Roman Řezníček pro Lupa.cz: Optika je jako nemovitosti. Má vynikající výnos a ziskovost

suntel group

Přepis rozhovoru z Lupa.cz

Jaké plány akvizic má skupina DRFG v západní Evropě? A jak se jí daří stavět nové sítě? V rozhovoru pro Lupu prozrazuje šéf telekomunikačních aktivit této finanční skupiny.

Finanční skupina DRFG Davida Rusňáka se před pár lety vrhla do telekomunikací, kde projevuje evropské ambice. Koupila českou společnost Suntel Group a přes ni rozvíjí aktivity v Česku, na Slovensku a v západní Evropě. Soustředí se na výstavbu, modernizaci a servis mobilních i optických sítí, takže s příchodem 5G čeká lukrativní zakázky. Suntel také skrze FibreNet buduje vlastní optickou síť FibreNet.

DRFG chce v obou byznysech posilovat a chystá další akvizice, na které může mít k dispozici řádově miliardy korun. I proto průběžně vydává dluhopisy a Nordic Telecomu prodala podíl v poskytovateli internetu Libli. Suntel v nedávné minulosti kupoval firmy na Slovensku (Lukromtel a TeleDat), Švýcarsku (Enkom) a Česku (Arbor). Aktivní je mimo jiné v Německu.

Šéf DRFG Telco Roman Řezníček v rozhovoru pro Lupu popisuje, jaké jsou další plány skupiny, jak jí rostou tržby z telekomunikací, jaký vliv na byznys má odsun Huawei z mobilních sítí nové generace nebo oddělování pasivní infrastruktury od běžného fungování operátorů. Řezníček Suntel vybudoval, prodal ho do rukou DRFG a nyní řídí telekomunikační aktivity skupiny a stal se jejím minoritním podílníkem.

Aukce 5G frekvencí je u konce, operátoři dostali příděly. Co to znamená pro váš byznys?

Jako dodavatel poskytující výstavbu, modernizaci a servis sítí jsme na tuto událost čekali. Je to pozitivní signál pro dodavatele a také výborný signál pro celou ekonomiku, protože od operátorů jdou významné investice, které mají pozitivní dopad na další sektory. Dodavatelský řetězec kolem výstavby telekomunikačních sítí není malý.

Máte už konkrétní výpočty toho, jaká čísla tato výstavba přinese a jak velké investice lze od operátorů v dohledné době očekávat?

Detailní investiční náklady od všech zákazníků ještě nemáme, operujeme s vlastními modely. Ale z našich zkušeností, praxe v zahraničí a komunikace od zákazníků vidíme, že to budou jednotky miliard, které do výstavby a modernizace sítí půjdou. Zároveň se domníváme, že modernizace na 5G nebude otázkou dvou tří let, ale bude tato vlna více roztažená v letech a velmi spojená s investicemi do optických sítí.

Ano, CETIN už uvedl, že ho 5G síť vyjde na řádově miliardy, a to je jeden hráč. Na jaké objemy a části byznysu si chce sáhnout Suntel Group?

Pomocí investic a akvizic v posledních letech jsme zákazníkům chtěli dát signál, že chceme investovat do spolupráce a že máme kapacity od inženýrské činnosti po implementaci technologií a servis. Dokoupením společností jsme chtěli posílit komplexnost služeb a geografickou působnost. A i díky tomu hodláme docílit větší participace na výstavbě sítí.

Jedním z našich nejvýznamnějších zákazníků v Česku je Vodafone, se kterým spolupracujeme od roku 2005. V současné době jsme jedním z jeho největších dodavatelů v implementaci a modernizaci sítě. A stejně bychom rádi nabídli naše schopnosti a kapacity i ostatním hráčům jako CETIN a T-Mobile. Bude však záležet na výběrových řízeních, zda uspějeme s nabídkou našich služeb.

Tyto tendry už běží?

Některé tendry už jsou uzavřené a něco je teprve v běhu. Konkrétní zatím být nechci, ale účastníme se mnoha 5G soutěží ve všech státech, kde působíme.

Vodafone v Evropě a Česku vyčlenil pasivní infrastrukturu do samostatné společnosti. Dotýká se vás to nějak? Vodafone v Evropě vytvořil jednu z největších firem tohoto typu, má kolem 68 tisíc základnových stanic. Česko se projektu účastní taktéž. Pro nás jde o faktickou změnu v tom, že část služeb budeme dodávat nástupnické společnosti. Vodafone, respektive Vantage Towers aktuálně nastavuje celou strukturu, posledního asi půl roku na tom společně hodně pracujeme. Definuje se to, co se nadále bude dodávat skupině Vodafone a co nové společnosti.

Bude trend oddělování pasivní infrastruktury od zbytku telekomunikačních aktivit pokračovat?

Je to trend, který započal už před pár lety i v České republice, když O2 vyčlenilo CETIN. Byli jedním z prvních, kteří do toho šli zcela svobodně. Telekomunikace jsou regulovaný byznys a operátoři pro své investory a akcionáře hledají nové zhodnocení.

Vytváření samostatných firem na pasivní infrastrukturu funguje po celém světě a jde o novou příležitost. Mimo jiné pro ony nově vzniklé společnosti, které už nejsou spjaté s danými operátory. Jako neutrální strana mohou nabízet služby dalším operátorům.

Když operátor vlastní infrastrukturu, je často velmi těžké najít dohodu o sdílení. Jde tedy o jednoznačný směr a v blízké budoucnosti v Evropě uvidíme další velké transakce. Je zde například Deutsche Telekom, který takový krok ještě neudělal a probíhají tam velké diskuse tímto směrem.

Souvisí to i s tím, že pro operátory je výstavba sítě nákladná a tento způsob nákupu infrastruktury je pro ně jednodušší?

Jednoznačně. Výstavba sítě a modernizační cykly stojí miliardy. Technologický vývoj se v posledních deseti až patnácti letech výrazně zrychlil, takže modernizační vlny musí být rychlejší. Investice do infrastruktury jsou v kratším časovém období a to na operátory vytvořilo tlak hledat cestu ven.

Vyčleněná infrastruktura do samostatné firmy, která může tyto kapacity nabízet většímu množství zákazníků, je jasná možnost. Na počátku milénia byly modernizační cykly zhruba osmi- až desetileté, aktuálně jsme na čtyřech až pěti letech. My jako dodavatel také vidíme, že dílčí modernizační vlny v sítích probíhají na roční bázi.

V Česku nakonec nebude čtvrtý operátor. Je teď jedno proč, jen si trochu zaspekulujme. Kdyby se čtvrtý hráč objevil, mělo by to nějaké dopady na váš byznys?

Jsou země, kde čtvrtý operátor přinesl dodavatelskému řetězci kolem výstavby a modernizace nové příležitosti. Ale jsou země, kde se jen přeskupily a rozmělnily investice. Nevím, jak by se zachoval český trh. Nyní máme tři operátory a přichází změny v podobě vyčleňování infrastruktury. To samo o sobě přináší nový vývoj.

Nicméně kromě „velké trojky“ v dražbě částečně uspěli také menší hráči jako Nordic Telecom a PODA. Zejména Nordic se ozývá s ambicemi být vyzyvatelem.

S Nordicem máme historickou spolupráci už od providera Libli, kterého jsme společně budovali. Takže uvidíme, jak se Nordic k vydražení spektra a investicím postaví. Co se týče PODA a menších firem, my už jsme přece jenom větší nadnárodní firma obsluhující velké hráče, kteří vyžadují jiný servis a služby. Primárně tedy nesměřujeme k menším zákazníkům.

Dotkne se vás ústup Huawei z telekomunikačních sítí v Evropě? Jste jeho partnerem pro výstavbu a servis sítí.

Nedotkne se nás to nijak. Pokud Huawei v Evropě v daných státech a u daných operátorů neuspěje, logicky uspěje někdo další typu Ericsson či Nokia. Dodavatelé technologií pak potřebují nás pro inženýring i celou implementaci. Úspěch či neúspěch konkrétních výrobců na nás nemá vliv. Nicméně tam, kde se operátor třeba po deseti letech rozhodne udělat významnou změnu, znamená to pro nás velkou modernizační vlnu. Musíme pak vyměnit značné množství komponent a díky tomu máme větší příležitost. Pokud navazujete na stávající technologie, upgrade je v některých případech snazší.

Jak dlouho může trvat posílení základnových stanic na 5G kapacity?

U stanic, kde je potřeba udělat významný zásah legislativy a inženýrské činnosti, je horizont mezi šesti až dvanácti měsíci. Tam, kde je možný pouze upgrade, se to dá zvládnout mezi třemi až šesti měsíci.

Suntel v posledních letech aktivně nakupoval jiné firmy a přešel kompletně pod skupinu DRFG . Bude ve vašem byznysu konsolidace pokračovat?

V rámci Česka a Slovenska jsme jediná nebo jedna z mála skupin, která se vydala směrem konsolidace v oblasti výstavby a servisu sítí. V západní Evropě konsolidace probíhá aktivně. Jsou tam dvě až tři významné skupiny, které se tímto zabývají. My jsme takovým benjamínkem ve střední Evropě s tím, že jsme udělali i významnou akvizici ve Švýcarsku.

Bude to pokračovat dále. Velcí operátoři totiž nechtějí mít rozsáhlé dodavatelské portfolio. Chtějí mít středně velké až velké společnosti a neřídit několik desítek dodavatelů a tím si zvyšovat vlastní provozní náklady. Proto do posilování chceme investovat a chceme být přítomni ve více zemích, stejně jako operátoři. Naším modelem je, že operátoři mohou pod stejnou značkou získat stejné služby a kvalitu ve více zemích. To nám pomáhá v rozvíjení byznysu.

Předpokládám, že tento mezinárodní rozmach včetně západní Evropy je něco, co zaujalo skupinu DRFG , aby do telekomunikací šla a označovala je jako stěžejní část portfolia.

Ano, telekomunikace jsou vedle nemovitostí jedním z hlavních směrů investic DRFG . Ověřili jsme si, že jde o stabilní byznys, který je nezávislý na ekonomických cyklech, a jde o perspektivní obor. Pandemie ještě více posunula důležitost digitální infrastruktury. Telekomunikace generují stabilní tržby a trend bude zesilovat.

Co je cílem DRFG ? Chcete vybudovat panevropskou telco firmu a tu pak prodat? Nebo to není nutné a jdete minimálně prozatím modelem skupiny KKCG, která v případě IT podniku Aricoma (AutoCont, Cleverlance, Cloud4com a další) nemusí nutně cílit na exit a spíše využívá zisků, které IT sekce do skupiny přináší?

Chceme vybudovat panevropskou skupinu, která může sloužit jako stabilní zdroj příjmů. Ale jako investiční skupina se případné nabídce od strategického kupce nemusíme bránit. Šlo by o kupce typu velkých skupin ze západní Evropy. Nicméně v telco byznysu vidíme stabilitu. Nehledě na to, že jsme se pustili do investic do samotné infrastruktury.

Šlo by tyto investice do infrastruktury rozvést?

V letech 2018 a 2019, kdy jsme prodávali podíl v Libli, jsme uskutečnili významnou investici do slovenské firmy FibreNet. Máme tedy optickou páteřní infrastrukturu. Vedle poskytování služeb ve výstavbě a servisu sítí budeme zkoušet investice a provoz samotné infrastruktury v rámci střední, jižní a západní Evropy. FibreNet je první z velkých projektů. V loňském roce jsme dostavěli zhruba 350 kilometrů optiky na Slovensku směrem na Ukrajinu. Dnes tam máme asi 87 tisíc kilometrů vláken. Na podobné projekty se budeme dále dívat.

Takže máte v hledáčku další akvizice?

Ano, v oblasti infrastruktury se v tuto chvíli intenzivně zabýváme třemi příležitostmi. Jedna je v jižní Evropě, dvě v západní Evropě. Je to vždy běh na delší trať. Optika je komodita, která se chová podobně jako nemovitosti. Jde o dlouhodobé investice a je u ní vynikající výnos a profitabilita. Autor: DRFG Roman Řezníček, DRFG a Suntel Group

Jak se západní evropské země dívají na takovéto aktivity české investiční skupiny? V porevoluční historii nebývalo zvykem, že by se čeští investoři vydávali na nákupy do zahraničí, spíše tomu bylo naopak. Mění se to až s postupným nabýváním kapitálu a zkušeností.

Na začátku jsme se museli více představovat. Významně nám v tom pomohlo to, že Suntel byl na trhu více než dvacet let. Ale máte pravdu, ze začátku to bylo takové překvapení, ale na druhou stranu mají české firmy na západě v posledních letech velmi dobré renomé. V telekomunikacích jsme asi ojedinělým případem, který se na takové trhy vydává, ale musím říci, že řada partnerů už se setkala s investicemi ze střední a východní Evropy a už to není taková bariéra jako dříve.

DRFG v posledních letech několikrát vydala dluhopisy, které z větší části vedle realit měly směřovat právě do telekomunikačních aktivit…

Ano. První výnosy z dluhopisů šly primárně do providera Libli, podílel se na tom i náš vlastní kapitál. Tím, jak jsme polovinu v Libli úspěšně prodali Nordic Telecomu, jsme emise dluhopisů úspěšně splatili. Začali jsme s reinvesticemi do skupiny Suntel, koupili jsme pět společností a investovali do již zmiňovaného FibreNet. Všechny následující projekty, které se rozhodneme zainvestovat, budeme financovat pomocí vlastních prostředků, bondů i zapojením bank.

Na tyto aktivity můžete disponovat řádově miliardami korun?

Ano.

Máte zájem o akvizice také v oblasti výstavby a servisu sítí?

Jsme v pokročilých jednáních v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Primárním cílem je pro nás Německo. Je to největší ekonomika Evropské unie a je známo, že tamní telekomunikační infrastruktura je hodně podinvestovaná.

Ano, každý, kdo tam jede po dálnici, jistě dobře na mobilu zná ikonku Edge…

Nejenom na dálnici, ale také jinde a v případě FTTx sítí. Německá vláda vypsala obrovské dotační programy v miliardách eur. Jde o projekty s horizontem deseti let a my se na tom chceme podílet. U 5G pak bude potřeba významně zvýšit hustotu pokrytí, což přináší další příležitosti. Pokud však zároveň přijde další příležitost v Česku, nebudeme se jí bránit.

Čím je dán neutěšený stav německých sítí? Kritika často zaznívá směrem k „polostátnímu polomonopolu“ Deutsche Telekomu. Je to hlavní žába na prameni?

Nelze to adresovat pouze jako problém jednoho hráče. Roli v tom hraje legislativa. Německo je velká země a je třeba legislativně nastavit pokrytí takového území. S velikostí souvisí i náročnost výše investic. Oproti Česku a Slovensku je to zcela něco jiného. Dálnice má Německo fantastické, nicméně telekomunikační služby jsou mezi nejhoršími v EU. Proto vláda v loňském roce zavelela k masivní podpoře. Bavíme se o desítkách miliard eur.

DRFG mělo v roce 2019 z telekomunikací tržby 1,3 miliardy korun. Kam se toto číslo dostalo v loňském roce?

Podle předběžných výsledků jsou loňské tržby z telekomunikací kolem 1,6 miliardy korun. Asi 75 procent je ze západní Evropy a kolem 80 procent tržeb mířilo z mobilních sítí, zbytek tvoří ty optické.

Přidávat 300 milionů ročně je číslo, které vás uspokojuje, nebo míříte výše?

Potenciál je vyšší, ale růst s sebou přináší nároky na řízení. Jsme skupina působící v pěti státech Evropy a nemáme centralizované sídlo. Snažíme se operovat decentralizovaně a agilně, Suntel Group je holdingová společnost držící obchodní podíly. Není primárním cílem vše integrovat dohromady. Při akvizičním růstu je třeba vzít vždy v úvahu firemní kulturu v dané zemi či regionu.

Základním úkolem Suntel Group managementu je zajistit systematický způsob rozhodování o strategických a ekonomických aspektech celé skupiny. Z našeho pohledu se dá ročně růst 15 až 20 procent. Záležet bude i na tom, zda seženeme dostatek technicky zdatných lidí. Dnes jich v Evropě máme přes 550.

Vy už jste zmínil váš podíl v Libli, který jste prodali Nordic Telecomu. Libli pro vás byla investice pro získání kapitálu na další investice?

Ano, v rozumném horizontu jsme chtěli zhodnotit vložené prostředky. Projekt jsme začali řešit v roce 2015. Po našem působení v zahraničí, primárně tedy ve Švýcarsku a Německu, jsem si všiml, že fragmentace providerů neodpovídá tomu, co vidíme v Česku a na Slovensku. Na západě už před lety došlo ke konsolidaci a telekomunikační trh se tam chová dejme tomu oligopolně.

V Evropě typicky funguje tři až pět celostátních velkých hráčů s nadnárodním přesahem a jednotky desítek lokálních providerů. V ČR tehdy bylo 2500 poskytovatelů internetu. Viděli jsme, že investice do telekomunikací jsou čím dál větší a náročnější a že menší provideři to nebudou schopní ustát.

Začali jsme tedy s prvními akvizicemi a pustili jsme se do projektu Libli. Od začátku jsme věděli, že jde o akci určenou pro exit – jakmile dosáhneme určité kritické masy. Nordicu to zapadlo do jeho skládačky a ambicí v daném segmentu. Libli pro nás bylo finančně velmi úspěšné.

Lidé z Nordic Telecomu mi dříve v rozhovoru řekli něco podobného. A sice to, že je v Česku hromada malých providerů a že je třeba více silných hráčů a tak dále. To ale zapůsobilo trochu jako rozbuška. Česko je od dob Českého Telecomu zemí malých poskytovatelů, díky kterým i malé vesnice mají internet, a to často v obstojné kvalitě. Mění se tento pohled na věc?

Bude se to měnit i tady. V jakékoliv investici a byznysu musíte vzít v potaz kulturu prostředí. To je při konsolidaci velice důležité. Češi a Slováci byli zvyklí na to, že jim dodává internet lokální poskytovatel. To vše fungovalo do doby, než je potřeba maximálně zvýšit konektivitu a vyspělost technologií.

Důležitou roli bude hrát obsah navázaný na samotné připojení. Změny nepřijdou za rok nebo za dva, ale trh se změní. Bude to podobné západní Evropě, kde je určitý počet nadnárodních hráčů doplnění lokálními silnými infrastrukturami.

Ale velmi si vážím toho, co tito malí hráči pro Českou republiku udělali. Byli u toho, kdy zemi „internetizovali“ a poskytli připojení obcím a domácnostem, kde nebyla k dispozici infrastruktura. Tímto bych jim rád velmi poděkoval. (Regionálním providerům se na Lupě v rámci rozhovorů věnujeme v seriálu Jak žijí regionální operátoři – poznámka redakce.)

Určité pohyby se už ostatně dějí, například Nej.cz, respektive Kaprain je aktivním nakupujícím. Souhlasíte i s další poněkud kontroverzní myšlenkou, že připojení musí zdražit, aby byl rozvoj infrastruktury udržitelný?

Ceny připojení, a to zejména u lokálních poskytovatelů, jsou opravdu nízké. Taky proto sítě vypadají tak, jak vypadají. Často jde o Wi-Fi s agregovanou přípojkou. Je to ale hlavně o nabídce a poptávce. Pokud je poptávka po nízké ceně, je také třeba hledat produkt, za který by zákazník byl ochoten si připlatit. Teď se objevují nároky na home office, domácí výuku a podobně. Na to agregovaná přípojka 10/2 Mb/s stačit nebude, tlak se objeví a trh se bude měnit.

Nemohou velkou parádu udělat novinky jako pásmo 60 GHz?

Příležitost tam určitě je. Bude záležet na skladbě produktu.

Bude růst ambice poskytovatelů internetu nabízet obsah a služby navíc? Aby nebyli pouze „hloupými trubkami“ a smetanu neslízávaly firmy jako Netflix, Google a podobně?

Nadnárodní hráči se tím intenzivně zabývají, nechtějí být „trubkami“. Jejich pozice je ale velmi dobrá, bez „trubek“ nebude ani obsah. Na poli obsahu zřejmě uvidíme přeskupování sil. Je možné, že po vzoru Spojených států dojde v Evropě k pohlcení nějakého poskytovatele televize, obsahu a podobně.

Zdroj: Lupa.cz, 27.1.2021

Sdílejte