51. TÝDEN

Speciální téma

Dlouho očekávané zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech amerických

Ve středu 16. prosince zasedal měnový výbor amerického FEDu a dle očekávání proběhlo první zvýšení úrokových sazeb za téměř 10 let. Zvýšení proběhlo sice „pouze“ do pásma 0,25 – 0,50 %, započal však nový cyklus utahování měnové politiky. Úrokové sazby byly drženy v pásmu 0 – 0,25 % již od prosince 2008 jako nástroj pro zotavení ekonomiky z finanční krize. Další odklady zvýšení sazeb by podle šéfky FEDu Janet Yellenové mohly vést k pozdějšímu razantnějšímu přitvrzení měnové politiky, což by za důsledek mohlo mít i nástup recese.

51-1

Během roku 2015 postupně rostla pravděpodobnost zvýšení sazeb právě na prosincovém zasedání a na začátku prosince prohlásila Janet Yellenová na společném hospodářském výboru kongresu, že situace americké ekonomiky je celkově příznivá a splňuje podmínky pro zvýšení úrokových sazeb. Sledovány jsou tři hlavní kritéria: Růst ekonomiky USA, míra nezaměstnanosti a inflace. Růst ekonomiky i míra nezaměstnanosti jsou splněny, ale inflace, kterou ovlivňuje i převis nabídky ropy, se stále drží hluboko pod dvouprocentním cílem. Yellenová je však přesvědčena, že inflace postupně směřuje ke stanovenému cíli. Fed již několikrát předznamenal, že zvýšení úrokových sazeb bude minimální a postupné, bude záležet na reálných makroekonomických datech, globálních finančních podmínkách a v případě příznivých zpráv se dá očekávat další postupné zvyšování, naopak v případě negativních zpráv je Fed připraven pohnout s úrokovou sazbou zpět do pásma 0 – 0,25 %.
Dle pravděpodobnostního modelu se však dalšího zvýšení hned v lednu nedočkáme. Během příštího roku předpovídá zvýšení hned dvakrát. Momentálně je největší pravděpodobnost (32%), že rok 2016 zakončí Spojené státy v pásmu 0,75 – 1 %. Model také předpovídá, že dalšího zvýšení bychom se mohli dočkat v červnu (s pravděpodobností 67,5 %). Centrální bankéři však předpovídají konec roku 2016 v pásmu 1,25 – 1,5 %. Hlavní slovo však i nadále budou mít makroekonomická data.
Tabulka: Pravděpodobnostní model změn úrokových sazeb ve Spojených státech v příštím roce

51-2

I když Evropská centrální banka na svém prosincovém zasedání snížila depozitní sazbu na -0,3 % a prodloužila program kvantitativního uvolňování minimálně do března 2017, může Evropa těžit z pozitivních zpráv z druhého břehu Atlantiku, že zavedené programy kvantitativního uvolňování americké ekonomice pomohly. I když nakonec pomaleji a v menším měřítku, než tvrdili zastánci programu. Pokud díky restriktivní měnové politice posílí USD vůči EUR, může vzrůst také americká poptávka po evropských službách a zboží, čehož mohou využít i české společnosti, s prodloužením programu kvantitativního uvolňování ECB byl totiž prodloužen i intervenční program České národní banky, který udržuje kurz nad 27 CZK za EUR. [1] [2]

Hlavní zprávy

Fitch sráží Brazílii do neinvestičního pásma

Agentura Fitch Ratings minulý týden snížila úvěrový rating Brazílie na úroveň BB+, tedy do spekulativního pásma. Fitch navíc nechává Brazílii negativní výhled, což může naznačovat další možné snižování v budoucnu. O investiční stupeň přišla Brazílie tak již u druhé ze tří největších světových ratingových agentur. V září rating Brazílii zhoršila již agentura S&P. Agentura Moody’s zatím drží Brazílii v investičním pásmu, nicméně je pouze otázkou času, na jak dlouho. Důvody postupného snižování ratingu Brazílie jsou jasné – politická nestabilita, hospodářská recese a s tím související zhoršování veřejných financí. [3] [4] [5]

Švýcarské mírové rozhovory ohledně války v Jemenu

Pod dohledem Organizace spojených národů (OSN) začaly ve Švýcarsku mírové rozhovory mezi oběma stranami občanské války v Jemenu. Zároveň začalo v zemi platit sedmidenní příměří. Podle informací médií se ale nedodržuje. Cílem jednání by mělo být trvalé příměří mezi jemenskou vládou a šíitskými povstalci a urovnání konfliktu.
“Ve Švýcarsku dnes začaly konzultace podporované OSN, jejichž cílem je nalézt trvalé řešení krize v Jemenu. Tato jednání se budou snažit zabezpečit trvalé příměří, vylepšit humanitární situaci a zajistit návrat k mírovému a řádnému politickému přechodu,” uvedl v úterý v Ženevě mluvčí OSN Ahmad Fauzí. [6]

Čína možným členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Rada guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) potvrdila minulý týden žádost Číny o členství. Čína má tedy nyní možnost stát se akcionářem banky. To by jí otevřelo dveře k investicím v regionech, kde EBRD působí. Celkem se jedná o 64 členských států. Kromě Číny bude moci EBRD spolupracovat také s novou Asijskou bankou pro investice do infrastruktury (AIIB), kterou podporuje Peking. EBRD vznikla v roce 1991 s cílem pomoci komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu. Postupem času se banka zaměřuje i na africký a asijský region. Česká republika se již bez investic banky musí obejít, jelikož již dosáhla jistého stupně ekonomického vývoje. [7]

Věřitelé odpustí Kubě většinu dluhu

Věřitelé odpustí Kubě dluh starý více než 25 let. Věřitelé minulý týden oznámili, že odpustí Kubě naběhlé úroky v hodnotě cca 8,5 miliard dolarů (209 miliard Kč). Na oplátku ale Kuba během příštích 18 let splatí 2,6 miliardy z jistiny dluhu. Střednědobý dluh Kuba nesplácela od 80. let minulého století. Největším věřitelem Kuby byla Francie. Ta jí odpustí celkem 4 miliardy. Již v minulosti dosáhla Kuba podobného odpuštění dluhu při vyjednávání s Ruskem a Německem. Restrukturalizaci svého dluhu dohodla i s Japonskem, Mexikem a Čínou. Česká republika drží kubánský dluh přibližně v hodnotě 7 miliard korun. [8]

LA zavřelo kvůli bombové hrozbě 1000 škol s půlmilionem žáků

Americké Los Angeles minulý týden uzavřelo kvůli hrozbě teroristického útoku všechny veřejné školy ve městě i okolí. Celkem se jednalo o téměř 1000 zařízení s 500 000 studentů. Federální úřady nicméně zdůrazňovaly, že jde s největší pravděpodobností o planý poplach. Což se nakonec potvrdilo a ve středu již školní zařízení normálně fungovala. Podobné hrozbě čelil minulý týden i New York. Ten ovšem zvolil jinou strategii a navzdory možnosti útoku zůstaly školy otevřené. LA pak bylo od NY kritizováno za přehnanost reakce. Kalifornie v poslední době již jeden teroristický útok zažila, kdy manželská dvojice zabila 14 lidí a dalších 21 zranila. [9]

Politika a veřejná správa

Ťok navrhuje změnu ústavy

Ministerstvo dopravy navrhuje, že stavby ve veřejném zájmu by měly být stanovené vlastním zákonem. Pro takové opatření se ministr dopravy Dan Ťok (ANO) nechal inspirovat systémy ve Velké Británii nebo Dánsku. V České republice by nicméně něco takového znamenalo změnu ústavy. “Ministerstvo dopravy proto problém projednává s ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství, které rovněž mají se zdlouhavou přípravou infrastrukturních staveb problémy,” uvádí k problematice ministr Ťok. Od změny si ministerstvo slibuje například výrazné zrychlení přípravy chystaných vysokorychlostních tratí, odblokování dokončení pražského okruhu nebo výstavbu nové rychlodráhy na letiště. [10]

Novela zákona o střetu zájmu

Sněmovna minulý týden v prvním kole podpořila novelu zákona o střetu zájmů. Podle něj by politici měli při nástupu do funkce podávat majetková přiznání. Ta by se měla ukládat do jednotného registru vedeného ministerstvem spravedlnosti. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je zákon součástí protikorupčního plánu. Zákon kritizovala především opozice z řad ODS a TOP09. Kvůli novému registru by muselo ministerstvo zřídit nové oddělení čítající kolem 20 zaměstnanců. Tento odbor by ročně vyšel na cca 12 milionů korun, v prvním roce na 21,7 milionu korun. [11]

Ekonomika, finance a byznys

Penta koupí slovenskou Sberbank

Investiční skupina Penta koupí od Sberbank Europe 99,5% podíl akcií ve Sberbank Slovensko. Cenu investiční skupina nezveřejnila. Transakci ještě bude muset schválit slovenský antimonopolní úřad a Evropská centrální banka. Zbylé půl procento slovenské Sberbank vlastní drobní akcionáři.

Sberbank Slovensko, která má kolem 690 zaměstnanců a 40 poboček, loni ztrojnásobila svůj zisk po zdanění na 11,7 milionů eur (302 milionů korun). Sberbank Europe AG je prostřednictvím Sberbank CZ zastoupena i na českém trhu (100 000 klientů, 383 milionů korun zisku za rok 2014, 21 poboček). Ta zde působí od roku 2012, kdy převzala již fungující banku Volksbank International a s ní i Volksbank CZ. Majoritním akcionářem Sberbank Europe je Sberbank of Russia.
Penta je středoevropskou investiční skupinou, která na slovenském trhu působí od roku 2007. To se stala jediným akcionářem Privatbanky zaměřené na privátní bankovnictví. V roce 2011 se pak také stala vlastníkem Prima banky (dřívější Dexia banky) zaměřené na retail a financování měst a obcí. Samotná Penta byla založena v roce 1994 a aktuálně působí ve zdravotnictví, výrobě, maloobchodu a v realitním sektoru. Společnosti v portfoliu Penty zaměstnávají přes 35 000 lidí. Aktiva skupiny v roce 2014 dosáhla 6,7 miliardy eur. [12] [13]

Evropský úřad pro boj proti podvodům zahájil vyšetřování VW

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování společnosti Volkswagen kvůli možným podvodům. Úřad bude zkoumat, jestli automobilka nezískala neoprávněně úvěry od Evropské investiční banky (EIB) a zda evropské prostředky nepoužila k jiným než určeným účelům. OLAF odmítl poskytnout detailnější informace. Tento úřad má na starosti boj proti podvodům a korupci v případech poškozujících finanční zájmy Evropské unie.
Od roku 1990 poskytla Evropská investiční banka VW prostředky ve výši 4,6 miliardy eur (124 miliard korun). Ty měly jít kromě jiného také na vývoje motorů šetrných k životnímu prostředí. To je ovšem do jisté míry v protikladu ke kauze Volkswagenu v posledních letech, kdy emise naftových motorů vykazují mnohonásobně vyšší emise, než jsou povolené limity. [14]

Bankovní sektor USA a Evropy letos oznámil zrušení již 100 000 míst

Vlna propouštění v bankovním sektoru odstartovala již v roce 2007. I přes oživení ekonomiky i bankovního sektoru nicméně ani v současné době tento trend nepolevuje. V Evropě a USA velké banky ohlásily pouze za letošní rok již přibližně kolem 100 000 zrušených pracovních míst. Hned v prvním kvartále příštího roku se navíc předpokládá oznámení o dalším propouštění u dvou bankovních gigantů – francouzské BNP Paribas a britské Barclays. Nadbytek zaměstnanců v bankovním sektoru je dán především negativními vlivy, které v posledních letech na toto odvětví působí. Mezi takové patří například přísnější regulační pravidla, rekordně nízké úrokové sazby a neaktivita klientů. [15]

Čínské aerolinky zaplatí za 110 nových Boeingů 250 miliard korun

Aerolinky China Southern Airlines se svou dceřinou společností Xiamen Airlines podepsaly dohodu o nákupu 110 letadel od americké společnosti Boeing. Transakce má hodnotu více než 10 miliard dolarů (249,3 miliard korun). Před dvěma měsíci Boeing podepsal dohodu s čínskou státní firmou Commercial Aircraft Corporation of China na výstavbu vůbec prvního závodu na montáž Boeingů 737 v Číně. Již v té době měla společnost objednávky údajně na 300 letadel. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Čína v budoucnu stane největším trhem v oblasti letecké přepravy na světě. Boeing zde předpokládá během dalším dvaceti let poptávku po 6330 nových letadlech za zhruba 950 miliard dolarů. Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu (IATA) nedávno předpovědělo, že Čína se do roku 2029 stane největším leteckým trhem podle počtu přepravených cestujících. Překoná tak doposud první Spojené státy americké.
Akciím společností Boeing Co na newyorské burze se také relativně daří. V současné době se, podobně jako celý americký akciový trh pohybují kolem svých historických maxim kolem 145 USD za akcii. Společnost také pravidelně vyplácí dividendu. Poslední byla vyplacena počátkem listopadu letošního roku ve výši 91 centů za akcii, což představuje dividendový výnos 0,61 %. [16] [17] Graf: Srovnání vývoje akcií společnosti Boeing a širokého akciového indexu S&P 500 (1980 = 100)

51-3

Bank of Japan dále uvolňuje měnovou politiku

Spojené státy jsou se svým aktuálním postojem k měnové politice mezi největšími světovými ekonomikami zatím jediné. ECB nedávno rozhodla o prodloužení programu kvantitativního uvolňování a snížila úrokové sazby. Ještě agresivněji v minulém týdnu na vývoj své ekonomiky reagovalo Japonsko. Centrální banka Bank of Japan (BoJ) finanční trhy překvapila prohlášením o agresivním tisku peněz. Nakupovat bude BoJ především dluhopisy s delší splatností (7 až 12 let). Výrazně sníží také dlouhodobější úrokové sazby. Zároveň bude spuštěn programu nákupu akcií a burzovně obchodovaných akciových fondů (ETF) v hodnotě kolem 300 miliard JPY (61,74 miliardy korun). [18]

Energetika

EPH získalo Slovenské elektrárny, Fico se to snaží překazit

Energetický a průmyslový holding, který vlastní Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, získal skrze svou dceřinou společnost EP Slovakia kontrolu nad největší slovenskou energetickou společností. Dosavadní vlastník majoritního podílu italský ENEL společnost prodal kvůli snížení svého enormního zadlužení. Plán ENELu je prodat aktiva v celkové výši 5 miliard EUR. O Slovenské elektrárny měli zájem například i minoritní akcionář, kterým je slovenská vláda, ČEZ či konsorcium Slovnaftu s maďarskou skupinou MVM. ČEZ svou nabídku stáhl kvůli odmítnutí slovenské vlády rizikových záruk v případě dostavby jaderné elektrárny Mochovce. Páteční dohoda zněla tak, že nejdříve dojde k převodu 66% podílu Enelu na nově vzniklou firmu HoldCo. Teprve následně může EP Slovakia ve dvou fázích převzít právě firmu HoldCo. V první fázi v ní získá 50% podíl za 375 milionů eur. Ve druhé fázi budou mít miliardáři možnost získat i zbylých 50 % za stejnou částku. Dohromady se tak cena transakce vyšplhá na 750 milionů eur, což je v přepočtu 20,25 miliardy korun. Na nákup druhé poloviny akcií získají podnikatelé opce, které budou moci uplatnit do 12 měsíců poté, co elektrárna Mochovce obdrží povolení ke zkušebnímu provozu reaktorů třetího a čtvrtého bloku. Ty jsou v současné době ve výstavbě. V neděli se však objevila zpráva, která potvrzuje dřívější slova premiéra Fica, že pokud Slovenská vláda nevyhraje tendr, tak se bude snažit prodej všemi možnými prostředky překazit. Slovensko totiž podepsalo s ENELem memorandum, díky kterému získala vláda předkupní právo na 17 % akcií Slovenských elektráren. Slovenská vláda nyní kontroluje 34 % akcií a se 17 % podílem by tak získala nadpoloviční většinu akcií a tím by společnost ovládla místo EPH. Tato opce na 17 % se může uplatnit do 6 měsíců od dokončení všech povolení k třetímu a čtvrtému bloku Mochovců. Nyní se čeká, jak se k této zprávě vyjádří EPH. [19] [20]

V Paříži byla schválena nová klimatická dohoda

Zástupci 196 zemí se na pařížské konferenci OSN o ochraně klimatu dohodli, že udrží do konce století celkovou průměrnou teplotu zeměkoule výrazně pod úrovní o dva stupně Celsia nad teplotou v předindustriálním období. Smlouva má nahradit v roce 2020 takzvaný Kjótský protokol. Nepřímo tak uznali, že podle nich je globální oteplování skutečný problém, že je způsobeno člověkem a jeho emisemi skleníkových plynů a přijmou závazek, že jejich produkci omezí. Před šesti lety se o podobnou dohodu pokoušeli o něco podobného v dánské Kodani, ale neúspěšně. Dohoda má omezit rostoucí teplotu planety tím, že omezí produkci skleníkových plynů a zastaví oteplování planet na úrovni zhruba 1,5 stupně Celsia nad teplotou v předindustriálním období lidstva. Ve druhé polovině našeho století pak má být růst vypouštění skleníkových plynů do ovzduší prakticky zastaven. Skleníkové plyny sice budou jednotlivé země do vzduchu i nadále vypouštět, ale zároveň část těchto plynů chtějí z atmosféry odstraňovat a ukládat například do podzemí. Čistý nárůst skleníkových plynů v ovzduší tak má být nulový. Dohoda počítá také s finanční pomocí pro rozvojové státy, která má směřovat do čisté výroby energie. Částka se má pohybovat ve výši minimálně sto miliard dolarů ročně.

Problémem je, že i když celková smlouva o omezení globálního oteplování má být závazná, konkrétní opatření, která to mají zajistit, jsou naopak nezávazná. Spoléhá se na dobrovolné závazky jednotlivých státu snižovat emise skleníkových plynů, a to z valné části vyhlášené již před začátkem pařížské konference. Nepovinné budou i příspěvky na pomoc rozvojovým zemím. A i závazná část smlouvy je prakticky nevynutitelná. [21]

Zajímavosti

Tesla ohlásila první Supercharger v České republice

Společnost Tesla ohlásila vybudování první Supercharger nabíječky v České republice. Má se nacházet na ulici Vídeňská na jihu Prahy. Aktuálně je po celém světě v provozu 563 stanic Supercharger, na kterých je dohromady 3227 nabíječek. Podle Tesly lze za půl hodiny nabíjení získat dostatek energie k ujetí vzdálenosti přes 270 km. Za 40 minut je baterie nabitá na 80 % kapacity, k plnému nabití je zapotřebí nechat Model S na nabíječce 75 minut. I to je ale jen zlomek času potřebného k nabití z běžné rozvodné sítě. [22]

Burzovní data

51-4 51-5

Seznam zdrojů

[1] Patria [online]. [cit. 2015-12-17].
[2] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-17] [3] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Agentura Fitch srazila rating Brazílie do neinvestiční kategorie [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/agentura-fitch-srazila-rating-brazilie-do-neinvesticni-kategorie/1294027
[4] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-18] [5] Česká národní banka: Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/
[6] Hospodářské noviny: Arabská koalice bombardovala sever Jemenu. Ve Švýcarsku se mezitím vyjednává o příměří [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-64982390-arabska-koalice-bombardovala-sever-jemenu-ve-svycarsku-se-mezitim-vyjednava-o-primeri
[7] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Evropský úřad pro boj proti podvodům zahájil vyšetřování VW [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/evropsky-urad-pro-boj-proti-podvodum-zahajil-vysetrovani-vw/1293797
[8] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Kuba uzavřela s věřiteli dohodu o odpuštění většiny dluhu [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/kuba-uzavrela-s-veriteli-dohodu-o-odpusteni-vetsiny-dluhu/1292978
[9] Hospodářské noviny: Všechny školy v Los Angeles jsou dočasně uzavřeny. Přes půl milionu žáků zůstává doma kvůli hrozbě útoku [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-64983100-vsechny-skoly-v-los-angeles-jsou-docasne-uzavreny-kvuli-hrozbe-bomboveho-utoku
[10] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Ministerstvo navrhlo kvůli přípravě staveb změnu ústavy [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-navrhlo-kvuli-priprave-staveb-zmenu-ustavy/1294230
[11] Hospodářské noviny: Penta koupí 99,5 procenta slovenské Sberbank [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/penta-koupi-99-5-procenta-slovenske-sberbank/1294116
[12] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Ministerstvo navrhlo kvůli přípravě staveb změnu ústavy [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-navrhlo-kvuli-priprave-staveb-zmenu-ustavy/1294230
[13] Hospodářské noviny: Penta rozšíří svůj bankovní byznys na Slovensku. Vyhrála souboj o tamní Sberbank [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64989820-penta-kupuje-vetsinovy-podil-ve-slovenske-sberbank-obchod-musi-jeste-potvrdit-antimonopolni-urad
[14] Finanční noviny – ekonomický server ČTK: Evropský úřad pro boj proti podvodům zahájil vyšetřování VW [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/evropsky-urad-pro-boj-proti-podvodum-zahajil-vysetrovani-vw/1293797
[15] Patria: Vlna propouštění v bankovním sektoru nepolevuje [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3079474/vlna-propousteni-v-bankovnim-sektoru-nepolevuje.html
[16] Hospodářské noviny: Čínské aerolinky si objednaly 110 letadel Boeing, za nové letouny zaplatí 250 miliard korun [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64991110-cinske-aerolinky-si-objednaly-110-letadel-boeing-za-nove-letouny-zaplati-250-miliard-korun
[17] Bloomberg [online]. [cit. 2015-12-18] [18] Patria: Rozbřesk – Bank of Japan jde proti proudu a zvyšuje objemy nakupovaných aktiv (QE) [online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/3083540/rozbresk–bank-of-japan-jde-proti-proudu-a-zvysuje-objemy-nakupovanych-aktiv-qe.html [19] Křetínského EPH kupuje Slovenské elektrárny. Za dvoutřetinový podíl zaplatí 20 miliard korun. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]. 18. 12. 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64996220-kretinskeho-eph-kupuje-slovenske-elektrarny-za-dvoutretinovy-podil-zaplati-20-miliard-korun [20] Slovensko má opci na akcie elektráren, EPH nemusí získat kontrolu. E15.cz: Průmysl a energetika [online]. 20.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/slovensko-ma-opci-na-akcie-elektraren-eph-nemusi-ziskat-kontrolu-1256795 [21] Téměř 200 zemí schválilo pařížskou dohodu o klimatu. Chtějí udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia. Hospodářské noviny: ihned.cz[online]. 12. 12. 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c1-64970560-konference-osn-o-klimatu-v-parizi-ma-zaverecny-navrh-dohody-udrzet-oteplovani-pod-dvema-stupni-celsia [22] První nabíječka Tesly v Česku má být na jihu Prahy. E15.cz: E-Svět [online]. 18.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://e-svet.e15.cz/technika/prvni-nabijecka-tesly-v-cesku-ma-byt-na-jihu-prahy-1256566

 

Sdílejte