Důležité zprávy
Ukrajinská krize
Klíčovou zprávou i tento týden je pokračující krize na Ukrajině, která nabrala opět zajímavý vývoj. V neděli se uskutečnila referenda o nezávislosti v luhanské a doněcké oblasti. Referendum je ovšem značně diskutabilní označení. Referendum organizují proruští separatisté a otázka v referendu se několikrát změnila. Nakonec se hlasuje o otázce, zda občané podporují nezávislost Doněcku a Luhansku. Jedna z předchozích možností byla, že by občané hlasovali přímo o připojení k Rusku. V obou oblastech žije dohromady přibližně 6,5 milionu lidí. Za Rusy se považuje přibližně 1/3 z nich. Organizátoři vytiskli 3 miliony hlasovacích lístků. Údajně došlo k situaci, že někteří lidé hlasovali vícekrát. Právní ukotvení konání takového referenda ukrajinská legislativa nemá.
Ukrajinská vláda výsledky referenda neuznává. Stejně tak drtivá většina evropských a amerických politiků. Rusko se k hlasování staví s respektem a jeho výsledky uzná. Podle předběžných výsledků přes 90% hlasů bylo pro nezávislost Doněcku i Luhansku. Situace značně připomíná anexi Krymu.
Hlasování doprovázely ozbrojené střety s příslušníky ukrajinských ozbrojených složek. Při střetu opět umírali lidé. Hovoří se o desítkách mrtvých. Situaci lze bez nadsázky nazvat válkou. Orientace v problematice je značně komplikovaná, protože oba tábory vysílají naprosto odlišné zprávy o vývoji.
Zakladatel a šéf VKontaktě opouští Rusko
Označovali ho za ruského Marka Zuckerberga, dostal se do čtvrté stovky ruských miliardářů a podle jeho života měl být natočen film. Místo toho nyní Pavel Durov cestuje po střední Evropě a hledá zemi, ve které by se usadil. Sociální síť VKontaktě, kterou založil, nyní ovládají lidé miliardáře Ališera Usmanova a kremelské těžké váhy Igora Sečina.
„Právě jsem se dozvěděl, že USA zavedly sankce proti Igorovi Sečinovi, bývalému agentovi KGB, jehož současné hobby je ničit skvělé ruské firmy jako Jukos nebo VKontaktě. Dobrá práce,“ napsal před časem Pavel Durov na svém facebookovém účtu a přidal ikonku se šťastným úsměvem.
Durov rovněž uvedl, že ruská tejná služba chtěla data příznivců Majdanu.
Ruská mediální scéna je už téměř celá pod kontrolou osob spojených s vládou Vladimira Putina.
Byznys
Podpora stavebnictví
Do českého stavebnictví přiteče v příštích pěti letech nejméně sedmdesát miliard korun. Převážně z fondů Evropské unie. Stát hodlá těmito penězi podpořit energeticky úsporné renovace budov.
Záměr ministerstva průmyslu má podporu premiéra Bohuslava Sobotky: „Investice do snižování energetické náročnosti podporují konkurenceschopnost a současně pomáhají vytvářet nová pracovní místa. Je to nepochybně správný směr využití evropských dotací.“ Podle informací Insideru a HN vítají ministři plán i proto, že může pomoci průmyslu a snižování nezaměstnanosti poté, co byla v dubnu zrušena soutěž na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Prostřednictvím oprav domů chce ministerstvo průmyslu splnit zadání Evropské unie uspořit do roku 2020 necelých pět procent celkové spotřeby energií.
Finance
Nervózní kapitálové trhy v Indii
Den, který rozhodne o ekonomické budoucnosti třetí největší ekonomiky na světě, se blíží a stále více znervózňuje podnikatele a investory. Příští týden v neděli totiž budou oznámeny výsledky indických parlamentních voleb, kterých se účastnilo zhruba 800 milionů lidí.
Bouřlivá reakce trhů přijde ale podle expertů dříve – v úterý, kdy budou známy první předběžné výsledky z dotazování voličů před hlasovacími místnostmi. „Už to bude mít vliv na trhy,“ upozornil v listu Economic Times ekonom Vikas Gupta. Může dojít k rychlému odlivu investic z Indie a panice i na dalších akciových trzích.
Sazby centrálních bank
Evropské centrální banky ponechaly úrokové sazby na stávající úrovni. Pokud jde o ČR, tak zde je dvoutýdenní repo sazba na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Toto rozhodnutí znamená pokračující podporu ekonomiky prostřednictvím nízkých sazeb (i když výsledek této činnosti je diskutabilní) a v případě ČNB pokračování snahy intervenovat v případě oslabení kurzu koruny.
Petrochemie
Petrochemický průmysl v Evropě trpí nadbytkem kapacit. Nejinak je tomu i v případě středoevropského regionu. Západní společnosti se snaží z této oblasti exitovat, neboť většina zde umístěných výrobních kapacit potřebuje znatelné investice. Jejich návratnost je však diskutabilní. Této situace se snaží využít velcí regionální hráči. Např. skupina MOL uzavřela dohodu s italskou společností ENI o převzetí jejích aktivit v oblasti zpracování ropy a prodeje ropných produktů v České republice, na Slovensku a v Rumunsku. Předmětem dohody je koupě sítě čerpacích stanic Agip.
Obnovitelné zdroje
Tažení orgánů veřejné moci proti důsledkům solárního boomu z let 2009 – 2010 postoupilo do další fáze. Nejvyšší státní zástupce využil dávno zapomenutého institutu správního soudnictví a z důvodu ochrany veřejného zájmu podal 22 správních žalob, kterými se domáhá zrušení série správních rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o vydání licencí na výrobu elektřiny ve 22 fotovoltaických elektrárnách. Po prvním kole zuřivého souboje mezi oběma orgány veřejné moci se však zdá, že výsledkem může být 22 kolosálních veřejných ostud.
Úsilí nejvyššího státního zástupce se na první pohled jeví jako zcela chvályhodné. Dle podaných správních žalob se při prověřování průběhu řady správních řízení vedených ERÚ objevily důvodné pochybnosti o souladu vydaných rozhodnutí se zákonem. Některé pochybnosti byly údajně přitom natolik závažné, že v řadě případů nemělo k vydání požadovaných licencí na výrobu elektřinu vůbec dojít. Pokud ERÚ tyto licence na samém konci roku 2010 přesto vydal, a to za situace, kdy již byl znám rozsah razantního poklesu výkupních cen, ke kterému mělo dle cenového rozhodnutí samotného ERU dojít od počátku roku 2011, závažně tím pochybil a v průběhu následujících 20 let tak hrozí neoprávněné vyplácení výkupních cen za solární elektřinu v řádech miliard korun českých.
Již druhý pohled ale vrhá na celou věc poněkud jiné světlo. Nejvyšší státní zástupce nevyužil v daných případech své oprávnění v oblasti trestního práva, ale v oblasti správního soudnictví. Cílem nejvyššího státního zástupce tak není usvědčení pachatele z průkazně dokumentovaného trestného činu, ale zpochybnění zákonnosti postupu ERÚ při vydávání správních rozhodnutí. A primárním impulsem pro tento postup nejvyššího státního zástupce byl podnět ze strany ERÚ, který podání žalob sám inicioval.
Daň z finančních transakcí
Česká republika se nebude podílet na přípravě daně z finančních transakcí, která by v nějaké podobě mohla být v deseti či jedenácti zemích EU zavedena od počátku roku 2016. Alespoň malý závan rozumu v české vládě. Iniciátoři zavádění daně z finančních transakcí by se měli poučit z příkladu Švédska. To tuto daň zavedlo a za dva roky zrušilo. Během pouhého jednoho roku totiž klesl objem finančních transakcí prováděných na Švédském trhu o 92 %. Není proto divu, že proti zavedení této daně Švédové nyní protestují, stejně jako Velká Británie a Lucembursko (její zavedení by pro londýnskou City a Lucembursko bylo likvidační).
Rozhodnutí o zavedení této daně přivítali asijská finanční centra jako je Singapur. Neboť tam se přesouvají finanční transakce z evropských trhů.
Proč kolísají akcie
Nejenom v důsledku současné ukrajinské (spíše ukrajinsko-ruské) krize se můžeme dočíst, že ruské (ukrajinské) akcie tu ztrácí jednotky či desítky procent během krátkého období, aby je zase stejně rychle získaly zpátky. Přitom na fundamentálních datech ukrajinských či ruských společností se zase tolik nemění (alespoň ne na tak krátkém horizontu). Důvodem kolísání hodnoty akcií jsou čistě psychologické reakce trhu. Pro dlouhodobého investora nemá toto kolísání valný význam. Těžit z něj mohou různí tradeři, kteří však mohou nejenom znatelně vydělat, ale i ztratit.
Politika a veřejná správa
Klára Samková odchází z čela kandidátky Úsvitu. Kvůli podezření z podvodu
Od České spořitelny koupila Samková pohledávku, přičemž zdánlivě její peníze byly ve skutečnosti samotného dlužníka České spořitelny. ČTK nyní potvrdil stranický zdroj, že advokátka kvůli tomuto podezření jakožto lídryně kandidátky Úsvitu končí. Advokátka tak přenechala své vedoucí postavení Úsvitu stranické dvojce, Romanu Škrabánkovi. Okamura tak ztratil své největší eso, díky němuž byl částí svých příznivců podroben nemalé kritice.
Ani Okamura se v poslední době nevyhnul potížím, vyšly totiž najevo nesourodé finanční machinace mezi účtem Úsvitu a jeho vlastním.
Podle serveru iDnes.cz Okamura za svou někdejší favoritkou stojí dál, věří, že se nedopustila ničeho nezákonného. Nabídl jí čas na rozmyšlenou do pondělí, poté by ji z kandidátky vyškrtl sám. Advokátka se však rozhodla pro odchod již nyní. Samková uvádí, že načasování údajné kauzy o jejím podvodu má jasný důvod, tedy diskreditovat Úsvit v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Volby proběhnou za 14 dní, což je podle Samkové doba, během níž se nemůže z podezření nijak očistit, ani jej nelze prokázat.
Konec opencard. Praha nekoupí licenci, chce novou kartu
Hlavní město Praha nezaplatí neprůhledné firmě eMoneyServices (EMS) stovky milionů za projekt Opencard. Nesouhlasí s podmínkami, které si firma stanovila. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) řekl, že nabídku, kterou Praha od EMS dostala v pondělí odpoledne, považuje za nepřijatelnou.
Kolik přesně firma žádá, říci nechtěl. Město podle něj začne připravovat otevřenou soutěž na novou kartu. Projekt tak patrně skončí.
Praha pod vedením TOP 09 několik měsíců usilovala o odkup licencí k takzvané kartě Pražana, která slouží především jako tramvajenka. Výhradním vlastníkem práv byla firma Haguess (dnes eMoneyServices), se kterou uzavíralo smlouvy bývalé vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS). Město se pokoušelo z údajně nevýhodných smluv vymanit. Chtělo práva ke kartě koupit a projekt spravovat vlastními silami. Dokud magistrát věc nevyřeší, otevírají se před Pražany dvě neradostné možnosti – buď budou ještě nějakou dobu posílat peníze neznámým vlastníkům EMS, nebo se po sedmi letech a útratě 1,2 miliardy vrátí k papírovým kuponům.
Ekonomika
V Česku se kupuje rekordní počet nových aut
Prodejci nových osobních aut letos zažívají zatím nejlepší rok v novodobé historii. Od letošního ledna do konce dubna se v Česku prodalo 60 491 nových osobních aut. To je nejvyšší číslo za deset let, kdy Svaz dovozců automobilů sleduje údaje o prodejích.
Největší zájem je i nadále o značku Škoda, která si na domácím trhu drží podíl 31 procent. Následují značky Hyundai a Volkswagen. Téměř dvě třetiny všech vozidel (64 procent) nakoupily firmy, zbytek privátní zákazníci. Dovoz ojetých aut sice klesl o tři procenta, ale podíl vozidel starších deseti let se zvýšil na 41 procent.
Češi přestávají šetřit, tržby obchodníků pokračují v růstu
Češi v březnu nakupovali více než loni, maloobchodní tržby za zboží a služby stouply o 5,2 procenta oproti loňskému roku. Ve srovnání s únorem ale tržby klesly o 0,4 procenta.
Oproti březnu 2013 se zvýšily hlavně tržby prodejců a opravářů motorových vozidel (o 14 procent) a nepotravinářského zboží (o 7,6 procenta). Vyšší zájem byl hlavně o zboží pro domácnost, kulturu, sport a rekreaci. V silném růstu pokračují také tržby internetových a zásilkových obchodů – meziročně o 18,2 procenta. Nákupy oděvů a obuvi stouply o 11,7 procenta.
„Poptávka po automobilech je v poslední době vysoká. S tím, jak se ekonomická situace začíná zlepšovat a výhledy na další měsíce jsou pozitivní, roste chuť obnovovat vozový park,“ uvádí analytik Home Credit Michal Kozub. Podle něj to ale není jen trend Česka, podobná situace panuje například na Slovensku, ale i ve většině Evropy.
Energetika
Spotřeba zemního plynu v ČR klesá
V prvním čtvrtletí tohoto roku byl nadále potvrzen trend poklesu spotřeby zemního plynu. V porovnání s 1. kvartálem loňského roku spotřeba poklesla o 20% na 2,7 mld. m3 plynu. Hlavním důvodem je extrémně vysoké počasí, které v období dosáhlo padesátiletého maxima.
ČEZ odstaví elektrárnu ve Varně
Černouhelná bulharská elektrárna ve Varně, která je celkově největší uhelnou elektrárnou skupiny ČEZ, bude odstavena z provozu. V současnosti je provoz vysoce ztrátový a emisní. Nerentabilitu elektrárny ovlivňuje hlavně silná státní regulace, možné opětovné zprovoznění tedy závisí především na dohodě bulharského regulátora a skupiny ČEZ.
Možný společný nákup plynu by posílil vyjednávací pozici EU
Pokud by se Evropská unie rozhodla vyjednávat o dodávkách ruského zemního plynu společně, výrazně by se zlepšila její vyjednávací pozice a pravděpodobně by i dosáhla lepších cen. Nicméně v současnosti se tato varianta nezdá reálná, především z důvodů existence separátních bilaterálních smluv mezi Ruskem a jednotlivými státy EU a odlišných zájmů aktérů.
Ukrajina zdražuje plyn obyvatelstvu
Od 1. května se cena plynu pro koncové zákazníky na Ukrajině zvýšila o 40%. Jedná se o jeden z nutných kroků, které byly podmínkou západního společenství pro udělení půjčky Ukrajině.
V platnost vstupuje nový energetický zákon
Novelu energetického zákona o účtování poplatků za obnovitelné zdroje energie podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Ta ujasňuje dodavatelům energie, kdy mají povinnost přirážku za OZE účtovat, což dosud nebylo zcela jasné. Docházelo tak k situaci, kdy někteří dodavatelé tuto přirážku neúčtovali a získávali konkurenční výhodu.
Zajímavosti
Před 14 lety Kellner ovládl Českou pojišťovnu
Přesně před 14 lety získala skupina PPF Petra Kellnera majoritní podíl v České pojišťovně. Tato transakce, na které údajně vydělala skupina PPF přes 130 miliard Kč, odstartovala vývoj skupiny PPF k jejímu dnešnímu postavení ve středoevropském byznysu.
Připravilo Analyticko-strategické oddělení DRFG a.s.