřad vlády a budovu proto přijeli zkontrolovat hasiči. Mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková pro ČT potvrdila, že kriminalisté zajistili na Úřadu vlády všechny stopy. Mluvčí nemohla potvrdit souvislost s dopisem, který ve středu doputoval na Pražský hrad, ale jde o jednu z variant, se kterou policisté pracují.
Třetí zásilka přišla v pátek na Ministerstvo zahraničí. Není zřejmé, jestli byl obsah obálky nebezpečný. Známé jsou jen předběžné výsledky testů zásilky adresované prezidentovi – ta žádné ohrožení neznamenala. [19][20][21]
Připravilo Analyticko-strategické oddělení Comsense Capital s.r.o.