Investice do fondů?

Josef Eim k tématu „Investice do podílových fondů“ v Lidových novinách.

Kam investovat peníze? Investice do fondů? Tak ty si nemohu dovolit, nemám miliony ani statisíce. Ale to vůbec nevadí. Do podílových fondů se dá investovat už od 500 korun měsíčně.
Výnos se přitom bude odvíjet především od míry rizika, kterou jste ochotni podstoupit.

Spořicí účet, stavební spoření či doplňkové penzijní spoření – to jsou produkty, které Češi důvěrně znají. Ale jsou tu i další možnosti, například investice do podílových fondů. „Ve Spojených státech do nich investuje až polovina lidí, Čechů jen pětina,“ přibližuje čísla Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank. Důvod je poměrně prostý.
Češi mají poměrně silnou averzi k riziku, které za investováním vnímají. Bojí se, že prodělají. „Do jisté míry je přirozené reagovat stresově, když se investice dostane dočasně do mínusu,“ potvrzuje Aleš Tůma, hlavní analytik poradenské společnosti Partners. „Pro mnoho lidí to představuje tak velký stres, že i v rámci fondů raději sázejí na jistotu a volí konzervativní strategie.“ Kam v těchto případech vlastně peníze jdou?

Fondy peněžního trhu „nefrčí“

Obecně lze do konzervativních investic zařadit především fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové. Ty první investují zejména do krátkodobých státních půjček se splatností do jednoho roku.
„Tyto fondy však v posledních letech trpí téměř nulovými úrokovými sazbami centrálních bank všech významných ekonomik, které tlačí jejich výnosy k nule,“ říká Josef Eim, portfolio manažer investičních fondů společnosti DRFG. Není proto divu, že v posledním roce došlo k výraznému poklesu zájmu investorů o tyto fondy. „Objem spravovaných prostředků v těchto fondech klesl meziročně o více než 25 procent,“ doplňuje Eim. Výhledově lze podle něj očekávat postupný růst sazeb, ale i tak nepředpokládá, že by atraktivita těchto fondů v nejbližších letech rostla.

Převažují investice do dluhopisů

Dalším typem konzervativní investice jsou dluhopisové fondy. Ty nejméně rizikové jsou fondy zaměřené na státní dluhopisy vyspělých zemí. „I u nich bohužel platí, že mají takřka nulový potenciál výnosu a navíc s očekávaným spíše rostoucím trendem úrokových sazeb lze dokonce očekávat pokles cen takovýchto podílových listů,“ vysvětluje Josef Uchytil, finanční poradce společnosti Partners.
Pak jsou fondy, které nakupují korporátní dluhopisy, u nichž lze dosáhnout vyšších výnosů. Konkrétní výše se odvíjí od míry rizika a o té vypovídá rating – ukazuje pravděpodobnost, s jakou emitent bude schopen dostát svým závazkům. Nejlepší je AAA, nejhorší D. Méně rizikové fondy – a tedy vhodné pro konzervativnější investory – kupují podle Uchytila firemní dluhopisy společností s hodnocením BBB a lepším.

V praxi se často mixuje

Žádný fond ale nesází jen na jednu kartu. I konzervativní fondy tak v sobě obvykle kombinují investiční nástroje s nízkou mírou rizika. Nejčastěji převažují státní dluhopisy rozvinutých zemí v kombinaci s firemními dluhopisy.
„Dokonce i konzervativnější fondy však v sobě mohou mít obsaženou menší akciovou složku, komoditní investice nebo například deriváty úrokových sazeb,“ doplňuje Petr Plocek. Podle míry zastoupení dynamické složky už můžeme hovořit o přiměřené či vyvážené investiční strategii, které nám dávají možnost dosáhnout mnohem zajímavějších výnosů při přijatelném riziku.

Investujte pravidelně

„Obecně je vždy bezpečnější pravidelná investice. Nicméně u vysloveně konzervativní investice nemá průměrování cen takový efekt jako u dynamičtějších investic,“ dodává Uchytil.
Pravidelné investování je možné již od 500 korun měsíčně. Pokud si můžete dovolit měsíčně investovat tisícikorunové položky a jste trochu odvážnější, výsledek vás může potěšit. „Pro představu, pravidelná měsíční investice 2500 korun se při průměrném čtyřprocentním zhodnocení již za deset let promění v částku téměř 370 tisíc korun,“ dává příklad Plocek. Jinými slovy, u investic do fondů je dobré počítat s delším časovým horizontem. Odborníci hovoří ideálně alespoň o třech letech, lépe ale o pěti nebo deseti letech.

Nemovitostní fondy

„Stále populárnější alternativou klasických konzervativních investičních nástrojů se v poslední době stávají také podílové fondy zaměřené na nemovitosti, kdy v minulém roce došlo k více než padesátiprocentnímu nárůstu objemu investovaných prostředků,“ poukazuje na další možnost Eim. Nemovitosti jsou totiž investory dlouhodobě chápány jako nejbezpečnější místo pro uložení volných finančních prostředků.
Drtivá většina drobných investorů si však nákup nemovitosti nemůže dovolit. Problémem totiž je vysoká pořizovací cena, nízká likvidita a nebytné znalosti v oboru. Nemovitostní fondy všechny tyto překážky odstraňují.
„Běžně lze investovat již od řádově tisícikorun s přijatelnou likviditou v řádech týdnů. Navíc i minimální investovanou částkou investujete do již diverzifikovaného portfolia mnoha nemovitostí vlastněných fondem,“ popisuje Eim.
Výnosy těchto fondů se často pohybují až okolo čtyř procent ročně, což je v současné situaci pro konzervativního investora atraktivní. Výnosy těchto fondů plynou z nájmů, což fondu přináší předvídatelné příjmy s minimální volatilitou, tedy mírou kolísání hodnoty aktiva.

 

Sdílejte