27. TÝDEN

Důležité zprávy

Řecko dalo návrhům věřitelů v referendu jasné NE

V neděli se v Řecku konalo velmi ostře sledované referendum o podmínkách mezinárodních věřitelů pro poskytnutí další finanční pomoci pro zadlužené Řecko. Vláda vedená premiérem Alexisem Tsiprasem doporučovala řeckým voličům, aby návrhy, které zahrnují tvrdá úsporná opatření, razantně odmítli. Opozice naopak doporučovala volit pro jejich přijetí. Podle předvolebních průzkumů se očekávaly velmi vyrovnané výsledky, žádný z táborů nevykazoval výraznější převahu svých příznivců. O to překvapivější pak byly první výsledky referenda, které ukázaly vítězství odpůrců věřitelských podmínek na řešení celé krize.

Výsledky referenda tak dávají Tsiprasovi silnější mandát na vyjednávání, která tak budou s největší pravděpodobností pokračovat i v dalších dnech. Představitelé některých evropských zemí referendum již označili za hlasování o setrvání Řecka v eurozóně a dokonce se objevily i spekulace o setrvání Řecka v Evropské unii. Řecký ministr financí Varoufakis ale ještě před samotným referendem sebevědomě prohlašoval, že pokud Řecko reformy odmítne, odjede premiér Tsipras opět jednat do Bruselu, kde dosáhne velmi rychlé dohody. “Ať referendum dopadne jakkoli, máme tu v pondělí dohodu. O tom jsem naprosto přesvědčen. Evropa tu dohodu potřebuje, Řecko ji potřebuje, takže dohoda bude,” dodal Varoufakis. Podle něj si Evropa nemůže případný krach Řecka dovolit, jelikož by údajně přišla o až o jeden bilion eur, což odpovídá hrubému domácímu produktu celého Španělska. Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling naopak uvedl, že odchodem Řecka z eurozóny by mnohem více trpěly Atény. “Pro Evropu by bylo snadné to ekonomicky zvládnout. Pro Řecko by to skutečně bylo citelně dramatičtější,” řekl ministr.

Jednání Řecka, jeho věřitelů a institucí Evropské unie budou tak jako tak pokračovat i v následujících dnech a možná i týdnech. Přesně za dva týdny se může celá situace kolem řeckého zadlužení ještě zhoršit. 20. července musí Řecko splatit celkem 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance. Zde by v případě nesplacení hrozily mnohem horší následky, než při prodlení u Mezinárodního měnového fondu. Mluví se i o tom, že by ECB mohla odříznout řecké banky od nouzové likvidity a finanční systém zadluženého státu by se patrně definitivně zhroutil. Řecko je tak v těchto dnech blíže k často skloňovanému „Grexitu“, než kdy dříve. [1] [2] [3]

Ruská ekonomika dále klesá

Minulý týden ruský statistický úřad zveřejnil konečnou revizi poklesu tamní ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. V něm hospodářství Ruska pokleslo meziročně o 2,2 %. Výsledek je tak lehce horší, než udávaly poslední odhady analytiků, které se pohybovaly kolem -2 %. V mezikvartálním srovnání zaznamenal ruský hrubý domácí produkt pokles o 1,3 %. Aktuální pokles je dán především propadem spotřeby domácností (-9 %), která se podílí na HDP cca 54 %.

Nižších meziročních hodnot dosahovala též spotřeba vlády. Rusko v prvních měsících letošního roku trpělo především kvůli dopadům měnové krize a kvůli nízkým cenám ropy, čímž se velmi výrazně omezily vládní příjmy. Kreml tak neměl dostatek rublů na kompenzaci nižší spotřeby domácností. Domácnosti navíc na svých příjmech velmi silně pocítili i dvojcifernou inflaci, což se samozřejmě do spotřeby také promítlo. Aktuální zhoršená data z oblasti investic a průmyslu nám pak naznačují, že Rusko ještě rozhodně není z krize venku. [4] [5]

Graf 1: Meziroční vývoj hrubého domácího produktu Ruska od roku 2000

27-1

V Doněcku vyhlášena samospráva a místní volby

Proruští separatisté, kteří v současnosti ovládají samozvanou Doněckou lidovou republiku na východě Ukrajiny, vyhlásili minulý týden „zvláštní režim samosprávy“ a 18. října uspořádají místní volby. K prohlášení došlo den poté, co ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhl parlamentu návrh na ústavní reformu, která by Ukrajinu decentralizovala. Návrh však rebely neuspokojil, jelikož nereflektuje jejich požadavky autonomii. Z východní Ukrajiny jsou mezitím stále hlášeny střety vládních složek a povstalců. Podle šéfa doněckých separatistů Alexandra Zacharčenka říjnové volby přispějí k posílení příměří a k definitivnímu konci konfliktu v Donbasu. Přechozí volby v tzv. Doněcké a Luhanské lidové republice nebyly ani Ukrajinou, ani mezinárodním společenstvím uznány. [6]

Další půjčky MMF: 1,7 miliardy dolarů Ukrajině a 300 milionů dolarů Kypru

Ukrajina schválila podmínky pro uvolnění dalších 1,7 miliard dolarů (což je přibližně 41,65 miliard korun) záchranného programu od Mezinárodního měnového fondu. Dohoda zatím není finální, musí ji schválit vedení MMF. Celkem by si měla Ukrajina v průběhu čtyř let tímto způsobem přijít až na 17,5 miliard dolarů. V březnu dostal Kyjev od MMF prvních 5 miliard. Celkově se pak počítá s pomocí Ukrajině od mezinárodních věřitelů (včetně EU) kolem 40 miliard amerických dolarů. Dohody o pomoci provázejí jednání o restrukturalizaci státního dluhu. Věřitelé by chtěli pouze prodloužit splatnost držených dluhopisů. Ukrajinská vláda však požaduje i snížení nominální hodnoty dluhu s ním souvisejících úroků.

Kromě Ukrajiny se dalších peněz od Měnového fondu dočká i Kypr. Tomu MMF uvolní v nejbližší době 314 milionů dolarů (7,7 miliardy korun) poté, co provedl další prověrky plnění podmínek dohodnuté tříleté úvěrové dohody. Celkem by měly být Kypru poskytnuty finance ve výši 1,4 miliardy dolarů, s tím, že s aktuálně oznámenou splátkou už bude mít téměř tři čtvrtiny k dispozici. [7] [8]

Politika a veřejná správa

Moody’s: finanční situace Česka je slušná

Ratingová agentura Moody’s Investors Service vydala minulý týden výroční úvěrovou analýzu věnovanou České republice. Finanční situace ČR zůstane podle agentury v letošním i příštím roce dobrá. A to hlavně díky obezřetné fiskální politice a relativně nízké úrovni zadlužení. Riziko může ale představovat jistá politická nestabilita. Česká republika podle analýzy zažívá silné oživení. Letos predikuje Moody’s zrychlení růstu reálného HDP o 2,5 procenta, v příštím roce by se pak mělo tempo růstu ještě zrychlit na 2,7 %. Zároveň ale odklon od úsporných opatření, které prováděla Nečasova vláda, znamená hlubší rozpočtový deficit 2 % HDP (oproti 1,2 % za rok 2013). V poměru dluhu vůči HDP si ale Česká republika stojí velmi dobře, když v loňském roce tento ukazatel klesl o 2,5 procentního bodu na 42,6 %. Úvěrové hodnocení agentura Moody’s v nejnovější zprávě nerozebírala a ČR tak zůstává s ratingem A1 se stabilním výhledem. [9] [10]

Londýnský soud rozhodl o vydání stíhaného podnikatele Savova do ČR

Český podnikatel František Savov má být vydán do České republiky. Zatím nepravomocně tak minulý týden rozhodl londýnský soud. České úřady žádaly o vydání z důvodu podezření z krácení daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Sám podnikatel všechna obvinění odmítá a přisuzuje je pouze účelné snaze o zmaření jeho obchodních aktivit. Přes své právníky Savov vzkázal, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
František Savov je majitelem vydavatelství Mladá fronta, pod které patří například deník E15, týdeník Euro a další dětská či odborná lékařská periodika. V ČR měl údajně vytvářet fiktivní daňová přiznání, díky kterým nelegálně získal nárok na vyplacení odpočtu daně z přidané hodnoty. Savov tato obvinění odmítá a vše svaluje na účelovou kampaň konkurenčních médií, která vlastní současný vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Savov proti zahájení stíhání již dříve podal stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji však zamítl. Letos v dubnu soud zamítl i stížnost proti zajištění necelých 650 milionů korun z jeho osobních účtů. Právě takovou škodu měl podnikatel státu způsobit. [11]

Ekonomika, finance a byznys

Ropa a jednání o íránském jaderném programu

Cena ropy zažívá v posledních několika týdnech po delší době velmi klidné období. Zahýbat s jejím vývojem by mohla konečná dohoda o íránském jaderném programu, ve které nejde pouze o omezení nukleárních aktivit Teheránu, ale i o miliony barelů ropy. Jednání ve Vídni měla původně skončit již 30. června, všichni zúčastnění ale již dali jasně najevo, že se bude tento termín posouvat. Pokud k dohodě dojde, a zatím tomu vše nasvědčuje, dosáhne Irán po letech uvolnění sankcí, které tuto zemi připravili v minulosti o miliardy dolarů z ropných příjmů, a prakticky ho od střihly od mezinárodního finančního systému. Není však pravděpodobné, že by sankce byly zrušeny ihned, mluví se spíše o reálném zrušení ne dříve než za šest měsíců.

Celosvětová produkce ropy stále převyšuje její spotřebu a drží tak ceny černého zlata na historicky velmi nízkých úrovních. I přes pokles zásob surové ropy v USA, dosahují zásoby v hlavních evropských ropných centrech v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách v červnu 60,6 milionů barelů, což je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Ropná produkce roste i v zemích organizace OPEC. Ta dosáhla v červnu na tříleté maximum a to převážně díky rekordní produkci z Iráku a Saudské Arábie. [12] [13] [14]

Graf 1: Vývoj cen ropy WTI (West Texas Intermediate) v posledním roce 

27-2

Výsledky z amerického trhu práce

Červnová data z amerického trhu práce zaostala za očekáváním. Pracovní místa v USA sice stále rostou, červnový nárůst o 223 tisíc však nedosáhl konsensu, který se pohyboval kolem 233 tisíc. Nová pracovní místa se v minulém měsíci tvořila především v oblastech specializovaných služeb, školství, zdravotnictví, obchodu a dopravy. Ve výrobním a vládním sektoru pak zaměstnanost více méně stagnovala. Míra nezaměstnanosti v Americe pak klesla z 5,5 na 5,3 %. Tento pokles je ovšem dán především silným úbytkem lidí na trhu práce. Mzdy vykázaly v květnu zajímavé zrychlení, červen ale přinesl v meziměsíčním srovnání stagnaci, meziročně se pak růst zpomalil zpět na dvě procenta. Aktuální výsledky patří k nejslabším za řadu měsíců. Zároveň také tyto výsledky snižují celková očekávání o trhu práce za druhý kvartál letošního roku, které byly po vydařeném květnu celkem vysoko.
Trh práce je velmi sledovaný především v souvislosti s měnovou politikou. Se zhoršujícími se výsledky se také snižuje pravděpodobnost, že se americký Fed odhodlá ke zvýšení sazeb již letos v září. Názory analytiků se tak pomalu přesouvají spíše k prosinci. [15] [16]

Čína dočasně pozastavila veškerá IPO a zakládá fond na stabilizaci akciových trhů

Čína začíná reagovat na prudký pokles svých akcií, ke kterému došlo v posledních týdnech. Podle posledních informací, které přinesl The Wall Street Journal, se světová velmoc rozhodla dočasně pozastavit vydávání nových akcií na burzách (IPO) a také založit fond pro stabilizaci akciového trhu. To vše ve snaze zabránit dalšímu poklesu tamních akciových trhů, které jen v posledním týdnu ztratily více než deset procent a od června pak dokonce již téměř třicet procent. Čínská vláda tak zavádí opatření, která mají zabránit rozšíření paniky na akciovém trhu do dalších částí ekonomiky. Největší čínské investiční společnosti v sobotu oznámily, že nakoupí akcie v hodnotě minimálně 120 miliard jüanů (cca půl bilionu koru), aby přispěly ke stabilizaci trhů. Čínská komise pro regulaci akciových trhů (CSRC) také začala vyšetřovat podezření na možné manipulace na akciových trzích. [17] [18] [19]

Energetika

Gazprom přestal dodávat na Ukrajinu plyn

Ruský energetický gigant přestal ve středu 1. července dodávat na Ukrajinu zemní plyn. Důvodem přerušení je nezaplacení červencové dodávky předem. Tranzit ruského plynu do Evropy však není ohrožen. Přerušení dodávek následovalo poté, co se 30. června představitelé obou zemí ve Vídni nedohodli na dodávkách plynu na třetí čtvrtletí. Rusko přestalo Kyjevu dodávat plyn loni v červnu kvůli sporům o cenu a kvůli dluhům, které měla Ukrajina za předchozí dodávky. Zásobování Moskva obnovila až díky říjnové dohodě o takzvaném

zimním balíčku, která vypršela letos v březnu. Začátkem dubna se ruský Gazprom a ukrajinský Naftogaz dohodly, že budou dodávky plynu na Ukrajinu zajištěny do konce června. Další třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a EU o dodávkách plynu se mají uskutečnit až v září a do té doby ukrajinská plynárenská skupina Naftogaz nebude kupovat plyn od ruského vývozce Gazprom. Obě strany ujistily, že tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu by toto rozhodnutí nemělo ovlivnit. Ruská vláda nabídla Ukrajině slevu na dodávky plynu ve třetím čtvrtletí ve výši 40 dolarů na 1000 metrů krychlových. Cena za dodávky by tak měla činit 247 dolarů za 1000 metrů krychlových, což je zhruba stejně, jako platila Ukrajina dosud. Až do konce druhého čtvrtletí však měla Ukrajina od Ruska slevu 100 dolarů za 1000 metrů krychlových. Ukrajinská strana nabídku Ruska odmítla jako nedostatečnou. [20] [21]

EPH dokončil převzetí plynových a uhelných elektráren v Itálii

Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH) dokončil převzetí plynových a uhelných elektráren, které v Itálii provozovala společnost E.ON. Nově tato aktiva zastřešuje společnost EP Produzione, která je plně pod kontrolou EPH.
Tímto převzetím se završuje dohoda, kterou obě strany avizovaly letos v lednu. Evropská komise vyslovila s transakcí souhlas v květnu. Zdroje, které EPH převzal, disponují celkovým instalovaným výkonem 4 500 MW. Z toho zhruba 3 900 MW je kapacita šesti plynových elektráren a zbytek, cca 600 MW pak představuje výkon černouhelné elektrárny Fiume Santo na ostrově Sardinie. [22]

BP zaplatí za havárii v Mexickém zálivu rekordních 18,7 miliard dolarů

Britská ropná společnost BP se dohodla s americkými úřady na výši částky, kterou společnost zaplatí za urovnání škod způsobených havárií v Mexickém zálivu z roku 2010. Jedná se o rekordní dohodu, jaká kdy byla uzavřena se samostatnou společností. Výše pokuty se nakonec vyšplhala až na 18,7 miliard dolarů.

Dohoda urovnává požadavky na odškodné ze strany americké federální vlády a států Louisiana, Mississippi, Alabama, Texas a Florida. BP by měla dohodnutou částku uhradit během 18 let. Většina peněz má být využita na projekty pro ekologickou a hospodářskou obnovu v oblasti Mexického zálivu.

V celkovém souhrnu, při započtení soudních výloh a nákladů na odstranění ekologických škod, vyjde BP havárie na 53,8 miliard. To představuje vyšší sumu, než je součet zisků firmy od roku 2012. Akcie společnosti ovšem po zveřejnění zprávy posílily o 5,3 procenta.
Při explozi na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu před pěti lety zahynulo jedenáct lidí a do moře následně uniklo několik milionů barelů ropy. Havárie v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch a způsobila vážné ekologické škody. [23] [24]

Statistika

Vývoj zaměstnanosti ČR ve srovnání se strategií Evropa 2020

Součástí strategie Evropa 2020, na základě které chce Evropská komise dosáhnout nového růstu EU, jsou cíle i v oblasti zaměstnanosti, růstu vysokoškolsky vzdělaných lidí apod. K naplnění cíle zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 %, chybělo zemím EU28 ve 4. čtvrtletí 2014 v průměru 5,4 procentního bodu. Byla tedy dosažena hranice zaměstnanosti 69,6 %. Míra zaměstnanosti mužů (75,4 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (63,8 %).

Řadí se tak (spolu s Německem) v zaměstnanosti mužů v dané věkové skupině na první příčku. Vysoká míra zaměstnanosti se již dlouhou dobu udržuje zejména v severských státech a v zemích západní Evropy. Nejvyšší úroveň zaměstnanosti si ve 4. čtvrtletí 2014 udrželo Švédsko s mírou zaměstnanosti 79,7 %. Mezi země, kde došlo ve sledovaném období k nárůstu zaměstnanosti, patřila i Česká republika. Míra zaměstnanosti v ČR (74,3 %) převyšovala průměr EU28 o 4,7 procentního bodu. V Rakousku, Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší.

Další ze zmíněných cílů, tedy dosáhnutí 40 % hranice vysokoškolsky vzdělaných lidí, se také nepodařilo naplnit. Podle výsledků VŠPS za 4. čtvrtletí 2014 se Česká republika s dosaženým podílem 28,6 % zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku od 30-34 let. [25] Graf 1: Vývoj zaměstnanosti v České republice v porovnání s průměrem ostatních zemí osmadvacítky 

27-3

Zajímavosti

Letoun Solar Impulse 2 přistál na Havaji

Solar Impulse 2 je solární letoun, který má naplánovanou cestu kolem světa. V pátek 3. července po pěti dnech a nocích ve vzduchu přistál na Havaji. Stroj tak po vzletu z japonské Nagoje ukončil nejdelší etapu své cesty kolem světa, která měřila přes 8 200 kilometrů. Švýcarský pilot André Borschberg vytvořil nový rekord v časově nejdelším sólovém letu, když strávil ve vzduchu téměř 120 hodin. Cesta kolem světa začala 9. března v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech a zamířila východním směrem. Kvůli potřebnému dostatku slunečního záření by neměla trvat déle než do začátku srpna, na vlastní let počítá duo pilotů Borschberg a Bertrand Picard 25 dní. Celá trasa by odhadem měla být dlouhá asi 35 000 kilometrů.

Solar Impulse 2 nenese ani kapku pohonných hmot. Na svém povrchu má 17 248 fotovoltaických článků, které s pomocí lithiových baterií dodávají energii čtyřem motorům. Letoun má rozpětí křídel 72 metrů, což je více, než má Boeing 747. Váží ale jen 2,3 tuny, tedy asi jako větší osobní automobil. Hlavním cílem tohoto projektu je propagace používání solární energie. [27] [28]

Burzovní informace

Pražská akciová burza 

27-4

Minulý týden pražská burza cenných papírů reagovala, stejně jako většina ostatních evropských akciových trhů, na situaci kolem vyjednávání Řecka a jeho věřitelů. Konkrétně BCPP otevřela minulý týden s cca čtyř procentní ztrátou. Většinu jí ale dokázala v průběhu týdne smazat a týden ukončit pouze s necelou 1,5% ztrátou. Největší růst si za poslední týden připsala společnost NWR, jejíž akcie sice vzrostly z 18 na 25 haléřů za akcii, stále se však ale díky hospodářské situaci společnosti drží rekordně nízko.

Výnosy českých státních dluhopisů

27-5

Výnosy dluhopisů vyspělých zemí pokračují v pozvolném nárůstu a postupně se vzdalují od svých historických minimálních hodnot. Od minulého týdne nedošlo u obligací České republiky k žádné výrazné změně.

Světové akciové indexy

27-6

Všechny hlavní akciové indexy skončily minulý týden v červených číslech. Nejhůře je na tom z našeho výběru index 50 tradičních firem ze západní Evropy, který v reakci na řeckou krizi ztratil více než 5 %. Více než procento ale ztrácejí i hlavní americké akciové indexy S&P, Dow Jones Industrial Average i NASDAQ.

27-7

Výkonnost portfolií podílových fondů Comsense Capital

27-8

Připravil analytický tým Comsense Capital

Seznam zdrojů

[1] Reuters: Greeks defy Europe with overwhelming referendum ‘No’ [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/07/05/us-eurozone-greece-idUSKBN0P40EO20150705
[2] Patria: Varufakis: Věřitelé jsou jako teroristé [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2952359/varufakis-veritele-jsou-jako-teroriste.html
[3] Hospodářské noviny: Živě: Těsná většina hlasujících Řeků se vyslovila proti dohodě s věřiteli, naznačuje průzkum [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: byznys.ihned.cz/c1-64269360-zive-rekove-jsou-podle-pruzkumu-rozdeleni-mladi-a-seniori-voli-ne-lide-stredni-tridy-a-stredniho-veku-ano
[4] Patria: Ruská ekonomika potvrdila v 1Q15 pokles HDP o 2,2 %, na „vině“ jsou domácnosti [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2950736/ruska-ekonomika-potvrdila-v-1q15-pokles-hdp-o-22-na-vine-jsou-domacnosti.html
[5] Bloomberg [online]. [cit. 2015-07-04].
[6] Hospodářské noviny: Separatisté v Doněcku vyhlásili zvláštní režim samosprávy. A místní volby [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-64257220-separatiste-v-donecku-vyhlasili-zvlastni-rezim-samospravy-a-mistni-volby
[7] Hospodářské noviny: Kyjev dostane od MMF 1,7 miliardy dolarů. Dohodly se na opatřeních k uvolnění další pomoci [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64261460-kyjev-dostane-od-mmf-1-7-miliardy-dolaru-dohodly-se-na-opatrenich-k-uvolneni-dalsi-pomoci
[8] Hospodářské noviny: MMF uvolní Kypru další úvěrovou splátku 314 milionů dolarů. Země má “nečekaně dobré výsledky” [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64199760-mmf-uvolni-kypru-dalsi-uverovou-splatku-314-milionu-dolaru-zeme-ma-necekane-dobre-vysledky
[9] Moody’s Investor Service: Czech Republic’s government balance sheet remains strong, with relatively low debt level [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: https://www.moodys.com/research/Moodys-Czech-Republics-government-balance-sheet-remains-strong-with-relatively–PR_329231
[10] Hospodářské noviny: Moody’s: Finanční situace Česka je slušná, zadlužení relativně nízké. Hlavně díky fiskální politice [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64254600-moody-s-financni-situace-ceska-je-slusna-zadluzeni-relativne-nizke-hlavne-diky-fiskalni-politice

[11] Finanční noviny: Savov má být vydán do ČR, rozhodl soud v Londýně [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/savov-ma-byt-vydan-do-cr-rozhodl-soud-v-londyne/1234077
[12] Bloomberg [online]. [cit. 2015-07-04].
[13] Patria: Ropa v den uzávěrky jednání o iránském jaderném programu roste [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2948847/ropa-v-den-uzaverky-jednani-o-iranskem-jadernem-programu-roste.html
[14] ČT24: Jednání o íránském jádru se podle očekávání prodlouží o týden [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/316250-jednani-o-iranskem-jadru-se-podle-ocekavani-prodlouzi-o-tyden/
[15] Bloomberg: Payrolls in U.S. Rose in June With Little Change in Wages [online]. [cit. 2015-07-04].
[16] Patria: Americký trh práce skvělé výsledky nezopakoval, v červnu zklamaly hlavně mzdy [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2950767/americky-trh-prace-skvele-vysledky-nezopakoval-v-cervnu-zklamaly-hlavne-mzdy.html
[17] Finanční noviny: Tisk: Čína se rozhodla pozastavit vydávání nových akcií [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/tisk-cina-se-rozhodla-pozastavit-vydavani-novych-akcii/1234801
[18] The Wall Street Journal: China to Suspend New Stock Sales to Preserve Liquidity [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/china-setting-up-fund-to-stabilize-stock-market-1435991611?tesla=y
[19] Hospodářské noviny: Panika na akciovém trhu. Čína se rozhodla pozastavit vydávání nových akcií [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64269380-panika-na-akciovem-trhu-cina-se-rozhodla-pozastavit-vydavani-novych-akcii
[20] Russia halts gas supplies to Ukraine after talks breakdown. BBC News: Europe [online]. 1 July 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné z: http:// http://www.bbc.com/news/world-europe-33341322
[21] Gazprom utnul dodávky plynu na Ukrajinu, země musí zaplatit předem. E15.cz: Zprávy [online]. 1.7.2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/gazprom-utnul-dodavky-plynu-na-ukrajinu-zeme-musi-zaplatit-predem-1205176
[22] EPHpřevzal itelské uhelné a plynové elektrárny od společnosti E.ON. Energetický a průmyslový holding:tiskové zprávy [online]. 1.7.2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné z: http://www.epholding.cz/press/eph-prevzal-italske-uhelne-a-plynove-elektrarny-od-spolecnosti-e-on/

[23] BP reaches $18.7 billion settlement over deadly 2010 spill. REUTERS: U.S. [online]. Thu Jul 2, 2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/07/02/us-bp-gulfmexico-settlement-idUSKCN0PC1BW20150702
[24] BP zaplatí za únik ropy v Mexickém zálivu rekordních 19 miliard dolarů. E15.cz: Zprávy. [online]. 2.7.2015 [cit. 2015-07-03]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2015/07/02/us-bp-gulfmexico-settlement-idUSKCN0PC1BW20150702
[25] Český statistický úřad: Postavení českého trhu práce v rámci EU – 4. čtvrtletí 2014 [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/postaveni-ceskeho-trhu-prace-v-ramci-eu-4-ctvrtleti-2014
[26] Eurostat [online]. [cit. 2015-07-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat
[27] Solar Impulse lands in Hawaii after longest non-stop solo flight in history. The Guardian: Solar power [online]. Friday 3 July 2015 [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2015/jul/03/solar-impulse-lands-in-hawaii-after-longest-non-stop-solo-flight-in-history
[28] Solární letoun Solar Impulse 2 přistál na Havaji. Vytvořil tři nové rekordy. Hospodářské noviny: ihned.cz [online]…7. 2015 [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: htt http://zahranicni.ihned.cz/c1-64262160-solarni-letoun-solar-impulse-2-pristal-na-havaji-vytvoril-tri-nove-rekordyp://www.theguardian.com/environment/2015/jul/03/solar-impulse-lands-in-hawaii-after-longest-non-stop-solo-flight-in-history

Sdílejte